Praha – Poslední dubnový večer vzplály ohně, které mají symbolicky vyhnat zimu i zlé síly. Pálení čarodějnic je tradiční svátek s pohanským původem. „Oheň je fascinující živel, který má očistnou sílu. Navíc symbolizuje slunce, takže pálení ohňů bylo chápáno jako posilování sluneční moci, právě na jaře, v období začínající vegetace,“ řekla etnoložka Irena Štěpánová. V Praze dnes odstartovaly i tradiční studentské oslavy Majáles. V pravé poledne prošel hlavním městem průvod s alegorickými vozy. Prošel Václavské náměstí a cestu ukončil v parku Stromovka, kde začal hlavní program. Na většině míst v republice se dnes také vztyčily tradiční májky.
Čarodějnické ohně vyženou zimu i zlé síly
Hlavním účelem celého tohoto dne bylo zajištění dobré úrody a ochrana proti nečistým silám. „Dominoval tu smysl, aby se zajistila úroda: úroda na polích, zdraví domácích zvířat a potom samozřejmě zdraví člověka – přesně v tomto pořadí,“ vysvětlila Štěpánová. Všechny aktivity posledního dubnového dne tak směřovaly ke zdraví a prosperitě.
Během dne se uklízelo celé hospodářství, aby čarodějnice, která si libuje v chaosu a nepořádku, neměla žádný manévrovací prostor. Na práh domu se pak nasypaly hřebíky nebo písek, které čarodějnice musela před vstupem stihnout přepočítat, a to do půlnoci. Na zárubně se dělaly svěcenou křídou tři křížky a celé stavení se ozdobilo pichlavými zelenými větévkami - třeba trnkou nebo angreštem, protože když se o ně čarodějnice píchla, popálila se. Zajímavým zvykem bylo také vytváření rituálního hluku, který měl zahnat zlé síly.
Ilustrační foto
Hasič radí, jak prožít pálení čarodějnic bez úhony
- Organizované pálení ohňů je třeba předem oznámit.
- Organizátor pálení je povinen učinit odpovídající opatření proti vzniku a šíření požáru.
- Opodstatněná je také domluva s dobrovolnými hasiči v dané obci, aby na místo pálení dohlíželi.
- Místo pro rozdělávání ohně musí být bezpečně izolováno od hořlavých materiálů a ohraničeno pruhem širokým nejméně 1 metr zbaveným jakýchkoliv hořlavin.
- Pozor je nutno dát i na kořeny stromů a keřů.
- Od kraje lesních porostů musí být vzdálenost minimálně 50 m.
- Hranici z polen je potřeba stavět tak, aby byla stabilní a nehrozilo její zhroucení do stran.
- Při rozdělávání ohně kdekoliv v přírodě či na volném prostranství v žádném případě nepoužívejte vysoce hořlavé látky, jako např. benzin, naftu či líh.
- Oheň se nesmí ponechat ani na okamžik bez dozoru.
- Opustit místo pálení je možno až poté, co je ohniště důkladně uhašeno.
Teprve třetí fáze, která začíná až po setmění, je právě pálení ohňů, které má symbolicky dokončit proces vyhnání zlých sil, tedy i čarodějnic. Čarodějnici, jak praví lidová slovesnost, totiž skutečně zahubí jen oheň, a tak se navečer zapálily hranice, hrály se hlučné hry, které měly ježibaby zaplašit, a popíjelo se. Někde se vyhazovala do vzduchu zapálená ometená chlévová košťata, které vyletělo výš, toho čarodějnice odletí nejdál. Jinde se za stejným účelem zapalovaly „čarodky“ - hadrové koule omotané špagátem.
Pálení čarodějnic
Čarodějnice? Beltine? Filipojakubská noc?
Oslavy v předvečer 1. máje jsou starší, než by se leckdo domníval. Podle etnologů mají svůj původ u předkřesťanských pasteveckých společností. Jako asi první je začali slavit Keltové, jejichž svátek se jmenuje Beltine a souvisí hlavně se sluncem a také se začátkem zemědělského roku.
Předkřesťanské společnosti považovaly 1. květen za počátek nového půlročí, rok totiž dělily pouze na část studenou a teplou. Zvyk pálení čarodějnic pochází od pasteveckých kultur, pro něž přechod ze studené do teplé části roku znamenal konec ustájení dobytka a jeho vyhnání na pastvu, což pro dobytek představovalo obrovské zdravotní riziko.
S křesťanstvím souvisí Filipojakubská noc, která měla propojit křesťanské svátky se starší pohanskou vrstvou. „Křesťanství vědělo, že některé obřady se prostě potlačit nedají, čili bylo mnohem výhodnější je přijmout a začlenit je do církevního roku. Ty vrstvy nakonec tak prorostou, že se ani nedají oddělit,“ vysvětlila etnoložka.
V Praze dnes slaví i studenti, a to už tradičně na Majálesu
Na den pálení čarodějnic dnes vyrazili do ulic i pražští studenti. Majáles, tradiční studentské oslavy, zahájili na Václavském náměstí a v průvodu došli až do parku Stromovka, kde začal hlavní program. Na festivalu pod širým nebem vystoupí během dne několik desítek kapel. Festival skončí o půlnoci.
V šedesátých letech sloužily slavnosti jako protest proti režimu. Vrcholem se stal Majáles v roce 1965. Tehdy si studenti za svého krále zvolili amerického beatnika Allena Ginsberga. Přestože byl následně vyhoštěn, o majálesu složil báseň, a na studentskou oslavu se vrátil o 25 let později. Majálesy pak získaly festivalový nádech přístupný široké veřejnosti. Na původní tradice čistě studentských majálesů chce navázat zítřejší akce v prostorách Univerzity Karlovy.
GALERIE
videogallery_331558