Praha – V psaní velkých písmen se změní pravidla jen u několika málo výjimek. Ústav pro jazyk český sice ve svém průzkumu prokázal, že psaní velkých písmen ovládá necelých 60 procent lidí, ovšem naprostá většina si také žádné změny nepřeje.
Psaní velkých písmen zůstává Španělskou Vesnicí. Změní se jen drobnosti
Největší znalosti v rámci průzkumu prokázali učitelé češtiny na základních a středních školách, právě tato skupina se v drtivé většině vyjádřila pro zachování současných pravidel. Ve srovnání znalosti psaní velkých písmen dopadli mezi profesemi nejhůře administrativní pracovníci a právníci (jen 55 procent správných odpovědí).
Poslední pravopisná úprava v češtině byla provedena před 19 lety (1993), do té doby platila Pravidla českého pravopisu z r. 1957. Pravopisné změny nejsou tedy tak časté, jak si mnozí uživatelé češtiny myslí. Výsledky dotazníkového šetření i analýza toho, jak se konkrétní názvy užívají v praxi, budou východiskem pro případné drobné úpravy pravopisných zásad.
„My už máme 19 let pravidla českého pravopisu a dodnes nám volají do jazykové poradny lidé a nadávají: 'Proč ta pravidla pořád měníte?'“ ilustruje situaci Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český. Reforma se v roce 1993 příliš nepovedla, úplně jasno někdy nemají ani sami učitelé.
Reportáž Ivana Lukáše o psaní velkých písmen (zdroj: ČT24)
Pravidla pro psaní velkých písmen se ale v zásadě měnit nebudou, Ústav pro jazyk český chce pouze odstranit pár nejasností. „Za jednu z výjimek lidé považují psaní Chrám svatého Víta s velkým ch, když ostatní chrámy se píší s malým ch,“ uvedla Ivana Svobodová z ústavu. S malým písmenem se proto budou nově psát chrámy úplně všechny. Stejně jako třeba sídliště, dosud se psalo s velkým písmenem například Sídliště Antala Staška nebo Sídliště Míru. Změny ale musí ještě schválit ministerstvo školství, v diktátech by se tak mohly objevit až v příštím roce.