Praha - Zuzana Roithová je jednou ze tří žen, které kandidují na post prezidentky České republiky. Ženy ve vrcholných funkcích jsou podle ní méně konfliktní a umí dávat lidi dohromady. Upřednostňují totiž to, aby se věci dařily, než aby byly tolik vidět.
Zuzana Roithová: Česká politika je nemocná korupcí, prezident ji může uzdravit
Někdejší ředitelka nemocnice a lékařka je již osmým rokem také europoslankyní, a vede proto podle svých slov kočovný život. Její domov představuje nejen Brusel, ale i Praha a hlavně jižní Čechy, kde má své kořeny. Motto její kampaně tvoří jediné slovo – člověk.
Zuzana Roithová:
„Když vidím pacienta, jsem zvyklá dělat diagnózu a hledat nějaký recept. Česká demokracie je chronicky nemocná korupcí.“
Proč byste měla být prezidentkou právě vy?
„Protože co slíbím, to splním. To, co chci udělat, tak si myslím, že je důležité pro tuto zemi.“
Co by bylo to hlavní, co byste jako prezidentka prosazovala?
„Nejdříve bych udělala diagnózu, příčinu choroby a pak bych naordinovala lék. Jsem přesvědčená, že česká politika je opravdu chronicky nemocná selháváním státní správy v důsledku korupce. Český prezident má možnost ji pomoci uzdravit, ovšem nemůže sám být infikovaný. Já jsem nikdy nebyla spojena s žádnými stranickými ani mafiánskými kmotry. Také bych dbala na to, aby zákulisní dohody o obsazování kontrolních funkcí, které tady zasela opoziční smlouva, aby byly nahrazeny veřejnou debatou a demokracií. Mám k tomu své zkušenosti z vrcholné české i evropské politiky, což má málokdo. Také bych dbala na to, aby zákony, které přijímá tato země, byly doprovázeny analýzou jejich dopadu nejen do státního rozpočtu, ale také na kvalitu života lidí v této zemi, aby lidé věděli, komu ty zákony slouží.“
Jste už skoro osm a půl roku v unijní, tedy nikoli české politice. Berete tuto zkušenost z Bruselu spíše jako handicap, pokud jde o znalost domácích poměrů, nebo jako výhodu?
„Myslím, že je to veliká výhoda. Nejen proto, že znám, jak funguje demokracie, pravidla a nastavování pravidel, ale já samozřejmě nejsem mimo dění v České republice, sleduji, co se doma děje.“
Někteří komentátoři píší, že vaše kandidatura má jen za cíl udržet KDU-ČSL v povědomí voličů, protože zpět do sněmovny se vaše strana dostane, pouze když se o ní bude vědět, bude mluvit, což se v případě vaší kandidatury děje. Jaký na to máte protiargument?
„Naopak někteří zase říkají, že čím se méně mluví, tím má větší šanci se dostat, protože ty ostatní strany ukazují, zejména ty střední a malé, jaké to byly rychlokvašky a jak byly nekvalitní. Tato strana má stoletou historii, jsou v ní skvělí lidé, skvělí komunální politici, lidé, kteří v minulém režimu obětovali mnoho ze svého osobního života, aby tu zase jednou nastala demokracie. Navíc je to politická síla, která ve všech evropských západních zemích hraje velmi důležitou roli.“
Promiňte, já jsem se ptal trochu na něco jiného. Zda vám vedení KDU-ČSL dalo zadání dostat se na Hrad, nebo zda vám dalo zadání dostat tuto stranu zpět do většího povědomí voličů.
„Vedení strany mi nedalo žádné úkoly a už vůbec ne tyto úkoly. Já jsem ráda, že mě tato strana podporuje. Lidé z této strany, zejména členská základna, mě oslovovali, stejně jako mnoho lidí, prostřednictvím e-mailů a dopisů. Psali mi, že stát se stará o úzké zájmové skupiny než o občany. Z toho také vzniklo motto - člověk.“
GALERIE
videogallery_284893
Na závěr čtyři anketní otázky:
- Jmenovala byste vládu, v níž by byli zástupci komunistické strany?
„Ne, už tady vládla a program dosud nezměnila.“
- Nechala byste na Hradě vyvěsit vlajku EU?
„Ano, ale česká by nikdy nebyla níž.“
- Udělila byste státní vyznamenání členům skupiny bratří Mašínů?
„Ne, ani jejich hrdinství nesmyje krev z jejich rukou.“
- Souhlasila byste se znovuobnovením trestu smrti?
„Ne.“
11 dní, 11 profilů v Událostech ČT
Každý den v Událostech ČT představujeme všechny prezidentské kandidáty, tři ženy a osm mužů. S každým z nich prožijeme jeden celý den a on pak krátce po 19:30 v živém rozhovoru vstoupí přímo do hlavní zpravodajské relace.