Praha – Další problematickou zakázku dopravního podniku odhalil dosud neveřejný audit zadaný primátorem Bohuslavem Svobodou. Bývalý ředitel podniku Martin Dvořák plánoval prodat tři stanice metra – Vysočanskou, Českomoravskou a Kačerov – kvůli jejich zastaralému stavu. Dopravní podnik tím před dvěma lety chtěl převést nákladné opravy na nového majitele a některé prostory využívat nadále v pronájmu. Vítězné firmy ale v tendru nabídly za pozemek výrazně nižší cenu, než bývá v dané lokalitě zvykem. Dopravní podnik by tak přišel v součtu o desítky milionů korun. Otazníky vyvstávají také u pozadí samotných vítězů. V zakázce uspěly tři společnosti, jejichž vznik doprovázela účast advokátní kanceláře Šachta & Partners, dnes MSB Legal, a půl roku před soutěží její právníci převedli firmy na společného vlastníka. Právě zástupci bývalé Šachta & Partners přitom nepřímo figurovali i u organizace samotného tendru.
Prodejem tří stanic metra mohl dopravní podnik přijít o další miliony
Další podezřelá zakázka vyšla najevo poté, co dnes již bývalý ředitel DPP Vladimír Lich spolu s primátorem oslovili právníky napojené na protikorupční sdružení Transparency International, aby se na některé smlouvy podívali. Jejich analýza nakonec vedla Liche k trestnímu oznámení na bývalé představitele podniku a zastavení několika mnohamilionových tendrů. Čerstvě odvolaný ředitel měl podezření, že za minulého vedení vyváděla organizovaná skupina z dopravního podniku firmy peníze.
„Já jsem ještě nenarazil na smlouvu, která by byla z hlediska tržního pohledu pro dopravní podnik skutečně výhodná,“ tvrdí Lich. Jeho názor zřejmě nezlomí ani tendr, jehož cílem byla renovace tří stanic metra, ale už za soukromé peníze. Před dvěma roky se totiž vedení v čele s Martinem Dvořákem rozhodlo trojici stanic i s přilehlými pozemky včetně autobusových zastávek prodat. Terminály si poté podnik od kupce chtěl formou věcného břemene zpětně pronajmout. „Prodej nemovitosti a potom nějaký zpětný pronájem třeba části po vybudování projektu je celkem běžná praxe. Otázkou je, za jakých okolností a za jakých podmínek,“ říká oslovený expert.
Schválené ceny až o polovinu levnější
Samotnou myšlenku prodat stanice do soukromých rukou odborníci nezpochybňují, výhrady ale mají ke způsobu, jakým tehdejší management prodej tří stanic metra provedl. „Bylo podepsáno memorandum o prodeji, kde ty ceny na ten čtvereční metr byly od dvou a půl do šesti tisíc na metr, což i v té době bylo podle expertů z realitního trhu hluboko pod tržní cenou,“ doplnil Lich.
V okolí Vysočanské se běžné pozemky prodávají i za 10 500 korun na metr, vítězný developer nabídl cenu 6 164 korun za metr čtvereční pozemku. Na Kačerově sáhl dopravní podnik po ceně 2 377 korun za metr, jiní majitelé v sousedství prodávali za téměř 5 000 a více korun. Na Českomoravské se sousední parcely prodávaly za 10 600 korun, městský podnik by ale měl utržit necelé 4 000 za metr. V konečném součtu se tyto cenové rozdíly pohybují v desítkách milionů korun. „Jsem spokojen s dosaženou cenou, neboť uvedenými záměry dojde k revitalizaci stanic a jejich bezprostředního okolí na náklady uchazeče, nikoli dopravního podniku,“ komentoval bývalý šéf podniku Dvořák.
Podnik poskytl zájemcům 30 dnů na návrh
Podsazené ceny za pozemek ale nejsou jediným zádrhelem tendru. Zasvěcené osoby kromě zjevné prodělečnosti udivuje také lhůta na předložení návrhů. Dopravní podnik určil developerům 30 dnů. Během měsíce tak uchazeči měli naplánovat, jak chtějí řešit složité právní vztahy a také vytvořit architektonickou studii – podle znalců je taková lhůta při ambici kvalitního návrhu nedostatečná. Dvořák se ale v zaslaném vyjádření bránil. „Lhůtu 30 dnů považuji za dostatečnou. Zájemci předkládali pouze architektonickou studii, bez detailní projektové dokumentace,“ uvedl.
Pozemky v blízkosti stanic metra jsou tradičně prestižní lokality, přesto se ale do soutěží dopravnímu podniku přihlásili jen dva, maximálně tři zájemci. Hodnotící komise u dvou z nich, firem FINEP a SPS Správa nemovitostí, dospěla k závěru, že jejich architektonické studie nejsou dostačující. Českou televizí oslovená právnička Petra Bielinová ale našla ve vyhodnocení soutěže na prodej stanice Kačerov zásadní chyby. Podle ní je s podivem, že firma FINEP výsledky tendru nenapadla.
„Pokud se podíváme i na ty ostatní nabídky, tak FINEP vypadá, jako by ani soutěžit nechtěl. Dává nabídku tak spíše do počtu. Z toho důvodu, si myslím, ani nenapadl to, že komise to vlastně vyhodnotila úplně jiným způsobem, než původně deklaroval dopravní podnik,“ tvrdí Bielinová. FINEP ale odmítá, že by v soutěži plnil roli falešné konkurence. „Dopravní podnik si vybral společnost, jejíž řešení se mu líbilo nejvíce, což samozřejmě plně respektujeme,“ stojí ve vyjádření firmy.
Pozadí vítězů znovu vede k Šachta & Partners
Podnik nakonec vybral tři společnosti, které spojuje jediný vlastník – firma Crescon, a. s. U založení všech tří firem ve Spojených státech asistovala advokátní kancelář Šachta & Partners, dnes působící pod jménem MSB Legal. Její právníci přitom prostřednictvím jiné firmy kontrolovali samotnou soutěž na prodej stanic. Vítězné firmy navíc Šachtovi právníci převedli na nové vlastníky půl roku před začátkem tendru.
Možné ovlivňování výsledku zakázky ale současní zástupci advokátní kanceláře označují za nesmyslné. „Jde pouze o mediální manipulaci a účelovou dezinterpretaci. Všechny mediálně 'propírané' kauzy byly zadávány v souladu s právními předpisy,“ zaznívá z kanceláře.
Právníci Šachta a partners, dnes MSB legal, nefigurovali jen u soutěže. S bývalým ředitelem dopravního podniku dlouhodobě spolupracovali jako externí advokátní firma. „Já jsem je znal dlouhodobě a když jsem přicházel k dopravnímu podniku, tak jsem si chtěl vzít svoje ekonomy, auditory a právníky, což jsem udělal,“ dodává Dvořák.
Vedle Martina Dvořáka je pod rámcovu smlouvou o prodeji stanic metra, nazvanou memorandum, podepsán tehdejší předseda představenstva dopravního podniku, starosta Prahy 13 a poslanec David Vodrážka. Výsledky soutěže posvětili z představenstva dopravního podniku ještě Rudolf Blažek nebo Antonín Wajnert. Toto vedení podniku tehdy uvedlo, že podnik musí ještě dál jednat o konečném znění prodejních smluv, ale o vítězích soutěže už je jasno.
Výhodný obchod se stanicemi metra se nicméně pro skupinu Crescon začal vzdalovat s příchodem Vladimíra Liche do čela dopravního podniku. Ten totiž záhy pojal podezření, že z tendru může vzniknout dopravnímu podniku škoda a až do svého odvolání usiloval o vyvázání smluv. Developer mezitím předložil přesný návrh, jak budou stavby nad stanicemi metra vypadat a čeká na schválení dopravní podnikem. Nemovitosti tedy zatím prodány nebyly.