Karlovy Vary - Mezinárodní nezisková organizace Sdružení SOS dětských vesniček má v České republice velkou tradici. Pěstounskou péči poskytuje dětem v Česku již od roku 1970, kdy byla zřízena karlovarská vesnička v Doubí. Projekt vznikl v Rakousku po válce, kdy rapidně vzrostl počet opuštěných dětí. I nyní po mnoha desítkách let je ale projekt třeba: spousta dětí nemůže vyrůstat ve své biologické rodině. Důraz je nyní kladen na model úplné rodiny, který doplnil původní představu matky-pěstounky. Děti se často i po letech do vesniček rády vracejí a pořádají se svými náhradními rodiči oslavy.
SOS vesničky se mění, opuštěným dětem ale stále poskytují domov
Důvody, proč děti nemohou vyrůstat s biologickými rodiči, jsou často ekonomické, do SOS vesniček se ale dostávají třeba i potomci narkomanů. „Je stále nutné pro děti nacházet náhradní péči, která jim zajistí další rozvoj,“ podotkla národní ředitelka SOS dětských vesniček Květuše Paichlová. Ta v letech 1991 až 1999 pracovala pro Český výbor UNICEF při Dětském fondu OSN. Jejím vzorem se stal zakladatel pěstounské péče v Česku profesor Matějček, jenž byl i jedním z iniciátorů práce UNICEF jako neziskové organizace po roce 1989.
Květuše Paichlová, ředitelka SOS vesniček v ČR:
„Počet českých dětí v ústavní péči je alarmující. Do pěstounské péče by mohlo být umístěno více než osm tisíc dětí.“
Rozhovor s Květuší Paichlovou (zdroj: ČT24)
Při oslavách čtyřiceti let od položení základního kamene dětské vesničky ve Chvalčově došlo 4. října k setkání bývalých maminek a dětí. „Během těch čtyř desítek let prošlo vesničkou asi 225 dětí,“ podotkla Paichlová. Některé z matek už jsou nyní v důchodovém věku – a stále zůstávají. Vychovaly za svůj život přitom až 17 dětí. Ve vesničkách v průběhu času dochází k různým změnám, model matky-pěstounky se tak po letech postupně mění na model úplné rodiny. „Maminka se stará o děti a partner pracuje a pomáhá jí s výchovou dětí,“ konstatovala ředitelka.
Projekt náhradní rodinné péče vznikl po druhé světové válce v Rakousku. Po Evropě bylo tehdy velké množství opuštěných dětí. První impulz k založení české SOS vesničky byl v roce 1969, kdy se vytvořil Kruh přátel SOS dětských vesniček právě na základě rakouského projektu.
SOS vesničky přešly na nějakou dobu pod stát
V období mezi lety 1974 a 1975 došlo k přerušení činnosti – vesničky přešly pod stát. „V roce 1991 opět přešly vesničky v Doubí a v roce 1992 následně ve Chvalčově do Sdružení SOS dětské vesničky,“ řekla Paichlová. V Česku tak nyní existují celkem tři SOS dětské vesničky: kromě Karlových Varů ještě ve Chvalčově u Kroměříže a v Brně–Medlánkách.
SOS dětské vesničky po celém světě řídí centrální organizace ve Vídni. Kromě rodinné péče vytváří i další programy na pomoc dětem v nouzi. Jen ve střední a východní Evropě žije v 56 vesničkách sedm tisíc dětí.
Děti na hřišti