Brno - Jak z hlediska délky řízení, tak i při porovnávání některých rozhodnutí patříme mezi lepší evropský průměr, říká soudce Nejvyššího správního soudu (NSS) Jan Passer. Mezi nejznámější kauzy, v nichž spolurozhodoval, patří například rozpuštění Dělnické strany, kde zasedal jako člen senátu. Jako cestu k definitivní nezávislosti českého soudnictví vidí model tzv. soudních rad, který je hojně rozšířen v řadě evropských zemí. Tato instituce je zcela nezávislá na vládnoucí politické formaci a v mnoha záležitostech o sobě rozhoduje samostatně.
České soudnictví se nemá za co stydět, říká soudce Passer
Justice představuje jednu ze tří mocí ve státě - vedle moci zákonodárné a výkonné. Na rozdíl od zbylých dvou však nemá žádný autonomní hlas, který by za ni vystupoval. Této role se z hlediska správy ujímá ministr spravedlnosti, který je ovšem členem i zbylých dvou mocí. Navíc je tato osoba vždy vázána na pravidelné čtyřleté období politické reprezentace i svou politckou příslušností.
V řadě evropských států funguje model tzv. soudních rad, což jsou nezávislé orgány složené ze soudců. Ty pak mají pravomoci zejména v personální oblasti - tedy například jmenování soudců, nebo pravomoci rozpočtové, kdy předkládají rozpočet pro justici do parlamentu. Právě tento model vidí soudce NSS Jan Passer jako cestu k nezávislosti české justice.
GALERIE
Nejvyšší správní soud autor: ČT24, zdroj: ČT24
Jan Passer působil od roku 2001 čtyři roky jako soudce Obvodního soudu pro Prahu 2. Odtud přestoupil na vyšší stupeň hierarchie českého soudnictví - k Nejvyššímu správnímu soudu do Brna. Ten si klade za cíl dohlížet na to, aby soudy nižších stupňů rozhodovaly obdobně. Práci na obou soudech hodnotí soudce Jan Passer jako zcela odlišnou - soudy na nižších úrovních jsou prý více o lidech.
Hlavní činností soudce Nejvyššího správního soudu je přezkoumávat rozhodnutí svých kolegů na soudech nižších úrovní. Na popud tzv. kasační stížnosti soud přezkoumává nejen jejich konečné rozhodnutí, ale i konkrétní okolnosti, z jakého důvodu dal za pravdu žalobci či naopak žalovanému.
Všechna rozhodnutí NSS jsou projednávána v senátech, v nichž probíhají rohodující diskuze. Vyjma Ústavního soudu, který se zabývá porušením základních práv plynoucích z Ústavy ČR, se právě NSS nachází v pomyslné hierarchii nejvýše. K přezkoumání rozhodnutí NSS je zplnomocněn právě jen Ústavní soud. Tak tomu bylo například v případě rozhodování o rozpuštění Dělnické strany.
Nejvyšší správní soud jedná o zrušení Dělnické strany
Justice v Brně si drží odstup od Prahy
Nejvyšší správní soud sídlí v Brně. Kromě něho zde má své sídlo také Nejvyšší soud i Ústavní soud. Centrum české justice je tedy hlavnímu městu vzdáleno asi 200 km. A to je podle Jana Passera dobře. „Soudům to dává určitou karanténní vzdálenost od center moci. Umožňuje jim to uchovávat si větší míru nezávislosti,“ míní soudce NSS.
Jan Passer, soudce NSS:
„Nejvyšší správní soud je členem Asociace státních rad a nejvyšších správních soudů EU, která se každoročně schází a diskutuje problémy správního soudnictví v rámci celé EU. Musím říci, že jak z hlediska délky řízení, tak i při porovnávání některých rozhodnutí si troufám tvrdit, že patříme mezi lepší evropský průměr. Nemáme se za co stydět.“
