Praha - Vědci z Ústavu fyziky plazmatu poprvé při svém zkoumání velmi horkého plynu - plazmatu dosáhli režimu odborně nazývaného H-mod. Úspěch pomůže výzkumu termojaderné fúze (procesu slučování atomových jader), což je přesný opak štěpení atomů v současných jaderných elektrárnách. Výsledkem při výzkumu na zařízení tokamak COMPASS se tým fyziků dostal mezi světovou špičku.
Čeští fyzici slaví úspěch v jaderné fúzi
Energie dosud skrytá v nejlehčích atomech vodíku má být levná, čistá a bezpečná. Fyzikové překonali jeden z hlavních problémů, a sice jak tuto energii z atomů získat. Tuto překážku zdolala jen trojice evropských týmů.
V zařízení, které se používá k dosažení nejvyšších možných teplot při experimentálním studiu plazmatu se výzkumníci snaží dosáhnout až 50 milionů stupňů Celsia. Díky magnetickému poli dokážou plazma tepelně izolovat od studeného okolního světa. Hustota horkého plazmatu je přitom reálně velmi nízká, dokonce milionkrát nižší než hustota vzduchu.
„Jde o uvolňování energie podobným způsobem, jako to dělají třeba hvězdy, Slunce. Tedy při velmi vysokých teplotách dochází ke slučování vodíku na helium,“ přiblížil fyzik Jan Mlynář. Dosažení a následný výzkum takzvaného H-modu jsou důležité proto, že se s jeho pomocí významně snižují ztráty tepelné energie horkého plazmatu. A právě snižování tepelných ztrát je klíčem ke zvládnutí fúze jako perspektivního zdroje energie. Na provoz v takzvaném H-modu a na jeho studium se proto zaměřuje několik nejvýznamnějších tokamaků na světě.
Čeští fyzikové patří mezi světovou špičku (zdroj: ČT24)