Budeme vás postrádat, vzkazuje politická scéna Komárkovi

• vrm

16. 5. 201316. 5. 2013, 15:53|Zdroj: ČT24

Valtr Komárek

Zdroj: Lidové noviny / Hynek Glos/ISIFA

Praha – Ve věku osmdesáti dvou let zemřel levicový ekonom Valtr Komárek. Několik posledních dní byl v nemocnici Na Homolce hospitalizovaný kvůli špatnému zdravotnímu stavu po operaci srdce. Napříč politickou scénou se ozývají slova respektu a úcty, prezident Miloš Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus shodně uvádějí, že je Komárkův odchod zasáhl.

Ještě v úterý Komárkův asistent Ivo Gottwald řekl, že prognóza lékařů je příznivá. Komárek podle něj měl nemocnici v řádu týdnů opustit. Známý ekonom měl delší dobu zdravotní potíže se srdcem, zmínil se o nich i na letošním sjezdu ČSSD v Ostravě, kde vystoupil a spolustraníkům řekl, že nedávno absolvoval operaci.

V nemocnici se s Komárkem v minulém týdnu stihl setkat i jeho přítel - prezident Miloš Zeman. "Myslím si, že odešla jedna z nejvýraznějších postav polistopadové české politické scény a že tuto postavu v období rozjitřeného předvolebního politického boje budeme dlouho postrádat," reaguje nyní na Komárkův odchod. "Obdivoval jsem jeho smysl pro humor, jeho laskavost, jeho soucit s názorovými oponenty, kterým s úsměvem vysvětloval své argumenty," uvedl Zeman v hradním prohlášení.

„Komárek na Hrad!“

Hodonínský rodák Valtr Komárek (nar. 10. srpna 1930) pocházel z židovské rodiny a jen díky pěstounům unikl holocaustu. Po válce se stal členem KSČ, proslul spoluprací s iberoamerickým revolucionářem Ernestem Che Guevarou, když v letech 1964 až 1967 pracoval na Kubě coby jeho poradce.

Do historie se ovšem Komárek zapsal především coby ředitel Prognostického ústavu při Akademii věd, jež v období po listopadu 1989 delegoval do vrcholných státních funkcí celou skupinu ekonomů v čele s tehdejším ministrem financí Václavem Klausem.

Sám Komárek v období sametové revoluce aktivně politicky vystupoval, byl prvním místopředsedou vlády národního porozumění vedené Mariánem Čalfou. Zde patřil zpočátku mezi nejvýraznější tváře, postupně ale ztrácel vliv na úkor svých někdejších ekonomických spolupracovníků. Spolu s Alexandrem Dubčekem a Václavem Havlem také patřil mezi spekulované kandidáty pro funkci prezidenta republiky. O Komárkově tehdejším významu svědčí i dobové slogany „Komárek na Hrad!“ či „Za premiéra Komárka bude koruna jako marka“.

Angažoval se v Občanském fóru i Federálním shromáždění, stál také u vzkříšení sociální demokracie – do jejíchž řad vstoupil v roce 1991 a o rok později ji vedl do parlamentních voleb coby politický lídr. Po zániku Československa a zrušení Prognostického ústavu se stáhl z politického života, veřejné dění ale stále komentoval; před lednovou prezidentskou volbou tak například na rozdíl od zbytku sociálních demokratů podpořil Miloše Zemana.

Od politiků zní slova plná respektu - bez ohledu na stranickou knížku

O návštěvě svého čestného předsedy uvažovali i přední představitelé sociálních demokratů, ale kvůli špatnému zdravotnímu stavu Komárka to již nebylo možné. Předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka nyní uvádí, že ho Komárkova smrt velmi zasáhla - a shodně se vyjadřuje prakticky celá politická scéna.

• Bohuslav Sobotka (ČSSD): „Vážil jsem si jeho přátelství, jeho nadhledu a obrovské životní moudrosti. Sociální demokracii, ale i celé české společnosti bude člověk jeho formátu a životních zkušeností strašně chybět.“
• Michal Hašek (ČSSD): „Zpráva o Valtrově odchodu mne zastihla na jižní Moravě jako blesk z čistého nebe. Jsem smutný, odešla velká postava české sociální demokracie, výjimečný člověk, který říkal věci na rovinu a do očí.“
• Zdeněk Jičínský (ČSSD): "Komárek byl vedle Václava Havla jednou z nejvýraznějších osobností polistopadového hnutí usilujícího o demokratizaci poměrů v České republice a patřil v tomto směru k nejvýznamnějším osobnostem té doby."
• Jeroným Tejc (ČSSD): „Patřil mezi osobnosti, které říkali svůj názor, ať už se líbil či nelíbil, pořád stejně. I volební program, který budeme sestavovat, bude do značné míry vycházet z jeho nedávných analýz toho, jak by se měla měnit ekonomika a fungování vlády.“
• Vojtěch Filip (KSČM): „Vyjadřujeme upřímnou soustrast jeho rodině i všem sociálním demokratům, kteří ztratili jednoho ze svých nejvýznamnějších členů a čestného předsedu.“
• Miloslav Ransdorf (KSČM): "Byl to nejvelkorysejší šéf, kterého jsem kdy měl (M. Ransdorf pracoval v Prognostickém ústavu – pozn. red.). Vyžadoval pouze výsledky, nebyl to pedant, který by se zdržoval byrokratickými záležitostmi. Byl to člověk, který byl kulturní. Víc než všechny ekonomy miloval velké mistry evropské literatury."

Slova uznání na adresu čestného předsedy sociální demokracie potom směřují i od osobností z pravicové části politického spektra. Například Václav Klaus, jehož náhled na ekonomickou transformaci počátkem 90. let převážil nad Komárkovou linií, k úmrtí někdejšího šéfa Prognostického ústavu uvedl, že ho velice zarmoutilo. Připomněl, že Komárkovi k osmdesátinám udělil zlatou prezidentskou plaketu.

• Václav Klaus: „Toto osobní ocenění dávám osobnostem, které vynikly ve svém oboru, které jsou známé a uznávané v celé naší společnosti a které navíc oslovily a obohatily i mne osobně… profesora Komárka jsem si vždy vážil.“
• Petr Nečas (ODS): „Pana Valtra Komárka mám v paměti jako osobnost, která výrazně přispěla k pádu komunistického režimu a v následujících letech se velkou měrou podílela na budování naší mladé demokracie. Již v této době jsme zastávali v mnoha ohledech velmi odlišné názory, vždy jsem si jej ale vážil jako vzdělaného, šarmantního a zároveň velice skromného člověka.“
• Miroslav Kalousek (TOP 09): „Byla to velká osobnost oddaná ideálům humanismu. Měli jsme odlišný pohled na ekonomický svět, tomu ale nebránilo, aby ke mně a k mým názorům přistupoval s veškerou vážností a laskavostí a já se mu to snažil oplácet úctou. Vždycky jsem se proti němu cítil jako žák proti profesorovi. To, co mě na něm fascinovalo, byla jeho velkorysost a přístupnost úplně jiným názorům, než měl on sám.“
• Marek Benda (ODS): „Dnes je den, kdy je potřeba popřát jen upřímnou soustrast rodině, pozůstalým. A nerozebírat další politické otázky.“
• Karolína Peake (LIDEM): „Valtr Komárek měl stejně neuvěřitelný osud, jak neuvěřitelné bylo i celé dvacáté století. Jeho životopis stojí za přečtení.“

Vzpomínku na Valtra Komárka připojují i aktéři listopadových změn před čtyřiadvaceti lety a shodně zdůrazňují, jak výborný řečník byl – oceňují především jeho schopnost přiblížit ekonomické otázky laikům. Slova uznání potom směřují i ke Komárkovu entuziasmu.

• biskup Václav Malý: „V zájmu spravedlnosti je třeba přiznat, že sehrál pozitivní roli i před listopadem 89. Byl ředitelem Prognostického ústavu, který vznikl díky Lubomíru Štrougalovi, a v tomto ústavu mohli v klidu pracovat mnozí ekonomové, kteří se po listopadu stali vůdčími ekonomickými lídry po listopadu 1989.“
• listopadový student Šimon Pánek: "Valtr Komárek byl člověk se zájmem o změnu, výborný řečník, jako člověk o něco starší měl i určitý majestát svého věku. To hrálo velkou roli, že byl mezi lidmi, kteří volali po změně. Měl v sobě velkou energii a imponovala mu energie studentů, naše naivita a elán."
• listopadová studentka Monika Pajerová: „Byl skutečný, autentický člověk a sociální demokrat. Věděl, že jenom skromný postup vzhůru má určitý smysl. V jeho osudu se zrcadlí celý tragický osud Československa minulého století, se všemi osudy, omyly i nadějí.“

Komentátor Práva Alexandr Mitrofanov: "V listopadových dnech znamenal především naději, ztělesněnou myšlenku, že i po změně režimu je možné uspořádat věci veřejné tak, aby politika sloužila všem lidem, nejen vyvoleným. Tuto věc Valtr Komárek uměl vyjádřit nejlépe snad ze všech veřejných činitelů v České republice. Samotné ztělesnění naděje bylo však málo pro aktivní a rozhodující účast v praktické politice."