Praha – Sociální demokraté ostře kritizují způsob, jakým včera ve sněmovně prošly církevní restituce. Místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek ho označil jako ostudu českého parlamentarismu. ČSSD prý ze sněmovny odešla, protože takové schvalování nechtěla legitimizovat. Restituce chtějí sociální demokraté napadnout u Ústavního soudu.
Zaorálek: O přijetí restitucí rozhodly kšefty ve sněmovně
Zaorálek na brífinku jmenoval např. bývalého ministra školství Josefa Dobeše, který prý z ničeho nic ve sněmovně vystoupil a podpořil vládu. Podezřelý byl prý i postoj vládní strany LIDEM, která restituce odmítala – pak se ale během dne dohodlo, že se změní jednací řád a strana bude moci založit poslanecký klub, uvedl Zaorálek. „Tohle přeci není možné, aby se odehrávalo v parlamentu. Aby se takto předstíralo, že se tady rozhoduje o zákonech, a přitom o něm rozhodují kšefty a obchody, které se všude kolem odehrávají.“
Šéf poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc na brífinku upozornil, že klíčové hlasy pro církevní restituce dodali poslanci Jaroslav Škárka a Roman Pekárek, kteří byli nepravomocně odsouzeni kvůli korupci. Podle Tejce bylo včerejší hlasování o restitucích zatím největším mementem Nečasovy vlády.
Restituce bude zřejmě řešit Ústavní soud
Sociální demokraté kvůli restitucím připravují ústavní stížnost: „V tomto případě jsme přesvědčeni, že církve získávají v řádu miliard a možná desítek miliard více prostředků, než by získaly, pokud by se stát k nim choval jako ke všem ostatním občanům,“ uvedl Tejc. Podle ČSSD navíc ani o restituce nejde, protože se majetek nevrací původním majitelům, ale dochází k přesunu majetkových hodnot nebo financí ke konkrétním církvím. „My jsme přesvědčeni, že i to musí být otázkou pro Ústavní soud, protože není možné, aby šesti církvím, které vznikly až po roce 1948, byl kompenzován majetek, který logicky nemohly vlastnit,“ uvedl Tejc.
ČSSD připravuje stížnost i kvůli proceduře, kterou byly nakonec restituce přijaty. Zákon totiž vrátil Senát, tím pádem měl být zařazen na nejbližší schůzi sněmovny. Koaličními hlasy pak byl ale z této schůze vyřazen. „My jsme přesvědčeni, že pokud byl vyřazen a mělo o něm být hlasováno na nejbližší schůzi, tak to včerejší jednání už vůbec nemělo proběhnout a především se o něm nemělo hlasovat,“ dodal Tejc.
GALERIE
videogallery_281819
Církve by od státu měly dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Musely by ale prokázat, že na něj mají nárok a že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupem komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.