Ostrava - V areálu bývalých vítkovických železáren se na 37. sjezdu ČSSD sešlo více než šest stovek delegátů, aby zvolili nové stranické vedení. Jejich hlavním úkolem bude co nejúspěšněji provést stranu supervolebním rokem 2014. Vzhledem k tomu, že ČSSD nyní v průzkumech podporuje okolo 40 procent voličů, a tudíž se v nadcházejících sněmovních volbách dá očekávat propad vládní koalice, sociální demokraté se tak nejspíš po osmi letech vrátí k moci. Před bývalými spolustraníky na sjezdu vystoupí nová hlava státu Miloš Zeman, kterému ČSSD ve druhém kole letošní prezidentské volby vyjádřila oficiální podporu. I jeho účast může vyvolat vášnivé debaty o budoucím směřování nejsilnější levicové strany v zemi.
Socialisté se připravují na návrat k moci a hledají vztah k Zemanovi
Funkci předsedy na stranickém sjezdu obhajuje Bohuslav Sobotka, jeho pozice ve straně je zatím silná - v krajích získal 12 nominací a prozatím se proti němu nepostavil žádný protikandidát. Vrcholné vedení socialistů za svým předsedou pevně stojí. „Bude jediným kandidátem, nevím o nikom jiném, především má moji podporu,“ ujišťoval ve včerejším Interview ČT24 druhý muž ve straně Michal Hašek.
„Rok před volbami a s Milošem Zemanem na hradě v zádech si ČSSD nemůže dovolit zvolit slabého předsedu,“ komentoval Jan Němec silný mandát Bohuslava Sobotky, na jehož podpoře se shodlo „Sobotkovské i Haškovské křídlo Sociálních demokratů“.
Může se tedy zdát, že ostravský sjezd oproti tomu minulému z roku 2011, kdy byl Sobotka v Brně zvolen až v druhém kole po těsném boji s Michalem Haškem o 19 hlasů, nenabídne žádné drama. Pouhé nezáživné představení stranické jednoty a obecná prohlášení o přípravě na blížící se převzetí moci ovšem díky poslednímu vývoji očekávat nelze.
Situaci v ČSSD totiž zkomplikovaly výsledky historicky první přímé volby hlavy státu. Po úspěchu bývalého lídra Miloše Zemana, jenž se se svou domovskou stranou nerozešel v dobrém, získalo uvnitř ČSSD na síle tradiční levicovější „prozemanovské“ křídlo. To zosobňují místopředsedové Michal Hašek, Zdeněk Škromach či Marie Benešová, která v rozporu se stranickým usnesením Zemana podporovala v prezidentském klání již v prvním kole, i když proti němu stál oficiální socialistický kandidát senátor Jiří Dienstbier.
Ilustrační foto
Proti Zemanovým stoupencům stojí v neoficiálním uskupení neúspěšný prezidentský kandidát Jiří Dienstbier, místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek, místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková, ale také sám předseda Sobotka. Kromě obav ze Zemanova negativního vlivu na ČSSD toto křídlo podle politologů spojují tendence táhnout stranu blíže do středu. Mimochodem Zaorálka a Sobotku spojují i jiné než přímo ideologické důvody. Oba údajně figurují na neoficiálním „seznamu zrádců“ (sociálních demokratů, kteří Zemana v tajné volbě nevolili), který měl po své první prezidentské kandidatuře v roce 2003 sepsat Miloš Zeman.
Boj o Dienstbiera - boj o Zemana
Velmi těžkou pozici při obhajování mandátu má zejména Dienstbier, jenž se v předvolební kampani vůči Zemanovi vymezoval nejostřeji. Svého soka dokonce opakovaně nařknul, že je napojen na „pražskou mafii“. Za udržení nejoblíbenějšího tuzemského politika v čele partaje se v úterý postavil Lubomír Zaorálek, podle kterého může Dienstbier oslovit významnou část veřejnosti. Podporu mu už dříve vyslovil i Bohuslav Sobotka. „Nejpopulárnější politik strany, který získal ve volbě prezidenta 830 tisíc hlasů, do vedení patří,“ řekl v Právu o Dienstbierovi.
Jiří Dienstbier, Bohuslav Sobotka a Vladimír Špidla
Hašek naopak svůj rezervovaný vztah k představiteli „nové levice“ netají. Naposledy se do Dienstbiera nepřímo opřel, když kritizoval žalobu na Václava Klause pro velezradu, za kterou stojí i senátor Dienstbier. „U amnestie se držím jako právník za hlavu. Každý vystudovaný právník včetně Jiřího Dienstbiera dobře ví, že vyhlášení amnestie je ústavní právo hlavy státu,“ poznamenal pro stranický web místopředseda ČSSD a předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek. „Pokud by Ústavní soud tuto žalobu nepřijal nebo ji zamítl, vítězem celé situace bude Václav Klaus,“ doplnil Hašek svou argumentaci.
Aktuální rozložení sil v nejpopulárnější opoziční partaji proto může naznačit právě hlasování o jménech místopředsedů. Bojuje se o 13 míst, přičemž jedno křeslo musí být podle stanov ČSSD vyhrazeno pro ženu. V této souvislosti se rozhoří tvrdé klání v dámském ringu ve složení Benešová - Gajdůšková. „Každé křídlo prosazuje jednu z nich a ani jedno si není jisté, že se mu ji prosadit podaří, proto by se mohlo stát, že se objeví nějaká třetí kandidátka,“ upozornil Jan Němec.
Mnohé také napoví boj o funkci statutárního šéfa, tedy prvního zástupce předsedy. O tu se uchází její nynější držitel Michal Hašek, ale také Lubomír Zaorálek.
Miloš Zeman na sjezdu
Nově zvolený prezident vyslyšel pozvání socialistů a na sjezdu promluví. Jeho projev, který je naplánován na čas okolo 13:00 hod., je napjatě očekáván. „Miloš Zeman na sjezdu přednese první výrazný politický projev po své inauguraci. Bude se nejspíš snažit propojit svůj vlastní politický program s politickým programem ČSSD,“ myslí si politolog Lukáš Jelínek, podle kterého nebude Zeman ve svém projevu příliš konkrétní, protože si nebude chtít pokazit vztahy se sociální demokracií.
„Pokud chce něco ze svého politického programu prosadit, potřebuje k tomu součinnost nějaké politické strany a tou stranou bude nejspíš ČSSD,“ myslí si politolog. Miloš Zeman ČSSD radí, aby se v případě volebního vítězství dohodla s další nejsilnější stranou na podpoře menšinové vlády.
Miloš Zeman a ČSSD
Miloš Zeman (pro ČT, 27. 1. 2013): „V srdci se i nadále cítím sociálním demokratem, ale to neznamená, že současnému vedení nevynadám za to, že podceňuje problematiku investic ve výdajích státního rozpočtu.“
„Určitě ho pozorně vyslechneme,“ tvrdí Lubomír Zaorálek. Nynější situace je podle něj jednodušší v tom, že Zeman na sjezdu nevystupuje jako sociální demokrat, ale jako čestný předseda Strany práv občanů ZEMANOVCI (SPOZ). „Očekávám, že přijede zkušený státník a politik, který s nadhledem pozdraví sjezd a představí svou vizi, jak chce v příštích pěti letech jako levicový prezident uplatňovat svůj program,“ doplnil ho Hašek. Předsedy jiných tuzemských politických stran ČSSD na sjezd nepozvala, vystoupí ale předseda Konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil a svou účast potvrdil pravidelný host socialistických sjezdů, předseda vlády Slovenské republiky a předseda strany SMER Robert Fico.
GALERIE
videogallery_317552
Přežije bohumínské usnesení parlametní volby?
Mimo personálních otázek dnes v Ostravě jistě přijde na přetřes i případná vládní spolupráce sociální demokracie s Komunistickou stranou Čech a Moravy, kterou straníkům zakazuje tzv. bohumínské usnesení z roku 1995, tedy ze zemanovské éry strany. Na revizi této rezoluce však podle Bohuslava Sobotky nepřijde řada. „Ve stávajícím stavu komunistické strany bych to pokládal za dosti riskantní podnik a myslím, že by to příští vládě zkomplikovalo její schopnost prosazovat a odůvodňovat jednotlivé kroky,“ odmítl možnou variantu tento týden Sobotka v rozhovoru na serveru Aktuálně.cz.
Ilustrační foto
Ačkoliv Sobotka a Hašek vznik otevřené oranžovo-rudé koalice na parlamentní úrovni svorně odmítají, v regionech tato praxe již dávno funguje. Po posledních krajských volbách mají ČSSD a KSČM devět společných koalic.
Bohuslav Sobotka (rozhovor pro MF Dnes, 11. 3. 2013): „Pokud jde o příští vládu, vidím dva různé směry úvah: zaprvé budeme mít partnery ve středových stranách, pokud se dostanou do sněmovny. A když taková možnost nebude, je tu možnost menšinové vlády ČSSD. Ta by se mohla opřít o podporu KSČM.“.
Michal Hašek (Interview ČT24, 13. 3. 2013): „Náš koaliční potenciál může směřovat doleva, ale také do politického středu. Například ke straně lidové nebo k zeleným. … Jsem přesvědčen, že pro Českou republiku to je lepší než vynucená spolupráce s KSČM.“
A právě rozhodnutí některých krajských reprezentací ČSSD jít do přímé spolupráce s komunisty vyvolala u veřejnosti řadu protestů. Kvůli angažmá komunistů včetně bývalého důstojníka StB Václava Kučery v regionální vládě Jihočeského kraje drželi hladovku studenti, v Karlovarském kraji podepsalo petici proti působení bývalého politruka Pohraniční stráže Václava Sloupa na postu náměstka pro školství víc než čtyři a půl tisíce lidí.
Stejně důležitý jako pletky s KSČM je pro sociální demokraty vztah k rodící se síle Zemanovců, kteří se po prezidentském úspěchu své ikony netají ambicemi na vstup do velké politiky. O případné volební spolupráci s neparlamentním uskupením SPOZ nechce předseda ČSSD ani slyšet. „Sociální demokracie by měla kandidovat jako samostatná politická strana, součástí mého konceptu nejsou předvolební koalice,“ prohlásil Sobotka.
Příznivci Miloše Zemana na Pražském hradě
I přes sebevědomá slova sociálních demokratů se ale Zemanovcům daří svému konkurentovi „odlupovat“ významné persony. V krajských volbách za SPOZ kandidoval královéhradecký senátor Vladimír Dryml, jenž následoval kolegyni Jiřinu Rippelovou. Před koncem roku za Zemanovci odešel také bývalý hejtman Jaroslav Palas a o stejném kroku údajně uvažuje i někdejší ministr vnitra Martin Pecina.
Na sjezdu ČSSD se bude rovněž diskutovat o volebních výsledcích z uplynulých dvou let, s nimiž mohou být socialisté navzdory vážné aféře hejtmana Davida Ratha spokojeni - s výjimkou prezidentských voleb uspěli ve všech důležitých hlasováních. ČSSD výrazně posílila v Senátu, kde již v roce 2010 získala nadpoloviční většinu, kterou loni ještě posílila. Krajské volby 2012 ČSSD vyhrála v devíti krajích a nakonec získala 11 hejtmanů. Nezdarem nedopadly ani komunální volby v roce 2010, ve kterých strana získala více než čtyři a půl tisíce zastupitelů, po ODS a nezávislých kandidátech nejvyšší počet.