Největší znalosti v rámci průzkumu prokázali učitelé češtiny na základních a středních školách, právě tato skupina se v drtivé většině vyjádřila pro zachování současných pravidel. Ve srovnání znalosti psaní velkých písmen dopadli mezi profesemi nejhůře administrativní pracovníci a právníci (jen 55 procent správných odpovědí).
Poslední pravopisná úprava v češtině byla provedena před 19 lety (1993), do té doby platila Pravidla českého pravopisu z r. 1957. Pravopisné změny nejsou tedy tak časté, jak si mnozí uživatelé češtiny myslí. Výsledky dotazníkového šetření i analýza toho, jak se konkrétní názvy užívají v praxi, budou východiskem pro případné drobné úpravy pravopisných zásad.
„My už máme 19 let pravidla českého pravopisu a dodnes nám volají do jazykové poradny lidé a nadávají: 'Proč ta pravidla pořád měníte?'“ ilustruje situaci Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český. Reforma se v roce 1993 příliš nepovedla, úplně jasno někdy nemají ani sami učitelé.
Reportáž Ivana Lukáše o psaní velkých písmen
Pravidla pro psaní velkých písmen se ale v zásadě měnit nebudou, Ústav pro jazyk český chce pouze odstranit pár nejasností. „Za jednu z výjimek lidé považují psaní Chrám svatého Víta s velkým ch, když ostatní chrámy se píší s malým ch,“ uvedla Ivana Svobodová z ústavu. S malým písmenem se proto budou nově psát chrámy úplně všechny. Stejně jako třeba sídliště, dosud se psalo s velkým písmenem například Sídliště Antala Staška nebo Sídliště Míru. Změny ale musí ještě schválit ministerstvo školství, v diktátech by se tak mohly objevit až v příštím roce.
