Praha – Počet „cizokrajných“, tedy nepůvodních rostlin i zvířat v Evropě rok od roku roste. Čeští vědci zpracovali pro Evropskou unii studii, která na starém kontinentě popsala už 11 tisíc druhů, které sem přirozeně nepatří. Nejde přitom o trend, nad kterým by většina biologů jásala. Většina druhů se totiž velmi dobře adaptuje na zdejší prostředí a začíná vytlačovat konkurenty. Některé z donedávna exotických druhů mají samozřejmě i neblahý vliv na lidské zdraví.
Globalizaci nelze zastavit - alespoň v přírodě
Cizokrajné druhy osidlují nová území hlavně kvůli člověku. Klasický český příklad byl kníže Colloredo-Mansfeld, který si ze Severní Ameriky na počátku 20. století přivezl ondatru. Z jeho panství v Dobříši se pak nekontrolovaně šířila dál. Evropa „vděčí“ Česku za rozšíření cizokrajného druhu třeba v případě bolševníku. Velmi odolná rostlina se do Česka dostala úmyslně jako okrasná. Poprvé ji ve zdejším prostředí bylo možné vidět na zahradě kynžvartského zámku.
Stejně jako mají nepůvodní druhy vliv na biologickou rozmanitost a zemědělství, některé z nich jsou také problémem pro lidské zdraví. Třeba asijský komár Aedes albopictus, původně z jihovýchodní Asie, se v posledních několika desetiletích rozšířil kvůli mezinárodní dopravě napříč kontinenty. Samostatnou kapitolou je i boj proti novým formám alergie.
Biologové v Česku napočítali 1 500 nepůvodních druhů. Na 50 z nich přitom stále považují za invazní – tedy takové odrůdy, které se dále šíří. „Evropskou ekonomiku stojí invazní druhy minimálně 13 mld eur ročně a ten odhad je ještě konzervativní,“ řekl koordinátor projektu DAISIE Petr Pyšek.
Reportáž Martina Ruska (zdroj: ČT24)