Praha – Předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka na dnešní tiskové konferenci odmítl, že by předvolební kampaň jeho strany věnovaná církevním restitucím útočila na náboženské sbory. Za cíl kontroverzní kampaně šéf ČSSD označil kritiku té podoby vyrovnání, kterou prosazuje kabinet Petra Nečase. Zároveň se ale ohradil vůči reakci církevních hodnostářů, kteří ve včerejším prohlášení kampaň ostře odsoudili. Podle Sobotky tak razantně vystoupili ve chvíli, kdy se jedná o církevní majetek; k vládním škrtům, které dopadají i na věřící, se ale podle něj církve nikdy odmítavě nevyjádřily.
Sobotka: Když jde o škrty, církve mlčí. Křičí, když jde o majetek
„Pokud se církve chtějí vyjadřovat k otázkám veřejného života, neměly by to dělat jen v případě, kdy se jedná o majetek,“ zdůraznil předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. „Překvapuje mě, že církve takovýmto způsobem jednají ve chvíli, kdy se jedná o jejich majetek. Pokládám za zvláštní, že církve takto nereagovaly v jiných případech. Mlčely i v situaci, když pravicové vlády krátily dávky pro rodiny s dětmi, kdy vlády zkrátily dávky pro maminky, které se starají o těžce zdravotně postižené děti,“ upozornil.
Jedním dechem ale předseda ČSSD dodal, že sociální demokraté postavení církví ve společnosti respektují, a to zejména s ohledem na jejich charitativní činnost, a že na ně nikdy nehodlají útočit. „Jako hlavní opoziční strana nekritizujeme církve, kritizujeme návrh zákona, který připravila pravicová vláda ODS a TOP 09,“ zdůraznil Sobotka a vytknul vládním stranám, že neměly snahu najít s opozicí konsensus.
Kalousek: Stát nikomu nic nedaruje
Podle ministra financí a místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska je kampaň „urážlivá, podlá a bez ducha“. Pro ČT24 zopakoval, že „nikdo nikomu nic nedaruje“. Stát se podle něj vyrovnává s církvemi za bezpráví, která způsobil, a činí je do budoucna samostatnými. „Velmi mě mrzí, že nezaznívá argument, že společnost o ty prostředky nepřijde. Církve budou z těch peněz financovat duchovní, opravy sakrálních památek, církevní zdravotnictví, církevní sociální služby a církevní školství,“ řekl. To všechno jsou oblasti, kam stát masivně intervenuje z veřejných prostředků, dodal.
Církevní restituce
Spor vyvolal plakát
Předseda ČSSD zároveň dementoval informaci, že by restituce byly jediným hlavním tématem, jehož prostřednictvím chce ČSSD v období před krajskými a senátními volbami přilákat voliče. Vedle vyrovnání chtějí sociální demokraté kritizovat také zvyšování DPH a zmraženou valorizaci důchodů.
Ostrou výměnu názorů mezi politickou levicí a církvemi vyvolal plakát kampaně pro předvolební volby, na němž se ruka preláta natahuje pro pytel s penězi. Česká biskupská konference, Ekumenická rada církví a Federace židovských obcí následně ČSSD ostře zkritizovaly. Způsob, jakým sociální demokracie vede předvolební boj, je podle nich „nekultivovanou a nekulturní cestou ohrožující samotnou podstatu demokracie“. Kampaň přirovnaly k nacistické a komunistické propagandě.
„Sociální demokracie tím opravdu přešlápla. Nejsem nijak rozhořčen, já se tomu směju, protože to ukazuje všem rozumným lidem, že sociální demokracie je na tom opravdu špatně, že nemá osobnosti, které může nabídnout, že nemá žádnou politickou a ekonomickou vizi, kterou by mohla získat občany, a že je chce získat takovou podlou, populistickou kampaní, kterou se sama zesměšňuje. Lidé totiž tomu plakátu říkají Rathova ruka a upozorňují na to, že v kapsách korupčníků zmizelo mnohem víc peněz, než o které se nyní jedná,“ podotkl například Tomáš Halík, prezident České křesťanské akademie.
„Věříme, že je stále prostor pro jednání, nicméně je možnost, že budeme vysvětlovat, že křesťanské svědomí směřuje k tomu, že se volí ti, kteří nelžou,“ řekl generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.
Klaus žádá zklidnění situace a zmírnění slov
Prezident Václav Klaus připustil, že vnímá spory hlavně jako součást politického boje, a zapochyboval o tom, zda sázka na takhle hlasitý odpor proti církevním restitucím byla ze strany ČSSD rozumným krokem. Zmínil i ostrou reakci církví a obě strany vyzval, aby svou rétoriku zmírnily. „Je to politická hra, ČSSD si určitě měla zvážit, jestli to byl racionální krok nebo ne. Nechme každého občana, ať si to vyhodnotí sám,“ řekl Klaus. Zaregistroval prý, že církev na kampaň zareagovala velmi ostře. „Já vím, že ona se tím cítí ohrožena, ale oběma stranám bych doporučoval jisté zmírnění hlasu,“ dodal.
Co ČSSD na restitucích vadí?
- Jsou riskantní. Podle sociálních demokratů hrozí, že dojde k prolomení restituční hranice, kterou představuje 25. únor 1948. Podle dnešního vyjádření Bohuslava Sobotky by tak došlo ke zpochybnění majetkových poměrů po 2. světové válce.
- Rozsah majetku. „Není zřejmé, v jakém rozsahu dojde k transferu státního majetku do rukou církví,“ říká Sobotka a požaduje, aby bylo jasně a konkrétně řečeno, jaký majetek bude směřovat k jakým vlastníkům a proč.
- Nerovnost v zacházení s jednotlivými typy restituentů. „Je tady snaha zvýhodnit jeden typ restituenta před druhým,“ tvrdí Sobotka s tím, že zamýšlená finanční kompenzace je v době škrtů nepřiměřená.
- Kšefty v pozadí. „Existují podnikatelské struktury, které se těší, až jim spadne do klína správa církevního majetku, ale může to vést k tomu, že církve mohou o tento majetek přijít, i k diskreditaci církví,“ varoval předseda sociální demokracie.
Vláda navrhla normu, podle níž má stát na základě dohody se 17 církvemi vyplatit od roku 2013 postupně 59 miliard korun navýšených o inflaci. Církve též mají dostat zpět 56 procent majetku, zabaveného komunistickým režimem. Norma také počítá s postupným ukončením placení církví ze státního rozpočtu. Přechodné období odstřihnutí církví od státního rozpočtu by mělo začít v roce 2013 a trvat 17 let. Návrh kritizují některé občanské iniciativy, není mu podle průzkumů nakloněna ani veřejnost.
„Je to krok, který je možná ku prospěchu státu i církve. Ale jedna věc je důležitá - je to v podstatě věc, která je pro nás naprosto neznámá. Nikdy v historii nebyly církve tak samostatné, aby byly ve vakuu mimo vliv státu a podobných mocenských institucí,“ řekl ve Studiu ČT24 historik Jaroslav Šebek.
Předlohu již schválila sněmovna, v Senátu, kde má převahu opozice, narazí. Nejspíš se pak vrátí do dolní komory a je pravděpodobné, že ta senátní veto přehlasuje. Na stranu zákona se postavily desítky osobností. Věří, že norma po více než 20 letech od listopadu 1989 částečně vyrovná křivdy způsobené komunistickým režimem církvím a věřícím. Zákon má ovšem v řadách osobností i své odpůrce. Ke skalním patří spisovatelka Lenka Procházková. „Ten zákon mi připadá nespravedlivý a protiústavní a jde proti smyslu českých dějin. Je rozdíl mezi užívacím právem a vlastnickým právem,“ namítá. „Už Josef II. odejmul církvi vlastnické právo, což se nezměnilo nikdy, až do Masarykovy republiky. A vlastně ani tam ne – Masaryk pouze část majetku, který církev spravovala, odejmul pozemkovou reformou. Ale stále budu opakovat, že nešlo o soukromé vlastnictví. Soukromé vlastnictví církvím dala až tato Česká republika změnou legislativy.“
GALERIE
videogallery_256456