Praha – Končící prezident Václav Klaus poskytl rozhovor polskému týdeníku Do Rzeczy, v němž označil Václava Havla za extrémního levičáka, který bořil existující lidský řád. Píšou o tom Lidové noviny, které mají text k dispozici. Ideologii prvního prezidenta samostatné České republiky nazývá Klaus havlismem a přirovnává ji k ozvěně francouzského jakobínství. Havel podle něj chtěl místo demokracie elitářskou postdemokracii. „Rozmazlené děcko, kterému berou hračku,“ prohlásil v reakci na Klausovy výroky a jeho březnový odchod z Hradu někdejší Havlův blízký spolupracovník Vladimír Hanzel.
Hanzel: „Havel je historickou osobností. Klaus jen epizodní figurkou, proto žárlí“
„Měl bych ale snad také alespoň zmínit jeho kosmopolitismus proti mé důvěře ve stát, ve kterém žijeme. Byl to také výbojný zahraničněpolitický intervencionismus (a humanitární bombardování), místo respektu ke kterékoli zemi světa,“ pokračuje Klaus v rozhovoru. Týdeník Do Rzeczy vychází od letošního ledna a je novým projektem skupiny konzervativně pravicových novinářů, kteří koncem minulého roku nuceně odešli z varšavského vydavatelského domu Res Publica.
Hrad: Šlo o srovnání dvou odlišných filozofií, text je potřeba číst celý
Autor rozhovoru Piotr Semka tvrdí, že nestál o senzaci. Klaus je podle něj důležitý euroskeptik a zajímavý politik, který nešetří ostrými výrazy. O Havlovi se bavili jen okrajově. „Nechci se nechat vtáhnout do té diskuse. To je věc českého publika a českých elit,“ řekl redaktor České televizi.
Podle Hradu ale šlo o srovnání dvou odlišných filozofií a text je potřeba číst celý. „Lépe tento rozpor skoro popsat ani není možné… Politický diskurs je určitým střetáváním se dvou základních myšlenkových konceptů, pravého a levého,“ uvedl ředitel politického odboru Klausovy kanceláře Ladislav Jakl. Polské otázky prý poskytly prostor pro hloubavější odpovědi. I proto je rozhovor na Klausově webu.
Klaus o Václavu Havlovi: „Byla to spíše ozvěna francouzského jakobínství než britský konzervativní princip klasického liberalismu. Bylo to extrémní levičáctví. Tyto věty jsou jen stručným naznačením zásadních rozdílů mezi námi dvěma, není to vážné pojednání o Václavu Havlovi.“
„Člověk, který je stále ještě prezidentem našeho státu, se chová jako utržený z řetězu. Úplně ztratil soudnost,“ napsal v reakci pro média Havlův tajemník Hanzel. Klausovi je podle něj jasné, že se zakrátko změní v „zapomenutou epizodní figurku“, kdežto Havel bude stále víc považován za jednu z největších osobností novodobé české historie. Žárlivost na Havla je tak Klausovým největším hnacím motorem, který jej ale „plnou parou žene do propadliště dějin“, míní Hanzel.
V rozhovoru Klaus nešetří silnými výroky, nejde ale o první ostrá slova na adresu Václava Havla. Před nedávnem označil Klaus za „téměř povinnou četbu“ knihu svého vicekancléře Petra Hájka Smrt v sametu, v níž autor mimo jiné píše, že Havel byl nástrojem lži a nenávisti. Oba politici se střetli například i v roce 1997, kdy Havel zkritizoval Klausovu vládu. „Naší hlavní chybou byla pýcha. Byli jsme zemí fascinovanou svými makroekonomickými ukazateli. Základna je protunelována,“ řekl tehdy Havel. Klausova reakce přišla vzápětí: „Ukázal vidění světa, které je diametrálně odlišné od pravicové politiky.“
Exministr a Havlův spolupracovník z disentu Alexander Vondra považuje slova o Havlově jakobínství za nesmysl. „Kdyby byl Havel jakobín, skončil by Klaus na popravišti. To se nestalo, Klaus naopak pod Havlovým prezidentstvím politicky vzkvétal,“ míní Vondra. Na tom podle něj nic nezmění fakt, že oba byli často v názorových sporech. Ty však řešili demokraticky, ne revolučně.
Jakobíni se dostali k moci v určité fázi francouzské revoluce, parlamentní způsob vlády s několika stranami vystřídala diktatura, kterou provázel mimořádný teror.
Klaus se znovu vymezil vůči Havlovi (zdroj: ČT24)