Praha - Vysoký důstojník rozvědky chtěl podle deníku Právo prodat tajné zpravodajské informace. Ven se mohly dostat identity agentů, jejich krytí a tajné fondy. Za milionové částky je důstojník vojenského zpravodajství v roce 2011 nabízel špiónům z Ruska, Ukrajiny a Severní Koreje. Loni ho za to soud v tichosti poslal na osm let do vězení. Podle ministerstva obrany se muže podařilo včas odhalit.
Vojenský zpravodaj neúspěšně nabízel informace cizím špionům
Se svými nabídkami podle Práva důstojník neuspěl. I tak jde ale o vážné ohrožení národní bezpečnosti. Důstojník se nejdřív obrátil na ruské velvyslanectví, potom k Ukrajině - k dopisu přiložil i část seznamu příslušníků rozvědky. Ambasádě Severní Koreje zase nabízel informace o výcviku agentů.
Podle ministerstva obrany se muže podařilo včas odhalit. „Byl odhalen díky dobře fungujícím mechanismům ministerstva obrany a nestihl nic vynést,“ ujistil mluvčí ministerstva Jan Pejšek.
Za vyzvědačství ho loni pražský městský soud poslal na osm let do vězení. Trest přijal bez odvolání. Podle deníku dohnaly důstojníka ke zradě finanční problémy v rodině. „Ten, kdo nabízí informace cizím službám, tak to činí z čirého zoufalství,“ myslí si bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby Andor Šándor.
Rozvědka zamezila skandálu s prodejem informací (zdroj: ČT24)
I tajné služby dalších zemí NATO ale odhalily v nedávné minulosti případy spolupráce s cizími tajnými službami, hlavně ruskými. Na 12 let ve vězení kvůli tomu skončil například vysoký estonský úředník Herman Simm. Detailní informace o kauzách se ale snaží úřady co nejvíc utajit a stejně postupuje i české ministerstvo obrany.