Praha - Česko zažívá v posledních týdnech bláznivé počasí: o Velikonocích si i lidé na jižní Moravě vychutnávali sněhovou nadílku, v polovině dubna zase rtuť teploměru atakovala letní třicítky. Jako by ze seznamu ročních období zcela vymizelo jaro. Je letošní počasí výjimkou, nebo si máme pomalu zvykat? A dá se předpovědět, jaké bude letošní léto? Odpovídali meteorologové ČT.
Rozhovor: Meteorolog se musí smířit s negativními reakcemi, lékaři to mají horší
Česko má za sebou rekordně studené jaro, pak zase přišla skoro letní vedra – bude se to stávat v budoucnu častěji? Má se Česko připravit jen na dvě roční období (zima, léto)?
Březen a začátek dubna byl skutečně mimořádně studený, ale nevýhodou průměrování je, že pokud by přišlo i v květnu nadprůměrně teplo, vyjde z toho jaro jako průměrné… To ale nic nemění na faktu, že jaro jako by se zkracovalo nebo úplně mizelo z našich ročních období. I to považují klimatologové za jeden z možných důsledků změny klimatu. Naštěstí se to dá přežít snáz než třeba zaplavení korálových ostrovů, odkud se už dnes musejí obyvatelé stěhovat na pevninu…
Jaká je spolehlivost jednotlivých předpovědí – dá se v létě dovolená plánovat např. podle týdenních předpovědí?
Čím je předpověď na delší období, tím její spolehlivost klesá. Nejpřesnější jsou tedy předpovědi na nejbližší hodiny, den, atd. Osobně si myslím, že plánovat dovolenou podle předpovědi na týden je dost riskantní. Pokud je situace stabilní (tlaková výše), předpověď většinou vyjde. Někdy se ale při přechodech front a očekávaném ochlazení nebo oteplení mění situace ze dne na den.
Dejme tomu, že předpovíte slunečný víkend a pak celý proprší. Setkáváte se pak třeba i s rozhořčenými reakcemi diváků?
To víte, že se to stane. A právě tyhle případy jsou nejnepříjemnější. Když řeknete, že víkend proprší, a nakonec svítí slunce, tak se vám všichni smějí, ale vlastně jsou spokojení. Když ale uletí předpověď „tím horším směrem“, přijdou i rozhořčené maily od diváků. Ale předpověď je jen předpověď, a jako meteorolog se s tím musíte naučit žít. Lékaři to mají těžší.
Příprava meteorologické relace
Dá se ještě dnes alespoň trochu spoléhat na pranostiky? Nebo se už počasí mění tak rychle, že zkušenostem našich předků neodpovídá?
Mezi pranostikami vždycky byly - a i dnes jsou - jak takové, co docela dobře vystihují cirkulaci nad střední Evropou, tak i takové, co se jim nedá věřit vůbec. Nemůžete je ale většinou brát přesně na den. Úspěšnější bývají ty, které se vztahují spíš k počasí určitého období, než ty, co z vývoje v jediném dni určí celý zbytek roku. Víte, že „Zmrzlíci“ přicházejí téměř každý rok, jenom ne vždycky zrovna na Pankráce, Serváce a Bonifáce. Pokud tedy přistoupíte k pranostikám s nadhledem, můžete v nich najít moudrost, která platí i dnes.
Lidé podle různých přírodních úkazů předpovídají, jaká bude zima/léto (např. slupky cibule), má nějaké podobné „pomůcky“ i meteorolog? Může podle něčeho usuzovat, že např. letošní léto bude teplejší/slunečnější než jindy?
Máme na to modely, které předpovídají celkový výhled počasí na sezonu. Nejsou zdaleka tak úspěšné jako předpovědi na druhý den a ani s nimi nemůžou soutěžit v přesnosti specifikace. Spíš představují takový meteorologický experiment. Naučit je, aby byly příště přesnější, můžete, jen když je provozujete, konfrontujete s realitou a odchytáváte případné chyby. Jenom potom můžete mít lepší výsledky. Před třiceti lety vycházely předpovědi jenom na tři dny, dnes jsou relativně spolehlivé na deset dní dopředu. Uvidíme, kam se ještě dostaneme.
Předpověď počasí je dnes složitá vědecká disciplína, která využívá i matematické modely – můžete je představit, v čem je jejich přínos pro meteorologa?
K předpovědi počasí se používá zpravidla několik modelů (Aladin, modely britské, německé, polské, americké, kanadské…). Záleží na meteorologovi, kterému dá přednost, nebo jestli se přikloní k vývoji počasí, na kterém se shodne většina z nich. Záleží na jeho úsudku a zkušenostech. Některé modely jsou regionální a mají meteorologické prvky více propracované (Aladin, polský model), jiné jsou globální a nejsou tak orograficky a regionálně podrobné (americký, kanadský, britský). To však neznamená, že regionálnímu modelu vyjde předpověď lépe než globálnímu. Někdy je to přesně naopak.