Praha - Hlavní město stále neví, jak zaplatí miliardové náklady na nejznámější tunel v zemi - pražskou Blanku. Magistrát si dokonce nechal vyčíslit náklady na zastavení stavby, i když primátor Bohuslav Svoboda tvrdí, že se o zastavení prací neuvažuje. Stavba štěpí i koalici na magistrátu: TOP 09 kvůli nevyjasněnému financování vyvolala smírčí řízení. Hlavní město totiž přestalo proplácet faktury stavební firmě Metrostav a dluží jí přes miliardu korun. Sága o tunelu tak má nové dějiství.
Tunel Blanka vysává pražský rozpočet a drolí koalici
Blanka dlouhodobě vyvolává veřejné spory a politické přestřelky kvůli svému financování - konkrétně prodražování stavby. Ještě před volbami v roce 2010 tvrdilo vedení města v čele s primátorem Pavlem Bémem (ODS), že tunelový komplex, který by měl ulevit dopravě po pražských ulicích, bude stát zhruba 28 miliard. Po volbách ovšem nové vedení města oznámilo, že předchozí magistrát selhal při kontrole financování a náklady se mohou vyšplhat až na 38 miliard. Stále se také odsouvá termín dokončení: původně to mělo být už letos, teď se jako nejzazší termín počítá s dubnem 2014. Definitivní dokončení všech prací je však naplánováno až na konec roku 2016.
Zvýšení nákladů o 10 miliard korun ukázala nová zpráva z odboru městského investora sepsaná po volbách v roce 2010. Podle ní má Praha proti původním plánům zaplatit o pět miliard víc na stavebních pracích. Kvůli propadům půdy se navíc při výstavbě měnila technologie ražby, která také znamenala zdražení. To je ale u tunelových staveb poměrně běžné. I přes geologické průzkumy totiž laicky řečeno nikdo přesně neví, na co razící stroje pod zemí narazí. Smlouvy dodavatelům proto umožnovaly navyšovat práce, a tím i ceny.
Primátor Bohuslav Svoboda (ODS) ale kritizoval předchozí kontrolu magistrátu; vedení města prý mělo o prodražení stavby vědět mnohem dřív a magistrátní dozor selhal. Kvůli prodražení o deset miliard si nechal magistrát vypracovat právní analýzu u společnosti White&Case a ta má potvrzovat nejasnosti kolem stavby. Kritizuje například smlouvu s firmou IDS (Inženýring dopravních staveb), která za Prahu na práce dohlížela. Podle auditu totiž IDS nemotivuje, aby dohlížel na náklady stavby, protože čím dražší tunel bude, tím vyšší odměna přijde na účet IDS.
Tunel Blanka
Firma prý navíc se společností Metrostav dojednávala „vícepráce“ - tedy práce nad rámec projektové dokumentace, ale vedení města o tom neinformovala. Vedení Prahy tak nad celkovou cenou stavby nemělo kontrolu. U víceprací pak audit kritizuje i to, že při nich nebyly vypisovány tendry, což by mohlo snížit výsledné náklady.
Podle Metrostavu došlo ke zdražení oproti původnímu projektu i proto, že mělo město nové požadavky. Praha například změnila zadání k výstavbě Trojského mostu, který měl stát původně asi 400 milionů. Změna mostní konstrukce i další požadavky ale zvedly cenu na trojnásobek a znamenaly zdražení o dalších 720 milionů. Stavbu mostu prověřovala i protikorupční policie, nakonec ale případ odložila.
Svoboda: Kontrola předchozího magistrátu selhala
Dalšímu zdražování stavby bez vědomí města pak měl zamezit finanční strop ve výši 36,98 miliardy, který radní schválili v roce 2011. „Je to poprvé, kdy je dohodnuta stropová cena. Nemůže být navyšována bez vědomí a přímého souhlasu primátora nebo prvního náměstka a rady,“ uvedl tehdy primátor Bohuslav Svoboda. Ten obvinil bývalé vedení Prahy včetně exprimátora Béma, že kontrola magistrátu selhala. Tunelem se prý zabýval, jen když došlo k propadu, ale o financování se nestaral.
V této souvislosti upozornily Hospodářské noviny, že pražský magistrát obcházel vlastní pravidla, čímž umožnil prodražení stavby. Podle usnesení z roku 1996 má totiž u velkých staveb vedení města projednat každé zdražení o deset procent, což se ale u Blanky za celou dobu nestalo.
Kontrolu měl na starosti magistrátní odbor městského investora – v minulosti spojovaný s některým pražskými kauzami a jeho bývalý ředitel Jiří Toman byl považován za jednoho z nejmocnějších mužů pražské radnice. Z titulu své funkce totiž spolurozhodoval o většině stavebních projektů v Praze a jeho oddělením tekly ročně miliardy korun.
Reportérům ČT se podařilo získat utajenou zprávu, kterou si město ještě za primátora Béma objednalo u supervizora – firmy Grind. Z ní vyplynulo, že město nemá nad stavbou kontrolu a neví, zda skutečně platí za odvedenou práci. Také tento dokument vyzněl negativně vůči IDS, ta však kritiku odmítla. Zprávu supervizora si objednal ředitel odboru městského investora Jiří Toman – ten ji ale podle Reportérů nepředal nikomu ze zainteresovaných úředníků a neviděl ji ani primátor či šéf dopravního odboru.
Toman reagoval tak, že má město stavbu plně pod kontrolou – proto se kritikou dále nezabýval. Šéf odboru městského investora nakonec v roce 2011 z magistrátu odešel, nové vedení města v čele se Svobodou totiž po volbách avizovalo, že s jeho službami nadále nepočítá - spekulovalo se o napojení Tomana na známého lobbistu Romana Janouška.
Bém si ovšem kritiku nenechal líbit a nové vedení Prahy obvinil z „fatálního selhání“. Stavba prý dříve dodržovala časový harmonogram i smluvní náklady – primátor v minulosti vždy trval na tom, že se stihne včas a neprodraží se. O některých navýšeních ceny ale vědělo už minulé vedení magistrátu, například o zdražení nového mostu v Troji.
Také bývalý náměstek primátora Svobody Karel Březina (ČSSD) v roce 2011 tvrdil, že většina dodatečných nákladů pocházela z let 2007–2010, tedy z Bémovy éry. Radní prý v té době o nákladech jednali jen jednou – v roce 2008 vzali informace o stavbě na vědomí. „Jako opoziční zastupitelé jsme byli od exprimátora Béma stále ujišťováni, že náklady jsou konečné. Myslím, že by bylo dobře, aby se jasně rozklíčovalo, jak to v minulosti bylo,“ prohlásil Březina ve Studiu 6. Ten byl za éry Pavla Béma opozičním zastupitelem, po volbách se ale ODS s ČSSD domluvila na koalici.
Místo úspor za pět miliard se nakonec ušetří jen miliarda
Magistrátu dodatečných deset miliard na Blanku chybělo, proto chtělo nové vedení města pod vedením Svobody dojednat snížení nákladů až o 5 miliard korun. Blanka má být totiž dražší, než na kolik jsou letos plánovány příjmy do celého rozpočtu hlavního města - ty magistrát odhaduje na 35,7 miliardy. Nakonec však město ušetří „jen“ 1,15 miliardy – kvůli tomu nebude zakrytý úsek od nového Trojského mostu po Most barikádníků, místo výtvarného ztvárnění výdechů z tunelu budou jen v základním provedení a nevznikne ani baldachýn na Letné, který měl zakrýt parkoviště nad podzemní křižovatkou na Letné a oddělit zelený prostor sadů od budoucího tunelu.
Křižovatka Malovanka
Před týdnem také primátor Svoboda oznámil zastupitelům, že si město nechalo vyčíslit náklady na možné zakonzervování stavby. Mělo by údajně vyjít na zhruba 400 milionů a dalších asi 120 milionů měsíčně by tála údržba zastavené stavby. Podle Svobody však není zastavení stavby na stole.
Město kontroluje faktury, zastavilo jejich proplácení
Magistrát začal loni na jaře kontrolovat výdaje u položek, u kterých došlo ke změnám proti původnímu projektu. Dokonce si na to najal specializovanou firmu - ta by měla mít kontrolu všech nákladů hotovou do letošního června. Kvůli tomu přestalo vedení města proplácet faktury Metrostavu - dluh se postupně vyšplhal na 1,5 miliardy. Letos v únoru pak Praha uhradila desetinu částky a další peníze plánuje poslat až po kontrole dalších faktur.
Metrostav stále čeká na to, až hlavní město schválí budoucí práce na stavbě. Bez toho nechce začít práce, které jsou plánované už na letošní rok. Praha původně zvažovala, že Metrostavu na budoucí práce poskytne zálohu ve výši 2,5 miliardy korun. Tento postup však kritizovala opozice a město pak od návrhu upustilo.
Stavba tunelového komplexu začala už v roce 2007 - severozápadní část městského okruhu bude dlouhá skoro 6,4 kilometru a doplní tak už provozovaných 17 kilometrů okruhu. Výstavbu komplexu však od počátku provází množství problémů. Během ražby se tunel třikrát propadl a Metrostav kvůli nehodám dostal od báňského úřadu několik pokut. Místní obyvatelé si také často stěžovali na hluk nebo prašnost ze stavby.