Brno – Advokáti přestanou dostávat paušální odměny za občanskoprávní spory. Ústavní soud na žádost skupiny senátorů zrušil tzv. přísudkovou vyhlášku, vyplácení odměn se tak nadále bude řídit advokátským tarifem. Ten zohledňuje počet provedených úkonů. Advokátům se tak zřejmě sníží například odměny za formulářové žaloby. Rozhodnutí soudu začne platit dnem vydání ve sbírce zákonů.
Formulářové žaloby zlevní, ÚS advokátům zrušil vyhlášku
Jedenácti senátorům se nelíbila přísudková vyhláška, která dosud určovala odměny pro advokáty. Poukazovali, že nezohledňovala náročnost sporů, a tak dělala mimořádně zajímavou práci například z prostého vyplňování formulářů při sporech o bagatelní částky například při vymáhání pokut. Podle stížnosti, kterou senátoři podali k Ústavnímu soudu, vyhláška navíc přispívá k zahlcení soudů množstvím sporů o takto nízké sumy. Autoři stížnosti proto označili přísudkovou vyhlášku za jednu z příčin systémových problémů české justice.
S tím Ústavní soud souhlasil. Jeho generální sekretář Ivo Pospíšil upozornil, že věřitelé a jejich právníci se často soudili pouze kvůli odměně. „Lze pozorovat zajímavý společenský jev - z vedení sporů se stává podnikatelský obor,“ řekl soudce zpravodaj Jan Musil. Případy se podle něj snadno daly vyřešit mimosoudně.
Účel vyhlášky z roku 2000 byl přitom opačný, měl snížit počet úkonů a právních sporů. „Tím, že se počítala odměna podle počtu úkonů, tak se vycházelo z toho, že někteří advokáti schválně natahují řízení, aby výsledná náhrada byla větší. Předpokládalo se, že to bude více předvídatelné pro účastníky, že budou vědět, kolik úhrada činí,“ vysvětlil Ivo Pospíšil. Ústavní soud se nyní postavil za senátory a uvedl, že očekávané cíle vyhláška nesplnila. „Justice se dostává do polohy nikoliv tradičního ochránce práv. Justice se stává inkasní agenturou,“ shrnul soudce Musil.
Generální sekretář ÚS Ivo Pospíšil: „Ústavní soud se velmi ostře vyjádřil k tomu, že tento způsob počítání odměn vede k přímo ožebračování nízkopříjmové vrstvy obyvatelstva, která je velmi často nucená žít ze spotřebitelských úvěrů, a v momentě, kdy se dlužná částka vymáhá, naroste k tomu ještě paušální odměna.“
Mluvčí české advokátní komory Iva Chaloupková: „My jako komora (…) jsme po zrušení přísudkové vyhlášky sami volali. To si nevymysleli advokáti, aby mohli rýžovat. Vznikla v roce 2000 z tlaku ministerstva spravedlnosti a soudů, které zdržovalo vypočítávat odměnu advokátů jednotlivě podle úkonů a tarifů.“
Soudce Jan Tichý: „Teď stojí před ministerstvem nelehký úkol, totiž přijmout novou právní úpravu, která všechna dosavadní rozhodnutí Ústavního soudu, včetně toho dnešního, bude plně respektovat.“
Rozhodnutí Ústavního soudu nebylo jednomyslné. Proti zrušení vyhlášky se postavil soudce Vladimír Kůrka, podle kterého soud uvažoval spíše sociálně než právně. Kůrka prosazoval zdrženlivější přístup. Soud podle něj „podlehl tendenčnímu směřování určité kritiky pocházející z veřejného prostoru“.
Ministerstvo považuje rušení za zbytečné, advokátům nevadí
Hlavním zastáncem přísudkové vyhlášky bylo ministerstvo spravedlnosti. Její rušení, o kterém Ústavní soud rozhodl, považuje za zbytečné. „Učinilo již v minulosti řadu kroků k nastavení přiměřených náhrad a k zamezení zneužívání konkrétních ustanovení,“ uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Ústavní soud již dříve stanovil, že výše nákladů řízení při sporech o částky do 10 tisíc korun, kde advokát podává tzv. formulářovou žalobu, nesmí přesáhnout hodnotu původního dluhu. Podle nové stížnosti si však soudy vykládaly nález ÚS různě, některé náhradu nákladů vůbec nepřiznávaly, jiné se vrátily ke staršímu advokátskému tarifu, jindy soudci stále vycházeli z paušálů. V takových případech se ale výpočet nákladů dostával pod 20 procent vymáhané jistiny – což je podle senátorů přiměřená suma – až u sporů o částky nad 200 tisíc korun.
Naopak Česká advokátní komora neměla k návrhu senátorů vyhraněný názor. „Advokacie existovala před vyhláškou, bude existovat i po ní,“ řekla mluvčí komory Chaloupková. Sami advokáti potom zrušení vyhlášky vesměs vítají. Podle advokáta a bývalého senátora Jiřího Vyvadila na jedné straně nahrávala advokátům v jednoduchých případech a „ničila sociálně slabé“, na druhé straně u dlouhodobých sporů mnohdy náhrada neodpovídala množství právních úkonů. Také podle advokátky Hany Marvanové vyhláška zvýhodňovala advokáty, kteří podávali formulářové žaloby – což je prý poměrně snadné a zvládne to i sekretářka.
GALERIE
videogallery_000224267
Návrat k advokátskému tarifu
Nález Ústavního soudu začne platit po zveřejnění ve sbírce zákonů. Výše odměn se nyní bude řídit advokátským tarifem. Z něho vycházeli soudci před vyhláškou a platí dodnes. „Je podle názoru Ústavního soudu spravedlivější, protože respektuje především náročnost sporu, vychází z počtu vynaložených úkonů, které advokát musí provést ve sporu, což je jistě spravedlivý princip,“ charakterizoval staronový postup Jan Musil. V budoucnu může tarif znovu nahradit přepracovaná verze přísudkové vyhlášky. Podle ÚS by ovšem bylo vhodné, aby přímo ve svém textu zahrnovala kritéria pro určení výše náhrady. Výše odměny má být přiměřená vymáhané částce.