Hradní stráž slaví, k výročí oprášila dobové uniformy

Praha – Při návštěvě Pražského hradu ji každý potká – ať už u některé ze vstupních bran, nebo při pravidelných pochůzkách. Hradní stráž hlídala sídlo prezidentů na Pražském hradě a zámek v Lánech už záhy po vzniku Československa, během své historie přitom tento elitní armádní útvar zažil dobu slávy i těžkého úpadku. Každoročně si dobu jejího vzniku vojáci připomínají v historických stejnokrojích z doby první republiky. Že si Hradní stráž na kvalitním obsazení i reprezentaci vždy zakládala, dokazuje i současná podoba uniforem – autorem jejich návrhu je výtvarník Teodor Pištěk, který mimo jiné za kostýmní výpravu ve Formanově filmu Amadeus získal Oscara.

Střídání příslušníků stráže v každou celou hodinu je vděčným cílem objektivů. Areál Pražského hradu najednou hlídá přes 40 vojáků, celý útvar má ale přes 600 příslušníků – od roku 2005 také včetně žen. Dělí se na samotnou strážní jednotku, tzv. rotu zabezpečení a hudební oddíl. Dnes je Hradní stráž armádním útvarem se specifickým postavením. Podléhá přímo Vojenské kanceláři prezidenta republiky. Jejím úkolem je ochrana prezidentských objektů a zajišťování ceremoniálních akcí – k jakémukoliv jinému úkonu musí prezident dát výslovné povolení.

První stráž Pražského hradu jako oficiálního sídla československých prezidentů nicméně neměla na starosti armáda. Kvůli čerstvě skončené válce a přítomnosti většiny vojáků na frontě totiž nebylo možné ihned vybrat kvalitní vojenskou stráž. Úkolu chránit sídlo prezidenta nového státu se proto 28. října 1918 jako první zhostila Sokolská obec Hradčany. Oficiálně vznikla Hradní stráž o několik měsíců později – nikoliv však z iniciativy samotného prezidenta. „Prezident Masaryk se měl vrátit 22. prosince a armáda ho chtěla překvapit, takže 6. prosince 1918 velitelství branné moci vydalo první rozkaz,“ říká vojenský historik Robert Speychal.

Rozkaz Velitelství branné moci republiky Československé ohledně vzniku Hradní stráže, 6. prosince 1918:

„Pěší pluk č. 28 zřídí ihned jednu pěší setninu pro vykonávání veškerých strážních služeb a dále pro slavnostní uvítání vynikajících osob na hradě pražském. Tato setnina nazývá se hradní setninou a pozůstává se ze tří pěších čet a jedné čety strojních pušek, tedy dohromady 5 gážistů a 166 mužů. Mužstvo pro tuto setninu budiž zvláště vyvoleno, bezvadně vyzbrojeno a oblečeno. Celek setniny musí být v každém ohledu reprezentativní, velké postavy, rázné, bezvadné vojenské chování. Umístěna bude stále na Hradě.“

Už od vzniku stráže byl kladen velký důraz na výběr jejích členů. V prestižní jednotce mohli zpočátku sloužit pouze bývalí legionáři, kteří se osvědčili v bojích ve Francii, Itálii i Rusku. Později byli doplňováni rotmistry a vyššími poddůstojníky. Čtyři roky po vzniku republiky vznikl oficiální dokument, který funkci Hradní stráže upravoval. Zpracování podoby slavnostních ceremoniálů dostal na starosti známý propagátor Jiří Stanislav Guth-Jarkovský. Zásady platí s malými obměnami dodnes.

S příchodem německých okupantů v roce 1939 byla Hradní stráž zrušena. Od července převzal její úkoly 1. prapor nově zřízeného Vládního vojska, který začal střežit sídlo prezidenta v Lánech a následně v listopadu 1939 i Pražský hrad. Vládní vojsko mělo však na starosti pouze malou část areálu. Převážnou část komplexu hlídala německá vojska.

Po druhé světové válce byla sice stráž obnovena v duchu prvorepublikových tradic, její existenci ale za několik let poznamenala další diktatura. „Hradní stráž byla na Hradě zhruba do konce roku 1950, kdy byla zrušena jako vojenská jednotka a v roce 1952 ji nahradila tzv. Vnitřní stráž, což byla vojska ministerstva vnitra… Měli ostře nabité zbraně a víceméně to byla skutečně strážní jednotka proti agentům. Teprve až s prezidentem Ludvíkem Svobodou byla Hradní stráž de facto obnovena, i když stále pod správou ministerstva vnitra,“ dodává Speychal. Armádní status vrátil Hradní stráži až prezident Václav Havel v březnu 1990.

  • Oslavy výročí založení Hradní stráže autor: Martin Divíšek, zdroj: Isifa/VLP
  • Přehlídka historických kostýmů Hradní stráže zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 4 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 9 mminutami

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
04:21Aktualizovánopřed 10 mminutami

ŽivěSněmovna řeší odvody živnostníků

Poslanci projednávají zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků. Čeká je i novela ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Odpoledne by měli mít na programu volbu čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan. Opozice v pátek opět neprosadila doplnění programu schůze o odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny kvůli výrokům o Ukrajině. Sněmovna hlasy koalice vyzvala prezidenta, aby jmenoval ministry bezodkladně.
před 15 mminutami

Lidé si připomínají památku Jana Palacha

Lidé si v pátek na několika místech v Česku připomínají památku Jana Palacha, který se před 57 lety polil hořlavinou a zapálil na pražském Václavském náměstí ve snaze vyburcovat společnost z letargie po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) si Palachův čin dopoledne připomněl u památníku v horní části Václavského náměstí. Stejně tak učinil předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD).
11:06Aktualizovánopřed 56 mminutami

Hosté Událostí, komentářů rozebrali sněmovní důvěru Babišově vládě

Čtvrteční vyslovení důvěry vládě premiéra Andreje Babiše (ANO) a rekordně dlouhé jednání sněmovny o této věci rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zástupci opozice i vládní koalice. „Legitimita, kterou vláda získala, je třešnička na dortu,“ uvedl poslanec David Pražák (ANO). Podle Radka Kotena (SPD) se může vláda s důvěrou naplno pustit do naplňování předvolebního programu. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel uvedl, že se na její vládnutí netěší, zmínil mimo jiné obavy z nezodpovědného hospodaření. Barbora Pipášová (Piráti) a Jan Berki (STAN) komentovali i samotné jednání. Podle Pipášové rozprava nebyla dostatečná, Berki míní, že téměř žádná skutečná debata mezi opozičními poslanci a vládními zástupci neprobíhala. Pozván byl také zástupce Motoristů – ti do debaty ale nikoho nevyslali.
před 3 hhodinami

Premiér ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Šéf ODS uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů, kterou vede premiér Andrej Babiš (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 5 hhodinami
Načítání...