Praha – Dlouhá léta odkládaný služební zákon připomíná nekonečný příběh. Ministerstvo vnitra sice normu se zpožděním připravilo, kvůli zásadním připomínkám vicepremiérky Karolíny Peake (LIDEM) ale o ní budou ministři ještě debatovat. Současná verze se nelíbí ani opozici či neziskovým organizacím. Zákon totiž umožňuje vznik víc než šesti tisíc míst pro asistenty politiků.
Zákon o úřednících: Nekonečný příběh pod palbou kritiky
Původní idea služebního zákona byla přitom státní správu zprofesionalizovat a zeštíhlit. To sliboval i premiér Petr Nečas (ODS) na dubnové programové konferenci strany. „Úspory si slibujeme od slučování a rušení státních agend, úřadů a institucí, přičemž loni došlo poprvé v posledních dvaceti letech k poklesu počtu státních úředníků o 11 tisíc,“ prohlásil tehdy Nečas.
Navrhovaná podoba služebního zákona dává k dispozici ministrům, hejtmanům, ale i starostům či místostarostům politického asistenta či dokonce skupinu asistentů. „Podoba zákona o úřednících není v takové podobě, jak jej předpokládala strategie pro boj s korupcí této vlády,“ řekla k tomu Peake. Náměstek ministra vnitra Ondřej Veselský ale namítá, že tito pomocníci už existují i teď. „My chceme jen to, aby se vědělo, že tito pracovníci připravují podklady v tom smyslu, že plní svoje politické úkoly,“ tvrdí Veselský.
Jenže zatímco teď někteří z nich pracují na živnostenský list nebo dohodu o provedení práce, nově by se stali státními zaměstnanci na plný úvazek - se smlouvou a stálým platem. Třeba starostové by tak získali možnost, kterou dnes mají například ministři.
Velká města návrh vítají. Starostové menších obcí ale politické asistenty nepotřebují. „Pokud dělá politik jen to, co dělat má, tak to v klidu zvládne. Je to nesmyslné vytváření nějakých politických funkcí,“ myslí si například starosta Miletína – obce s necelou tisícovkou obyvatel – Miroslav Nosek. „Při vší úctě starosta může zvládat politickou agendu i řízení obce dohromady,“ tvrdí Radim Bureš z Transparency Inernational. Kritikou nešetří ani opozice: „Zákon neřeší na jedné straně zvýšení odpovědnosti úředníků, na straně druhé jejich ochranu, ale zavádí novou kategorii těch, kteří nebudou odpovědní vůbec,“ domnívá se poslanec Jeroným Tejc (ČSSD).
V roce 2002 sice vznikl zákon o státní službě – jako jedna z podmínek přijetí Česka do Evropské unie, účinnosti ale nabylo jen několik jeho ustanovení. Plná účinnost zákona o službě státních zaměstnanců byla opakovaně odkládána.
Reportáž Evy Davidové (zdroj: ČT24)