Česko bez prezidenta? Šití kabátů z ostudy, to umíme, říká Schwarzenberg

Praha - V případě svého zvolení prezidentem by Karel Schwarzenberg (TOP 09) vyhlásil amnestii, ale takovou, která by se „nedotýkala těžkých zločinů a která by snížila příliš velký počet vězňů v českých věznicích“, řekl v Interview ČT24. Schwarzenberg se domnívá, že je potřeba se připravit na to, že se může stát, že se přímá volba nestihne v plánovaném termínu a republika by tak nějaký čas mohla být bez prezidenta. A zdali to bude pro Česko mezinárodní ostuda? „Jediný textilní průmysl, který v Čechách funguje, je šití kabátů z ostudy,“ odpověděl Schwarzenberg. ČT24 představuje v Interview ČT24 jednotlivé prezidentské kandidáty. Ti byli pozváni v abecedním pořadí, kvůli jejich vytíženosti to ale nemohlo být zcela dodrženo.

Vy jste se nemusel stresovat přepočítáváním podpisů jako jiní kandidáti. Tři z nich ale zaregistrováni nebyli. Nebylo to i chybou prováděcího zákona, kterou schválila vláda? Mám o tom zákonu jisté pochyby, ale není to – abych vyvrátil předsudky – chyba ministerstva vnitra, které napsalo původní zákon. Poslalo to do sněmovny, tam zapůsobila lidová tvořivost a poslanci zákon zpotvořili tak, že to teď nese své výsledky. Ale i TOP 09 má v Poslanecké sněmovně své zástupce… Ale samozřejmě. My jsme proti tomu protestovali, ale byli jsme přehlasování.

Bude se podle vás přímá volba prezidenta konat v řádném termínu? Nejsem si jist. Je to teď u soudu a u soudu nikdy nevíte, jak dopadnete. Jste připraven na variantu, že by se volba nestihla? Musím se na to připravit. Bylo by to nepříjemné, poněvadž kdyby se volební boj táhl donekonečna, ztrácí šťávu, začíná lidi nudit, kandidáti jsou unavenější a unavenější… Ale Česká republika tak může být několik měsíců bez prezidenta. Byla by nějaký čas bez prezidenta. Nebude to pro Česko mezinárodní ostuda? Zákonodárci si neumějí ani napsat pořádný zákon, prohlásila senátorka Eliška Wagnerová… Jediný textilní průmysl, který v Čechách funguje, je šití kabátů z ostudy. My už jsme přerušili předsednictví, svrhli vládu různými korupčními skandály a výroky našich politiků máme o ostudu postaráno. Jedna navíc už by nám neškodila, lidé jsou na to zvyklí. 

Proč vlastně kandidujete na prezidenta republiky? To je několik důvodů. Zaprvé mě tím překvapila vlastní strana - když jsem přijel na sjezd do Hradce Králové, přijel jsem trochu opožděně, a oni mi oznámili, že se na tom usnesli, což bylo bezvadné překvapení. A pak jsem se zamyslel a řekl si - člověk se v české politice pohybuje nějaký čas, tak má už tušení, kdo budou kandidáti ostatních stran – že vlastně mezi všemi mám nejlepší průpravu, neboť jsem byl dlouhá léta činný v politice u nás i v zahraničí… Měl jsem možnost naučit se to řemeslo. 

Právě proto, že jste stranickým kandidátem, jak docílíte toho, že budete nestranickým prezidentem? Teď jste předsedou vládní strany. Je sice pravda, že jsem si stranu založil a vedl, nicméně jsem nikdy nebyl příliš stranický člověk. Kdybych byl zvolen, složím funkci ve straně i členství, poněvadž pak by člověk měl být opravdu úplně nezávislý. Ale názor nezměníte Názor jsem nezměnil celý život. Byl jsem v různých spolcích ve svém životě. Takže nebudete nadržovat TOP 09 nebo současné vládě? Nadržovat nebudu. Prezident, který bude dobře spolupracovat s vládou, ať bude jakákoli, se má snažit vytvořit si s vládou co nejlepší vztah. 

Jiřímu Dientsbierovi, kandidátovi sociální demokracie, je často předhazováno, že je na tento post příliš mladý, u vás se v této souvislosti mluví o opaku… Každý má své výhody a nevýhody. Já mám mnohem víc zkušeností a snad v některých věcech i vědomostí, než má Jirka Dienstbier. On má výhodu mládí, to je naprostá pravda. Já jsem stejný ročník, jako byl jeho otec, takže mladého Dienstbiera znám ještě z doby, kdy sotva dospíval… Anžto jsem celkem zdravý a cítím se dobře a silně, tak mi to nevadí. Jestli to bude vadit jiným lidem, je jiná otázka. 

Máte švýcarské občanství, Přemysl Sobotka ve včerejším rozhovoru podtrhnul, že by měl na Hradě sedět český prezident – což mohla být výtka nejen k vám, ale i k Jiřímu Dienstbierovi, který má americké občanství. Neberete to tak? To je takový malý podrázek, jak je u nás obvyklé. Mám od narození tato občanství, od narození jsem byl československý občan a vždycky zůstal. Nikdy jsem žádné občanství nepřijal, ani jsem se žádného nevzdal. My máme takové staré rodinné právo švýcarského občanství. Původně to bylo občanství města Curychu, a přiznávám, že za totality jsem toto občanství a švýcarský pas velice využíval a za to jsem také Švýcarsku velice vděčný. 

Byl jste nejprve členem ODA, za US-DEU jste kandidovat do Senátu, pak i za Zelené, za Zelené jste byl ministrem zahraničí, nakonec jste zakotvil v TOP 09 – hledal jste se takto dlouho? Ne. Vždycky jsem byl stejný a jeden čas jsem viděl, že to, co jsem si představoval, můžu uskutečnit v rámci ODA. Jako senátor jsem byl vděčný za podporu Unie svobody a taktéž za podporu Zelených, se kterými leckteré ideály sdílím. Přiznávám ale, že mě zařadit podle českých škatulek pravicový – levicový nelze. 

Zmínil jste korupční skandály, koneckonců se některé skandály nevyhnuly ani TOP 09. Na svůj post rezignoval Jaromír Drábek, kvůli svému prvnímu náměstkovi Šiškovi, a Vlasta Parkanová, bývalá ministryně obrany a členka TOP 09, je vyšetřovaná kvůli nákupu letounů CASA. Poškozuje to TOP 09 a potažmo vás samotného? V obou případech jsem o nevině dotyčných přesvědčen. Kdo Vlastu Parkanovou zná, tak ví, že má vynikající pověst a že se opravdu neobohatila ani o stokorunu. Je pravda, že Jaromír Drábek bohužel příliš důvěřoval svému náměstkovi, o němž jsem nikdy nebyl úplně přesvědčen, poněvadž doma neměl tak bezvadnou pověst, jako má Vlastička Parkanová. 

Pokud jste o něm nebyl přesvědčen, proč jste nikdy na Jaromíra Drábka neapeloval, aby s tím něco udělal? My jsme velice pomlouvačný národ a o každém člověku v české politice jsem slyšel pomluvy. Je zodpovědnost každého ministra, koho si vybere za náměstka. A Jaromír Drábek velice čestně vyvedl důsledky z jeho osudného omylu, že ho vybral, a odstoupil. Někdy takovou cenu musíte v politice zaplatit. 

Pane ministře, věříte si, že vaším dalším působištěm bude právě Pražský hrad? Doufám. Já jsem byl vychován v přísné věrouce a znám rozdíl mezi ctností víry, naděje a lásky. 

TOP 09 zazářila ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010, od té doby ale nezaznamenala výrazný úspěch. Spíše přízeň voličů ztrácí. Nebojíte se, že se totéž odrazí i u prezidentských voleb? Je to možné. My jsme samozřejmě doplatili na to, že jsme byli součástí reformní vlády, která musela podniknout velmi nepříjemné kroky. Když musíte šetřit, tak se každý bouří, protože šetřit musí soused, a nikoli on sám… 

Je ale otázkou, jestli si stojíte za obsahem těch reforem. Doteď tvrdíte, že jsou správné? Za obsahem ano, že někdy mohly být v šikovnější formě, je pravda. My jsme veřejnosti mizerně prodávali celou práci vlády. Že nutná byla reforma důchodu, že nutná byla zdravotnická reforma, poněvadž se systém nemohl ufinancovat, to je pravda. 

Aktuální věc, o které jste dnes ráno jednali: Jmenoval byste Karolínu Peake ministryní obrany? Je to milá kolegyně, o které bych se zde nerad vyjadřoval. Sdílíte tedy výtky prezidenta Klause, že se Karolína Peake přes noc odbornicí na armádu nestane? On řekl, že je to útlá dívka. Já jsem studoval dějiny a zjistil jsem, že spousta vynikajících velitelů armád, maršálků a hrdinů poslouchali útlé dívky, které ve skutečnosti velely – o to nejde. Mně spíše vadí, že klíčové ministerstvo, které je pro stát veledůležité, dostane strana, která je nejslabší, přičemž, když musíme v budoucnosti bránit rozpočet obrany, by měl být na ministerstvu někdo, kdo má sílu v rozpočtu dosáhnout na peníze a prostředky pro armádu. Na to potřebujete politickou váhu. Takže byste byl spíše pro to, aby si tento resort nechala ODS? Byl bych pro to velice… 

Pojďme k detailům vaší kampaně. Jaké má motto? Čím voliče oslovujete? Pokouším se je přesvědčit o tom, že prezident by měl být konečně člověk, který chce normální Českou republiku. Abychom žili a působili tak, jako ostatní státy v západní Evropě. Abychom nebyli zlobivé dítě, abychom rozpoznali, že jsem součástí Evropy, Evropské unie, abychom konečně zaujali místo, které nám tam sluší, totiž čelné místo, a to jak ve spolupráci, tak v působnosti. 

Chápu vás správně, že se spíše budete zaměřovat na zahraniční politiku, nebo budete řešit i nějaké problémy v Česku? Jak známo, že tam dle ústavy je jediné místo, kde má prezident určité pravomoci. Na rozpočet a jiný věci nemá. Ale můžete rozmlouvat s ostatními členy vlády, dostavovat se do Poslanecké sněmovny a do Senátu. To je klíčová část mé vize o prezidenství, pokud k tomu dojde. Hlava státu by měla vést intenzivní dialog jak s vládou, tak se všemi demokratickými stranami, jejich představitele si pravidelně zvát na Hrad a hlavně na tom pracovat, aby… to politické protivenství u nás se nezměnilo v otevřené nepřátelství. Prezident má stmelit společnost, ne ji rozdělovat, tudíž já bych všechny sezval, ať se u mě setkají, a dělal bych to dost pravidelně.  

Na kolik vyjde vaše kampaň? Z jakých zdrojů čerpáte? Kolik vyčlení TOP 09, kolik si přispějete vy sám? A odmítáte sponzorské dary od firem? Já neodmítám sponzorské dary, pokad vím, kdo to je. Odmítám naprosto neznámé dárce, pak se s tím rozloučím. A ve spojení s konkrétní firmou nemáte problém? Že byste jí byl do budoucna povinován a ona od vás pak chtěla nějakou protislužbu? … Dosavad nejsou ty částky takové, že by to ovlivnilo rozpočet celé kampaně. Zajisté by mě to v nejmenším neovlivnilo. Bohu díky mě peníze nikdy tolik nezajímaly. 

Abychom se vrátili k otázce, kolik přispěje na kampaň TOP 09 a kolik přispějete vy sám? Sám si ta čísla nepamatuju. Pět milionů korun dala strana TOP 09, pak byli někteří soukromníci. A vy sám? Já jsem dal jeden milion a jeden milion dal můj syn. 

Říkal jste, že byste byl prezidentem sjednotitelem a ve vašem programu stojí, že se pokusíte o změnu politického stylu – a vysvětlujete: „Všechny nepravosti nazvu pravým jménem a podpořím příchod nových, morálně silných lidí do politiky.“ Jací lidé jsou v politice dnes? Prozatím mám dojem, že by u nás mohla být morálka v politice lepší a že bychom ve výběru osobností měli… více dbát o pověst dotyčných lidí. A proč jste o to neusiloval doteď? Jste ve vysoké funkci. Nebo jste to dělal, ale nedařilo se to? Já jsem se snažil. Teď jste popsal situaci tak, že jste říkal, že vám morálně silní lidé chybí. V procentu české politiky ano. Já jsem mohl leda ovlivnit výběr kandidátů při posledních volbách, předtím jsem ani žádnou možnost neměl. 

Myslíte si, že má přímo volený prezident silnější mandát než v případě dosavadní prezidentské volby? Má silnější, ale ne daleko silnější. 

Jak naložíte s Hradem? Může se z něho stát mocenské centrum? Opravdové mocenské centrum ne. Může mít velký vliv. Česká ústava neumožňuje, aby prezident přímo vykonával moc – podívejte se na prezidentské pravomoci. Ale může tradičně, a to tak je, mít velký vliv. Ten bych rád využil. K čemu? Je rozdíl mezi mocí a vlivem. Jak byste vliv využil? … Rád bych pozvedl zájem o vědu a výzkum u nás, pravidelně bych se setkával s vědci, členy akademie, univerzit, profesory, povzbudil zájem o umění, stýkal se s lidmi od kultury. Vůbec rád bych udělal z Hradu místo, kde se lidé setkávají, a kde bych se poučil, poněvadž vždycky, když jsem poznal inteligentní lidi, jsem se z toho dost naučil. 

Jako předseda vládní strany máte dostatek zkušeností s vety, ale spíše z té druhé strany. Jak byste s nimi naložil jako prezident? Vetoval byste zákony často? Myslím, že tento instrument není příliš účelný, hlavně v zemi, kde ústava káže, že může být velice lehce přehlasován. V jiných zemích je ten rozdíl mnohem větší. Tudíž bych se spíše pokoušel domluvit s dotyčnými politickými kluby či stranami, jestli tento zákon v této formě a s těmito ustanoveními je opravdu účelný a jestli bychom tam neměli něco pozměnit. Post festum, to veto má málokdy smysl.

Mluvíte o konsensu. Proč jste se o konsensus nesnažili s opozičními stranami, abyste nemuseli přehlasovávat i senátorská veta? Zde mám zajedno dojem, že se politické tábory u nás dosti rozkřížily a že domluva je mnohem těžší než dřív. Zadruhé u mého oboru zahraniční politiky jsem se vždycky snažil udržet živý styk a diskusi s opozicí, s hlavním mluvčím za sociální demokracii – panem Zaorálkem -  jsem se vždycky bavil. Tam, kde se mě to týkalo, se mi to dařilo. Ovšem nezodpovídám za jiné obory. Prezident Václav Klaus prohlásil, že je nesmysl, aby bylo prezidentské veto přehlasováno 101 hlasem. Souhlasil byste s tím, aby byl počet navýšen? Měla by se zvýšit tato hranice? Mám ten názor, že po dvaceti letech zkušeností se stávající ústavou bychom ji měli reformovat. Příliš lehké přehlasování prezidentského veta pochází z počátků ústavy – za to je z velké míry zodpovědný tehdejší ministerský předseda Václav Klaus, který chtěl eventuální veto Václava Havla lehce přehlasovat, a tudíž došlo k těmto poměrům. Je několik věcí, kde bychom ústavu měli reformovat podle zkušeností. K tomu by ale musely opozice a vládní strany najít společný jazyk a řeč.

Předpokládáte po vašem případném zvolení nějakou formu amnestie? Spíše ano. Jak velkou? Ne převelikou, ale přeci jenom by se dotýkala ne těžkých zločinů, ale která by snížila příliš velký počet vězňů v českých věznicích. Máme věznice přeplněné. Ale to nemůže být instrument, jak věznice vyprázdnit. Ne, není to ten správný nástroj, ale u nás se zavírá do vězení za věci, kde v jiných zemích dostanete pokutu. 

Jak budete přistupovat k milostem? Velice opatrně, ale považuji je za nutné. Když jsem byl šéfem kanceláře Václava Havla, tak jsem musel podepsat každý akt, než šel k prezidentovi. Každý šanon jsem tehdá pečlivě četl a z osudů vím, že tento prostředek je prostředkem jistého humanitárního postoje, protože paragrafy nikdy nemůžou postihnout celou tragédii člověka. Je to nutné, ale velice opatrně každý případ pečlivě prozkoumat.  

Prohlásil jste, že vládu, kde by byla zastoupena KSČM, byste jmenoval. Poněvadž může nastat situace, kdy jiná vláda nebude možná. Vy jste ale podporoval disent. Já samozřejmě nejsem pro to, aby byli součástí vlády. Ale když je volební výsledek takový, že jiná vláda není možná, tak musím přijmout návrh jmenovaného premiéra, že bude mít v koalici komunisty. A nenahrála současnému stavu vládní politika? To je těžko říci. Kdyby nahrála opozici, tak bych tomu úplně rozuměl. Nesmíte zapomenout, že při krajských volbách ztrácela i sociální demokracie. Zvítězila nostalgická totalitní strana, která působí jako neopotřebovaná. 

Koho byste jmenoval jako soudce Ústavního soudu? To vám ještě neřeknu. Měl bych o tom důkladnou diskusi. S kým? S čelnými právníky. Asi bych oproti dnešnímu systému vzal více lidí z akademické oblasti a univerzit, ne pouze z řad advokacie. 

Jste ministrem zahraničních věcí. Kdybyste se stal prezidentem, kdo by byl – v případě vašeho vládnutí – nositelem zahraniční politiky: Stále byste trval na tom, že se tvoří v Černínském paláci? Samozřejmě. Má se tvořit v Černínském paláci, musí získat souhlas vlády, poněvadž vláda je koneckonců odpovědná, a mělo by se hledat souznění s prezidentem. A pokud byste jako prezident měl jiný názor? Ještě předtím bych zahájil diskusi s ministrem zahraničí a jsou dvě možnosti: Buď je to věc, se kterou sice nesouhlasím, ale považuji ji za přijatelnou – to bude devadesát procent všech věcí – nebo je to záležitost, kde bych viděl přímé ohrožení České republiky, pak bych se velice hlasitě ozval. Ale jenom kvůli odlišnému názoru ne, pokoušel bych se s ministrem a vládou najít souznění.