Praha - Kantoři mohou od září využít ve výuce novou příručku Korupce v ČR. Dozvědí se v ní, jak žákům vysvětlit problematiku podplácení, lobbingu a klientelismu a jak je varovat před nejrůznějšími formami úplatků. Metodiku pro střední školy vydalo občanské sdružení Respekt institut.
Opencard, ProMoPro, Čunek – nová témata školní výuky
„Metodika poskytuje souhrnné informace o korupci, jejích příčinách a důsledcích, výskytu v ČR či trestnosti, ale i konkrétní cvičení, hry a metodické návody, jak s tématem v hodinách pracovat,“ popsala autorka Magdaléna Klimešová čtyřicetistránkový materiál, který mohou učitelé využívat při hodinách občanské výchovy a společenských věd.
Příručka vznikla na základě seminářů o korupci pořádaných na školách po celé republice. Zkušenosti na tuzemských středních školách podle zástupců Respekt institutu ukazují, že studenti mají velmi často pokřivené morální hodnoty a korupční chování schvalují nebo jsou přímo ochotni se do něj zapojit. Zatímco takzvanou velkou korupci, například ve spojení s politiky, děti odsuzují, drobné osobní výhody jim zase tak špatné nepřijdou.
Studenti nesmí propadnout skepsi
Jednou z možností, jak o problematice korupce vyučovat, je prý proto debatovat se studenty o variantách řešení konkrétních rizikových situací. V jednom příkladu se mají třeba rozhodnout, jak by se zachovali, kdyby zástupce starosty jejich města upravil pravidla veřejné zakázky tak, aby v něm mohla vyhrát pouze firma jeho manželky. „Je důležité, aby se studenti v této oblasti orientovali a nepropadali skepsi, že nejde a nemá cenu cokoli dělat pro zlepšení situace,“ myslí si autoři metodiky. Kromě rozpoznání korupčního chování by se měli školáci dozvědět také o dalších přidružených jevech, jako jsou mafie, vydírání a gangsterské praktiky.
V souvislosti s korupcí v České republice pak zmiňuje a rozebírá známé případy jako podivné udělování titulů na plzeňských právech, kauzu Opencard nebo ProMoPro. Součástí výuky je i protikorupční desatero a způsoby oznamování korupce, takzvaný whistleblowing.
Rozhovor s Magdalénou Klimešovou z Respekt institutu (zdroj: ČT24)