Praha - Poslanci si schválili omezení imunity. Zákonodárci tak zřejmě o svou výsadu přijdou hned poté, co jim zanikne mandát. Návrh ale nyní putuje do Senátu. Poslanci přitom stejnou novelu schválili už loni v únoru, norma ale narazila právě v horní komoře parlamentu, kde kvůli absencím senátorů neprošla o dva hlasy. Senátoři ale nyní ujišťují, že tentokrát novela projde.
Imunita do konce života? Už ne, řekli poslanci. Na tahu je Senát
Pro návrh zvedlo ruku celkem 148 zákonodárců, 5 bylo proti. Protože jde o změnu ústavy, je potřeba souhlas třípětinové většiny, tedy 120 hlasů z celkem 200členné sněmovny.
Nadále by platilo, že poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Pokud by ale sněmovna nebo Senát s vydáním nesouhlasily, nic by nebránilo stíhání zákonodárce po zániku mandátu. Obdobně by to platilo pro ústavní soudce, o jejichž vydání rozhoduje horní komora. „V Senátu to samozřejmě projde,“ přislíbil senátor Jaroslav Kubera.
Zástupkyně předkladatelů Kateřina Klasnová (VV) zdůraznila, že doživotní imunitní je rarita. Připomněla, že zákonodárci už omezili v souvislosti s přímou volbou rozsah imunity prezidenta, a měli by ji tedy vyšší než hlava státu. Naopak Daniel Korte (TOP 09) označil předlohu za ryze populistickou a v horším případě škodlivou.
Komentář politologa Milana Znoje:
„Očekávám, že návrh projde i v Senátu, politické strany se na tom dohodly, senátoři už s tím víceméně počítají. Malý počet senátorů při minulém hlasování byl špatnou domluvou, než zlým úmyslem (…). Poslanci, asi jako každý člověk, když má v rukou moc, tak se jí nerad vzdává, tlak veřejnosti byl ale dlouholetý.“
Ve sněmovně je ještě druhá, téměř totožná varianta novely, kterou předložili senátoři. Ta měla být jakousi „zálohou“, kdyby se poslanecký návrh nepodařilo prohlasovat. „Je zcela jedno, který z těch návrhů bude schválen, ale je potřeba tímto způsobem imunitu omezit,“ vysvětlil už dříve senátor ČSSD Jiří Dienstbier.
Kalouskův návrh na ještě větší omezení imunity neprošel
Návrh ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), podle kterého se imunita měla omezit ještě více, a to jen na projevy v parlamentu, neprošel. Podpořilo ho jen 50 poslanců. „Události posledních měsíců mě vedly k zamyšlení, na základě kterého jsem vás chtěl požádat, zda bychom nezvážili, jestli nejít ještě dál,“ uvedl už dříve na jednání ústavně právního výboru Kalousek a dnes konstatoval, že v budoucnu budou muset zákonodárci k jeho návrhu beztak přikročit. „Jsem přesvědčen, že vývoj zastavit nejde a že některá z příštích sněmoven tento relikt minulosti odstraní.“
Kalousek tvrdí - a zopakoval to i v dnešní rozpravě - že zákonodárci neumějí instrument imunity využívat. Jako příklad uvedl vydání někdejší ministryně obrany Vlasty Parkanové (TOP 09), která je trestně stíhaná v záležitosti nákupu letounů CASA. Sněmovna podle Kalouska rezignovala na to, aby zkoumala, zda se v konkrétních případech nejedná o účelové stíhání a o šikanu, a namísto toho vydává takřka každého.
Omezení imunity - sněmovní evergreen
Ačkoliv většina politiků je pro plošné omezení imunity, dosud se změnu ústavy ani po několika pokusech nepodařilo od 90. let schválit. Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) si dnešní krok vysvětluje tlakem médií i veřejnosti. „V celé společnosti už nebylo možné akceptovat, aby byly tak rozsáhlé výjimky pro poslance, senátory a ústavní soudce,“ uvedla v Událostech.
Miroslava Němcová:
„Změna imunity po dlouhých letitých diskusích znamená, že se poslanci dostávají na normální úroveň řadového občana.“
Od roku 1993 bylo na žádost policie zbaveno imunity 17 poslanců. K nejznámějším případům posledních let patří vydání tehdejšího předsedy poslanců Věcí veřejných Víta Bárty kvůli obvinění z podplácení. Na začátku loňského léta potvrdila sněmovna trestní stíhání bývalého středočeského hejtmana a poslance Davida Ratha. V červenci 2012 přichází o imunitu exministryně obrany Vlasta Parkanová v souvislosti s nákupem dopravních letadel CASA pro armádu.
GALERIE
videogallery_308500