Létající velvyslanci by mohli ušetřit, doufá ministerstvo

Praha – Česká diplomacie v souvislosti s úsporami ve státní správě řeší na první pohled neřešitelný problém – jak uchovat dobré vztahy a pravidelný styk se všemi zeměmi světa a přesto nemuset v těchto zemích provozovat nákladné ambasády. Ministerstvo zahraničí proto podle informací deníku Právo zvažuje zavedení takzvaných létajících velvyslanců – diplomatů, kteří by sídlili v Praze a každou ze svěřených zemí by navštívili na několik týdnů ročně, řekl Právu náměstek ministra zahraničí Jiří Schneider, podle něhož chce ministerstvo vyzkoušet létající velvyslance v některých afrických zemích.

Už dnes mají velvyslanci často na starost více zemí, spravují je ale z vybraného důležitého státu. To může často působit problémy, ať už kvůli napjatým vztahům mezi oběma státy, nebo třeba kvůli tomu, že doprava z jedné země do druhé je složitá, ale také drahá.

Pilotní projekt létajících velvyslanců se stálým sídlem v Praze by se mohl týkat například některých afrických zemí nebo menších států a Asie a Oceánie. Kolik zemí by se nakonec mohlo zapojit, vyplyne z dalších analýz ministerstva. Třeba v případě Afriky se ale takové řešení zdá velmi praktické, cestování je tu totiž velmi drahé a letenka z některého z evropských letišť často vyjde mnohem levněji než krátký přelet mezi africkými státy.

Přesun sídla velvyslance do Prahy, o kterém se uvažovalo už za bývalého ministra Cyrila Svobody, tak může podle Práva ušetřit čas a prostředky ze státní kasy, zároveň ale umožní se zapojenými zeměmi udržovat dobré vztahy a případné otevření ambasády by v případě potřeby také bylo mnohem jednodušší. Stát navíc neušetří jen na provozu ambasád, ale i na platech samotných velvyslanců, kteří by byli běžnými českými zaměstnanci a nepobírali by tak diety, jako je tomu v současnosti. Podobný model se osvědčil v Rakousku nebo ve Švédsku, dodává deník.

Stát šetří – úředníkům zmenšuje kanceláře, prodává domy i pozemky

Podle nejnovějšího návrhu Národní ekonomické rady vlády (NERV) je možné omezit plýtvání ve státní správě třeba tím, že úředníci nebudou sídlit ve zbytečně velkých kancelářích. Pouhým zprůměrováním velikosti všech kanceláří je podle expertů z NERVu možné ušetřit až miliardu korun ročně.

Nepotřebné nemovitosti pak úřady prodávají. Třeba ministerstvo zahraničí by se rádo zbavilo zámku ve Štiříně, který v posledních letech slouží jako luxusní hotel. Ministerstvo už prý ale známé kongresové centrum nepotřebuje, spolu s rozsáhlým zámeckým parkem ho proto hodlá prodat.

A rušení se možná nevyhnou ani některá ministerstva, hovoří se například o sloučení ministerstva dopravy s ministerstvem průmyslu a obchodu. Do roku 2014 by mělo spojování některých úřadů a agend přinést více než 8,5 miliardy korun.

Zámek Štiřín
Zdroj: ČT24/Zámek Štiřín

Kde by se například mělo šetřit:

  • Sloučení Státní rostlinolékařské správy a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského – plánovaná úspora 356 milionů korun.
  • Sloučení Drážního úřadu, Státní plavební správy a Úřadu pro civilní letectví - plánovaná úspora pět milionů.
  • Zánik pražského Institutu pro veřejnou správu - plánovaná úspora více než 24 milionů korun.