Systém odstartoval loni pod vedením tehdejšího ministra práce Jaromíra Drábka (TOP 09). Karty kritizuje opozice, odbory, rada postižených, ombudsman, ochránci osobních údajů i někteří koaliční politici. Podle místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska může za premiérovým doporučením být nervozita občanských demokratů z klesajících preferencí a jejího předsedy Nečase z toho, že „je na odpis“.
Nečas ale tvrdí, že vina je na straně ministerstva práce, které pod vedením Drábka původně dobrou myšlenku „dobrovolně využívaných elektronických platebních prostředků, směřovanou především k zamezení zneužívání sociálních dávek“ zdiskreditovalo. "
Karel Schwarzenberg:
„Je taková představa, že se miliardy vyhodí do vzduchu, pouze aby se teď podlehlo politické náladě. S tím nebudeme souhlasit. Konec.“
Reakce Petra Nečase:
„Od Karla Schwarzenberga uvítám vysvětlení, v čem je sKarta natolik výhodná a jestli plní všechny potřebné funkce, že bychom ji měli zachovat.“
Systém provozuje Česká spořitelna, má na to smlouvu do roku 2024. K sKartě u ní musí mít lidé účet, přes který k nim dávky plynou. Podle ministryně práce Ludmily Müllerové (TOP 09) by povinné zřízení spořitelního účtu mohlo být protiústavní. Přišla s návrhem, aby karty sloužily povinně jen jako průkaz pro příjemce dávek, konto k nim by bylo dobrovolné. „Ne, jiný návrh na vládu neponesu,“ řekla dnes.
Sociální karty mělo koncem března podle mluvčího úřadu práce celkem kolem 268 000 lidí. Odmítlo je přes 4 300 osob. Podle plánu je měl dostat milion osob. Podle smlouvy ministerstva se spořitelnou má přes sKarty putovat alespoň 98 procent dávek a v budoucnu i penze. Generální ředitel banky Pavel Kysilka před nedávnem uvedl, že projekt stál zatím kolem 300 milionů. Při ukončení by se tedy jednalo nejspíš i o případném vyrovnání.
Kalousek minulý týden ukončení projektu označil za „vylití vaničky i s dítětem “, podle něj mají sKarty potenciál. Podle místopředsedkyně TOP 09 Heleny Langšádlové se navíc elektronizaci státní správy Česko do budoucna stejně nevyhne.
