Praha – Ačkoli na počátku přemyslovského rodu a s ním i českého státu stála podle pověsti žena, tuzemská politická scéna je v současné době dominantně mužská záležitost. Změnit její jednostranné založení si klade za cíl soutěž Nadějná politička, již od roku 2008 vyhlašuje společnost Fórum 50 % ve snaze upozornit na aktivity žen na komunální a krajské úrovni. Letošní držitelkou titulu Nadějná politička se stala starostka Horního Slavkova Jana Vildumetzová (ODS).
Po vzoru kněžny Libuše. Nejnadějnější političku má Horní Slavkov
„V České republice platí taková jednoduchá nepřímá úměrnost - čím větší obec nebo čím vyšší úroveň politiky, tím nižší zastoupení žen,“ konstatuje ředitelka Fóra 50 % Jana Smiggels Kavková. Její instituce na nerovné zastoupení žen a mužů na všech úrovních rozhodování upozorňuje dlouhodobě a za jeden ze způsobů, jak dostat na kandidátky více žen, považuje právě i klání o titul nejnadějnější političky.
Podmínkou pro účast v soutěži byla minimálně dvouletá praxe v komunální nebo krajské politice a prokazatelná společenská aktivita. Vítězkou se stala občanská demokratka Jana Vildumetzová, která od roku 2006 stojí v čele Horního Slavkova a v loňském roce byla zvolena i do krajského zastupitelstva. „Má i další ambice - je aktivní ve Svazu měst a obcí, takže tam je naděje, že půjde někam dál,“ dodává Smiggels Kavková.
Druhé místo připadlo místostarostce Prahy 10 Ivaně Cabrnochové za snahu o větší zapojení veřejnosti do rozhodování či za vzniklé bezbariérové byty. Třetí oceněnou se stala místostarostka Prahy 9 Blanka Klimešová za úsilí o zřízení školky či otevřenější rozhodování radnice.
„Myslím si, že ženy to mají v politice z jedné strany lehké, protože jsou daleko více vidět, ale bohužel z té druhé těžké, a to v oblasti prosadit se mezi muži, kteří je kolikrát nepovažují za rovnocenné partnery,“ říká k postavení žen v politice sama Vildumetzová. „Ženy političky musí být velice silné, bojovné a odolné, jinak nemají šanci.“
Na kvótách se neshodnou ani ženy ve vrcholné politice
Postavení žen v české politice je slabé dlouhodobě a podle politologů změnu nepřinesla ani demokratizace 90. let. „V zahraničí s pevnou demokratickou politickou strukturou ženy usilovně pracují na své politické kariéře a nikoho moc nenapadne koukat na pohlaví kandidáta do politických funkcí, u nás převažuje patriarchát. Do politiky se po roce 1989 vrhali především muži a dodnes této zkušenosti využívají,“ konstatoval před časem politolog Lukáš Jelínek.
Nejčastěji navrhovaný recept na zvýšení podílu žen v politice je zavedení kvót. Na jejich smyslu se ale neshodnou ani politické matadorky; poměrné rozložení žen a mužů totiž preferují především levicové strany, které tím chtějí ženám zajistit „nejen“ právní rovnoprávnost. „Pokud chceme rychleji dospět k vyrovnanému zastoupení žen a mužů, tak jsou kvóty na místě,“ řekla místopředsedkyně sociální demokracie Alena Gajdůšková. Miroslava Němcová z ODS ovšem kvóty naopak odmítá: „Jsem strašný nepřítel kvót. Zdá se mi, že to k žádné kvalitě nepřispěje.“
Češky v politice:
Dnes tvoří Češky 30 až 53 procent členské základny stran, ve vedení stran je jich ale výrazně méně, podotkla Smiggels Kavková. Nejvyšší zastoupení mají ženy v komunální politice. Připadá jim tam 26 procent křesel. V krajích je to pětina. V Česku není jediná hejtmanka. V Senátu tvoří ženy 17 procent osazenstva, ve sněmovně 22 procent. Čtrnáct poslankyň ze 44 se do dolní komory dostalo díky preferenčním hlasům z nevolitelných míst.
Zelení jsou rovnosti nejotevřenější, tvrdí Fórum 50 %
Fórum 50 % vedle nadějných političek vyhlásilo také pořadí stran podle toho, nakolik se zasazují za rovné šance pro muže a ženy. V porotě usedli politologové, politoložky a právnička. Posuzovali osm stran, které se v podzimních krajských volbách ucházely o přízeň volících ve všech krajích a současně mají své zástupce v Parlamentu.
Hodnotili mimo jiné zastoupení žen na kandidátních listinách do krajských voleb a ve vedení stran, počet žen ve vedení, podíl zvolených žen či existenci vnitrostranických kvót. Zaměřili se i na to, zda je téma rovných šancí ve volebním programu či jak zákonodárci hlasovali třeba o opatřeních ke sladění práce a rodiny. Již popáté vedou žebříček zelení, druhou příčku obsadila ČSSD, třetí komunisté. Poslední skončili s obrovským bodovým propadem zemanovci.