Zemřel profesor Čestmír Šimáně - otec českého jaderného výzkumu

Praha – 26. července zemřel ve věku 93 let zakladatel českého jaderného výzkumu profesor Čestmír Šimáně. Zájem o využití jaderné energie zavedl opavského rodáka během života do Francie, Rakouska a Sovětského svazu. Byl to renesanční člověk, poslední z generace otců zakladatelů jaderného výzkumu u nás, uvedla předsedkyně Státního ústavu jaderné bezpečnosti Dana Drábová.

Na profesora, který do poslední chvíle pracoval na urychlovači mikrotron na pražském Vítkově a věnoval se i studentům, vzpomíná Drábová jako na člověka s velmi širokým záběrem, se kterým bylo vždy úžasné mluvit, například i o kultuře. Ještě nedávno dokázal vést devadesátiminutové přenášky, uvedla s tím, že z plně aktivního života odešel až smrtí.

Absolvoval Vysokou školu technickou v Brně, věnoval se studiu elektroniky a jaderné fyziky. V letech 1947 až 1949 absolvoval studijní pobyt v Paříži u profesora Frédérika Joliota-Curie. V roce 1948 nastoupil jako první zaměstnanec Ústavu pro atomovou fyziku a vybudoval Laboratoř jaderné fyziky v Hostivaři, která byla vybavena elektrostatickým urychlovačem protonů a deuteronů.

Z životopisu Čestmíra Šimáněho:

"Vedle své badatelské práce publikoval řadu odborných článků a knih. Byl též členem mnoha československých delegací na mezinárodních konferencích o mírovém využití jaderné energie v letech 1955-1961. Po zřízení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ČR pracoval jako člen jeho poradního sboru. Až do své smrti byl vědeckým pracovníkem Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR v Řeži."

Byl ředitelem Fyzikálního ústavu ČSAV, od roku 1955 prvním ředitelem nově založeného a budovaného Ústavu jaderné fyziky v Řeži. Od roku 1961 vedl divizi Mezinárodní atomové agentury ve Vídni. Po návratu domů nastoupil jako vedoucí Katedry jaderných reaktorů Fakulty technické a jaderné ČVUT v Praze. Na této fakultě byl posléze v roce 1967 jmenován děkanem a tuto funkci vykonával až do roku 1972. V roce 1973 byl zvolen místoředitelem Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy a na této pozici působil až do roku 1977.

Dana Drábová ve Studiu ČT24 (zdroj: ČT24)

Zabýval se především experimentální jadernou fyzikou, konstrukcí a využitím urychlovačů, konstrukcí detektorů záření a technikou jaderných reaktorů. Jeho život se uzavřel 26. července 2012.