Baťovi potomci žádají od Česka desítky miliard

Praha – Potomci obuvníka Jana Antonína Bati se chtějí obrátit na mezinárodní soud ve Štrasburku. Ve hře jsou miliardy za majetek, který jim by zestátněn kvůli údajné kolaboraci s nacisty. České i slovenské soudy totiž potvrdily, že poválečné odsouzení bylo nezákonné. Stát ale náhradu škody nechce uznat.

Baťa byl průmyslový kolos, který ještě v roce 1938 zaměstnával 65 tisíc lidí a kromě bot vyráběl třeba pneumatiky, filmy, hračky anebo letadla. Už tehdy se majetek rodiny odhadoval na 5 miliard korun. Jenže pak se začal zlínský sen hroutit. Během druhé světové války musel Jan Antonín Baťa odejít do exilu. Když válka skončila, byl v nepřítomnosti odsouzený za kolaboraci a jeho majetek znárodněný. Teprve v roce 2007 bylo jeho jméno očištěno. 

Ale ani potom stát majetek Baťovým potomkům nevydal. Naposledy zamítl jejich žádost  kvůli chybějícím dokladům v prosinci ústavní soud. Teď hledají pomoc ve Štrasburku. „Potomkům Jana Bati nezbývá, než se obrátit na soud ve Štrasburku, protože vlastně vyčerpali všechny stupně justice v České republice,“ uvedl Marek Belza, přítel rodiny Baťů.

O vyplacení náhrady škody v Česku žádá asi pět rodinných větví potomků J. A. Bati. Náhrada škody zahrnuje především akcie znárodněné firmy a také továrny ve Zruči nad Sázavou, Sezimově Ústí, v Třebíči a hlavně ve Zlíně. Pokud by potomci Jana Antonína Bati soud vyhráli, chtěli by velkou část těchto peněz investovat znovu v České republice. Například do obnovy Baťovy školy práce, která fungovala už ve 30. letech a byla zaměřená na řemesla.

Belza: V roce 1948 tvořila náhrada na dvě stě milionů tehdejších dolarů

Celosvětově uznávanou firmu Baťa, a. s., Zlín získal po smrti Tomáše Bati v roce 1932 jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa. Stát mu po druhé světové válce odebral průmyslové areály ve Zlíně, Třebíči, Zruči nad Sázavou a Sezimově Ústí, ale také zámek Napajedla a celou síť československých prodejen a obchodních domů firmy Baťa. Ty po revoluci v roce 1989 získal Tomáš Baťa junior, synovec Jana Antonína Bati.

Na Slovensku vlastnila firma Baťa Bojnický zámek, továrnu v Partizánském a řadu dalších nemovitostí. Významnou část náhrady škody však tvoří rovněž akcie znárodněné firmy Baťa, a. s., Zlín a dalších desítek menších společností. „Je těžké se nyní bavit o určité částce, protože Jan Antonín Baťa žádal český stát o náhradu v roce 1948. A v té době to spočítal na dvě stě milionů tehdejších dolarů. Nyní je otázka, jaký je kurz dnešního dolaru vůči tehdejšímu,“ poznamenal Belza. V roce 1941 odjel Jan Antonín Baťa do Brazílie, kde později také zemřel. Nyní tam žije osm desítek členů jeho rodiny.