Praha - Vládní TOP 09 odmítá nést odpovědnost za důsledky amnestie, kterou v novoročním projevu vyhlásil prezident Václav Klaus. Koaliční TOP 09 v usnesením předsednictva tvrdí, že vláda o amnestii nejednala, že ministři za TOP 09 nebyli o amnestii předem informováni a dozvěděli se o ní až z Klausova projevu. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) k tomu podotýká, že premiér neinformoval vládu předem záměrně, a to kvůli utajení amnestie. Takový postup je podle Blažka běžný.
O amnestii jsme nevěděli, stěžuje si TOP 09. Bylo to kvůli utajení, tvrdí Blažek
Ministr spravedlnosti postup premiéra Nečase na tiskové konferenci hájil. Premiér vládu předem o prezidentské amnestii, kterou kontrasignoval, neinformoval kvůli jejímu utajení. Stejně podle něj postupovali bývalí premiéři Václav Klaus a Josef Tošovšký při amnestiích prezidenta Václava Havla.
- Pavel Blažek (ODS), ministr spravedlnosti - Amnestie je výlučné rozhodnutí hlavy státu: „Amnestie je u nás dlouhodobě tradiční právo hlavy státu, ať už tou hlavou státu byl František Josef I., Tomáš Garrigue Masaryk přes všechny možné prezidenty k dnešnímu panu prezidentovi. … Vždy v dějinách od roku 1918 se kontrasignace brala vždy formálně, protože vyhlášení amnestie by se nemělo stát sporem mezi ostatními představiteli výkonné moci a hlavou státu. Je to výlučné rozhodnutí hlavy státu a takto to bylo chápáno i námi.“
- „Nebylo ale možné zadávat nějaké zkoumání osob, kterých se týká, protože by hrozilo prozrazení,“ řekl Blažek. Kdyby se o amnestii vědělo předem, vedlo by to podle něj k neklidu ve věznicích.
GALERIE
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) autor: Doležal Michal, zdroj: ČTK
Patří, nebo nepatří amnestie k modernímu demokratickému státu?
„Kladu si otázky, k čemu byly dobré náklady na stíhání osob, které nebyly malé, když pak jedním rozhodnutím jsou omilostněny,“ komentoval Klausův novoroční krok již ve středu místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Politici, včetně Miroslava Kalouska, nyní začínají diskutovat o tom, zda do ústavy moderního demokratického státu vůbec institut plošné amnestie patří. „Patří amnestie do zavedené ústavní demokracie, nebo je to něco, co bychom měli z ústavy vypustit? Pokud by měla amnestie v ústavě zůstat, tak by ji prezidenti měli používat při nástupu do funkce, a ne při opouštění. To potom vyvolává určité spekulace proč, pro koho a komu ku prospěchu amnestie svědčí. Hledat filosofii v současné amnestii je obtížné, ale nerad bych na toto téma spekuloval,“ konstatoval právník z Cardiff Law School Jiří Přibáň v Událostech, komentářích.
Rozsah amnestie má předsednictvo koaliční strany za nešťastný
„Problematizuje práva poškozených a zavdává příčiny ke spekulacím, že poskytla ochranu skutečným zločinům, místo aby pouze prominula bagatelní trestné činy.“
Podoba amnestie vadí též předsedovi TOP 09 a ministru zahraničí Karlu Schwarzenbergovi, který ve středu uvedl, že krok se podle něj neměl týkat „největších skandálů republiky“, ale jen lehkých trestných činů, aby se ulevilo přeplněným věznicím.
ČSSD chce vysvětlení od Nečase
Ani opoziční sociální demokracii se rozsah amnestie nezamlouvá. Chce k tomuto tématu svolat mimořádnou poslaneckou schůzi, na níž by měl premiér Petr Nečas vysvětlit, proč amnestii spolupodepsal. Předseda poslanců ČSSD Jeroným Tejc přitom soudí, že také ministři za TOP 09, když zůstávají ve vládě, za rozhodnutí premiéra převzali odpovědnost. Příliš široká je amnestie i pro šéfa horní komory Milana Štěcha a viníkem je podle něj hlavně ministerstvo spravedlnosti.
Prezident Klaus vyhlásil 1. ledna částečnou amnestii k 20. výročí vzniku České republiky. Věznice by mohlo opustit více než 7 000 vězňů, asi třetina jejich celkového počtu, dalším lidem jsou prominuty krátké podmíněné a alternativní tresty. Zastaví se ale také trestní stíhání trvající déle než osm let, kde hrozí trestní sazba do deseti let. Tato část amnestie vyvolala kritiku, neboť do této kategorie spadají některé ostře sledované korupční a tunelářské kauzy.
Ladislav Jakl
Klausův tajemník Jakl amnestii hájí
V řadě případů se podle něj soud vlekl neúměrně dlouho a na aktéry už by se dávno mělo pohlížet jako na nevinné, řekl v rozhovoru pro Český rozhlas. „Absolutně vylučuji, že pouští na svobodu pachatele závažné trestné činnosti. Šíří se hloupé a nepodložené fámy. Jedinou výjimkou – a to ani nevím, jestli tato výjimka platí – jestli jsou pachatelé vážné trestné činnosti nad 75 let, možná že takový je jeden, dva, nevím, jestli je vůbec nějaký,“ říká Jakl.
Jakl pro Lidovky.cz
Lidovky.cz: Jak široký byl okruh lidí, které prezident do polemiky zapojil, a o čem byla polemika z vašeho pohledu nejvýraznější?
„Byl to velmi široký okruh tří lidí. Polemika byla hodně výrazná skoro o všem. I o tom, co v textu amnestie nakonec není. O limitech, formulacích, šíři záběru…“
Klaus podle Jakla svou amnestií mimo jiné reagoval na judikát soudu pro lidská práva ve Štrasburku. „Byl tlak na Českou republiku považovat za nevinné lidi, u kterých se jejich kauzy táhnou víc než šest let. Pan prezident to o své vůli zvýšil na osm,“ vysvětlil Jakl v pořadu Události, komentáře.
Prezidentská amnestie tématem Událostí, komentářů (zdroj: ČT24)