Věrozvěsti napomohli k upevňování státního povědomí

Praha – Dnešní den si Češi a Slováci připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu v roce 863. Odkaz bratrů ze Soluně významně ovlivnil kulturní rozvoj slovanských národů především díky vytvoření slovanského písma hlaholice. Věrozvěsti přišli v době ještě nerozděleného křesťanství, kdy se na území Velké Moravy střetávaly západní i východní církevní vlivy. Jejich příchod sloužil nejen pro upevnění křesťanské víry, ale také kultury, vzdělanosti i státního povědomí.

O období 9. a 10. století se vytvořila celá řada mýtů, a proto ani pro historiky není snadné zjistit objektivní pohled na tuto dobu. Přesné datum příchodu věrozvěstů tak není zcela zřejmé a například v Rusku, Makedonii a Bulharsku se přínos těchto bratří slovanským národům připomíná 24. května. Je nicméně jisté, že oba bratři pocházeli z řecké Soluně. Starší Metoděj zprvu nastoupil kariéru státního úředníka, poté však vstoupil do kláštera a stal se mnichem. Jeho mladší bratr se honosil titulem „filosofa“ a po dokončení studií byl vysvěcen na kněze.

V 9. století byla Velká Morava samostatným stáním útvarem. Docházelo zde ke třením mezi Byzantskou a Franskou říší, která si osobovala mocenský vliv na území Velké Moravy, jíž vládl kníže Rostislav. Tomu se nelíbil vliv franských kněží a vyslal poselství do Cařihradu, které mělo za úkol přivést šiřitele víry ovládající slovanský jazyk. V tomto období se totiž jednotlivá slovanská nářečí od sebe tolik nelišila, a proto byl jazyk mluvený kolem Soluně srozumitelný i Slovanům na Velké Moravě.  „Bratři měli vyřešit srozumitelnost předávání křesťanského učení pro zdejší slovanské obyvatelstvo,“ potvrzuje historik Jaroslav Šebek.

  • Cyril a Metoděj autor: ČT24, zdroj: ČT24
  • Bazilika na Velehradě zdroj: ČT Brno

Právě Metoděj a jeho bratr Konstantin, který přijal jméno Cyril až těsně před svou smrtí, se zdáli být pro tuto úlohu vhodnými kandidáty. Nejen že ovládali slovanský jazyk, ale navíc měli s misijní činností už velké zkušenosti. Konstantin sestavil společně s Metodějem podle řecké abecedy písmena pro slovanské hlásky a začal hned překládat evangelia do slovanského jazyka.

Staroslověnština při kázání se nelíbila franským králům

Jejich misijní činnost se setkala s velkým úspěchem u prostých lidí, ale mnohým bylo kázání ve slovanském jazyce namísto latiny trnem v oku, zejména poté, co byl Rostislav nucen přiznat vazalství vůči Východofranské říši a umožnit návrat franských kněží. Během pobytu v Římě pak Konstantin v řeckém monastýru vážně onemocněl. Přijal mnišství a jméno Cyril a za padesát dní nato zemřel ve věku 42 let. Byl pohřben v Římě ve chrámu sv. Klimenta.

Jeho bratr ale pokračoval dál ve své moravské misijní činnosti. Budoval zde slovanskou církev, ale nový kníže Svatopluk nechápal výhody samostatné církve pro svoji zemi a upřednostňoval na svém dvoře latinskou bohoslužbu. Metoděj ještě stihl přeložit do slovanského jazyka zbývající části bible, vyjma knihy makabejské. Vzdělával dál své žáky, zvolil svého nástupce a roku 885 zemřel. Krátce předtím se stal Svatopluk vazalem východofranské říše.