Praha – Nezávislá odborová organizace Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) vyhlásila stávkovou pohotovost. Uvedl to na brífinku místopředseda odborů ÚSTR Miroslav Vodrážka. Podle zástupce jedné ze dvou odborových organizací ústavu, která má asi dvě desítky členů, se nespokojení odboráři obávají například personálních čistek. Vyzval vedení ústavu k okamžitému jednání. Druhé odbory naopak považují personální změny ve vedení za v souladu se zákonem. Ředitelku ústavu Pavlu Foglovou ale čeká kromě jednání s odbory i vysvětlení podnikání z 90. let. Rodinná firma tehdy půjčila ODS 20 milionů korun. Podle kritiků se půjčka týkala černého konta ve Švýcarsku.
Odbory ÚSTR chystají stávku, Foglovou dohnalo podnikání z 90. let
„Dne 22. dubna 2013 se nezávislá odborová organizace ÚSTR jednomyslně usnesla vyhlásit pohotovostní stávku na ochranu sociálních a hospodářských práv zaměstnanců,“ prohlásil Vodrážka na tiskové konferenci. Práce a činnost zaměstnanců ústavu a Archivu bezpečnostních složek se podle něj s příchodem nových členů rady stala cílem „nevybíravých útoků a dehonestace“.
Nová ředitelka ústavu Pavla Foglová se prý po svém „skandálním“ zvolení k útokům přidala. „Ve své koncepci zohledňuje čistě tendenční negativně účelové hodnocení zaměstnanců,“ prohlásil Vodrážka. Foglová tím podle odborářů pro desítky zaměstnanců indikuje nejistotu v pracovně právních vztazích.
Šéfka základní odborové organizace ÚSTR, což je druhá odborová organizace ústavu, Stanislava Vodičková má naopak za to, že do dění v ústavu by se neměly odbory vůbec zapojovat. „Máme vytvářet pracovní podmínky na pracovišti a ne se plést do politiky,“ řekla pro ČT. Považuje za pochopitelné, že nová ředitelka si vybírá i nové spolupracovníky. Podle ní nezávislé odbory vytvářejí v ústavu přímo hysterii, protože se do rady nedostali nominanti, kteří by podporovali ředitele kanceláře ÚSTR Pavla Žáčka ve vedení.
Pavla Foglová
Podle mluvčího ústavu Pavla Ryjáčka zůstává otázkou, kolik zaměstnanců by bylo ochotno do stávky vstoupit. „Na stávkovou atmosféru to tady nevypadá. To je mediální obraz, který se odtud šíří některými konkrétními kanály. Myslím, že z běžných zaměstnanců nikdo nemá zájem stávkovat. Tady jsou odborníci, kteří chtějí normálně pracovat,“ prohlásil Ryjáček.
Šéfka archivu má být ve čtvrtek odvolána
O odvolání ředitelky Archivu bezpečnostních složek Zlatuše Kukánové má ve čtvrtek Foglová informovat radu. „Pravděpodobně to považuje již za uzavřenou záležitost,“ prohlásila zatím stále šéfka archivu k tomu, že Foglová jí při pondělním setkání ani nesdělila svůj úmysl ji odvolat. „To znamená, že navrhne ve čtvrtek v podvečer radě moje odvolání,“ dodala. Ve čtvrtek má Foglová rovněž již jmenovat Kukánové nástupkyni, hovoří se o dosavadní zástupkyni ředitelky archivu Světlaně Ptáčníkové.
Ředitelka archivu se obává, že její odvolání proběhne na politickou objednávku. Podle Kukánové šíří Foglová v médiích nepravdivé informace o činnosti ABS. „Do nedávné doby jsem se bránila myšlence, že případné odvolání bude politickou záležitostí. Pokud pro něj zvednou ruku nominanti politických stran v radě, musím konstatovat, že tomu tak je,“ řekla na tiskové konferenci Kukánová.
Petruška Šustrová
Kukánová řídí archiv špatně, zní od Šustrové
Šéfka Rady ÚSTR Petruška Šustrová pro ČT řekla, že archiv navštívila státní kontrola, výsledky ale zatím nezná. Šustrová má za to, že Kukánová řídí archiv špatně. „Myslím si, že bude lepší, když archiv bude řídit někdo jiný,“ dodala.
„Poté, co jsme absolvovali několik rad za účasti paní ředitelky Kukánové, můžu říct, že mám dojem, že komunikace mezi ní a radou, a speciálně mezi ní a paní doktorkou Benešovou, která je z řad radních archivářka…, je velmi slabá,“ uvedl místopředseda rady Lukáš Jelínek. Podle něj Zlatuše Kukánová není dobrá manažerka. „Pokud je schopná archivářka, myslím si, že by jí mělo být umožněno, aby dál v Archivu bezpečnostních složek působila,“ dodal Jelínek pro ČT.
GALERIE
videogallery_329290
Platforma evropské paměti chce znát podnikatelskou minulost Foglové
Kromě jednání s odbory čeká zřejmě novou ředitelku ústavu Pavlu Foglovou také odpověď na výzvu Platformy evropské paměti a svědomí. Ta ji žádá, aby vysvětlila své podnikání v 90. letech. Podle platformy si v roce 1994 založila s manželem a členem ODS Jaromírem Piskořem firmu, která se zabývala vydáváním literatury a propagační činností. O dva roky později pak tato firma měla půjčit ODS dvacet milionů korun. „Jakým způsobem vydělala vaše firma PF, s. r. o., za necelé dva roky své existence od srpna 1994 do dubna 1996 částku 20 milionů korun…,“ položila veřejně otázku Neela Winkelmannová z Platformy evropské paměti a svědomí.
V roce 1996 firma podle senátora Jaroslava Kubery (ODS) skutečně půjčila straně před volbami 20 milionů korun s pětiprocentním úrokem. „Tato částka byla do konce roku 1996 řádně splacena,“ dodal za stranu Kubera. Spekulace spojované s něčím jménem považuje za liché. Podle kritiků se ale půjčka týkala černého konta ve Švýcarku, jehož existence vedla v roce 1998 k rozpadu vládní koalice a k předčasným volbám.
Reakce senátora Jaroslava Kubery na dění v ÚSTR (zdroj: ČT24)