Praha - Napříč Českou republikou si lidé připomínají osmašedesáté výročí konce 2. světové války. V řadě měst a obcí probíhají pietní akty, třeba v 10 hodin vstoupili pochodovým krokem do areálu Čestného pohřebiště hřbitova v pražských Ďáblicích vojáci s prvními věnci. Slaví se ale zejména v Plzni, protože 6. května vstoupila do města americká armáda.
Země si připomíná 68 let od konce války
Za zvuku vojenské hudby uctili památku obětí z řad spojenců zástupci prezidentské kanceláře, ministerstva obrany, armády i Českého svazu bojovníků za svobodu a Československé obce legionářské v pražských Ďáblicích. K pomníku padlým s dominantou velkého březového kříže se přišli poklonit s věncem i generální sekretář ministerstva obrany Jan Vylita nebo generálmajor Aleš Opata. Pietní akt rámovala Čestná stráž Armády České republiky.
Pietní akt se konal i v Horní Bříze, kde odhalili pamětní desku, která popisuje transport obyvatel do koncentračních táborů v dubnu 1945.
Pietní akce
Oslavy dnes probíhají zejména v Plzni, protože 6. května vstoupila do města americká armáda. „5. května vypuklo v Plzni povstání. Povstalci ovládli většinu města. Ale přeci jenom v Plzni a na plzeňském letišti byla dost značná německá posádka a existovalo velké riziko, že Němci další den udělají protiakci. Proto bylo pro Plzeňany velkým darem, že ráno 6. května, pět minut před osmou, vstoupily do Plzně první americké jednotky,“ řekl historik Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu Praha.
Američané ale nesměli dále na Prahu, kvůli obavám nerozhádat se s Rusy. „Velká chyba nastala mezi 4. a 5. květnem, kdy Američani Sovětům vysvětlovali, že pokud to bude nutné, postoupili by do Prahy a obsadili území mezi Vltavou a Labem. Nechali se ale přemluvit, že to je nerozumné. Generál Antonov řekl, že by se ta vojska pomíchala a že oni už zahajují pražskou operaci, což nebyla pravda. Požádal Američany, aby zůstali na původně dohodnuté linii: Karlovy Vary - Plzeň - České Budějovice. Na to přistoupilo vrchní americké velení - generál Eisenhower, který byl víc politik než generál a který Sověty potřeboval proti Japoncům. Takže dělal vše pro to, aby konflikty nebyly velké a Sověti toho mistrně využívali,“ dodal Marek.
Rozhovor s historikem Jindřichem Markem (zdroj: ČT24)