Brno - Ústavní soud na veřejném slyšení několik hodin projednával návrh na zrušení církevních restitucí. Jednání ale neskončilo konečným rozhodnutím: soudci věc odročili na pondělí 3. června na 16. hodinu, kdy nejspíš padne verdikt. Lubomír Zaorálek (ČSSD) během jednání požádal o výslech dalších svědků - plénum žádosti ale nevyhovělo, stejně tak soudci nepředloží ani předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU. Soud zamítl vyslechnout i čtyři poslance Věcí veřejných, jak požadovali senátoři. Advokát senátorů Karol Hrádela před soudem upozornil na to, že zatím není jasné, jaký majetek se má církvím vydat, a navíc připomněl, že „finanční náhradu dáváme někomu, kdo majetek prokazatelně nevlastnil“.
ÚS o restitucích: Soudci dnes nerozhodli, verdikt nejspíš padne v pondělí
Zaorálek: Nejsou restituce pro církev medvědí službou?
Lubomír Zaorálek v závěrečné řeči zalitoval, že ústavní soudci nevyslyšeli žádost, aby před Ústavní soud předstoupili ti, kteří restituce počítali a zpracovávali. Rovněž zapochyboval, zda církve budou umět s nabytým majetkem hospodařit a zda je v této souvislosti tudíž šťastné, že církve budou mít najednou možnost disponovat majetkem, jakou v minulosti nikdy neměly.
- „Obávám se, že tento dar je i medvědí služba. Nejsem si jist tím, jak budou církve schopny s veškerým majetkem zacházet.“
- „Církev má najednou možnost disponovat majetkem, jakou v minulosti nikdy neměla. To mi nepřipadá šťastné, protože mělo svou váhu, že majetek církve byl vázán na sociální potřeby. Tak církev chápu dodnes. Zítra ale budou moct církve podnikat zcela volně.“
- „Kde je garance toho, že církve budou nadále součástí společnosti ve smyslu, který dosud plnily? Nerozumím vytvoření klubu 16 církví, které mají budoucnost jistou. Proč právě tato skupina se stala vyvolenou?“
Sociální demokraté chtěli další svědky
Sociální demokraté navrhli Ústavnímu soudu, aby v řízení o církevních restitucích vyslechl šest lidí. Chtějí, aby všichni detailněji osvětlili okolnosti vzniku zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi.
Soud o návrhy valnou většinu zamítl. Soudci ale nebyli jednotní - Pavel Rychetský, Jaroslav Fenyk, Jan Musil a Vojen Güttler zaujali odlišné stanovisko. Znamená to, že pravděpodobně chtěli svědky předvolat. Zároveň se vyslovili také pro položení předběžné otázky, ale většina patnáctičlenného pléna je přehlasovala.
O jaké svědky šlo?
- ministryni kultury Alenu Hanákovou
- ministra zemědělství Petra Bendla
- olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera
- ústředního ředitele Státního pozemkového úřadu Petra Šťovíčka
- šéfa Lesů ČR Michala Gaubeho
- představitele Bratrské jednoty baptistů Milana Kerna (Baptisté peníze plynoucí z církevních restitucí odmítli).
Podle zástupce poslanců ČSSD Lubomíra Zaorálka by se ÚS také měl obrátit na Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku s takzvanou předběžnou otázkou. Cílem je zjistit, zda finanční náhrady v rámci církevních restitucí nepředstavují takzvanou nedovolenou veřejnou podporu.
Soudce zpravodaj Stanislav Balík v úvodu shrnul stížnost skupiny senátorů zastřešenou Věcmi veřejnými, přednesl i argumenty dalších dvou neprojednávaných stížností - od poslanců ČSSD a KSČM. O tom, zda je, či není Balík ve věci podjatý, rozhodovalo plénum Ústavního soudu ještě před zahájením jednání. Soudci rozhodli námitce ohledně podjatosti, kterou podala skupina senátorů zastupovaná advokátem Karolem Hrádelou, nevyhovět. Soudce Balík tak i nadále smí restituční návrh řešit.
O námitce podjatosti informoval před zahájením dnešního jednání předseda soudu Pavel Rychetský. Důvody nezmínil. Námitka mohla mít taktický význam. Kdyby jí soud vyhověl, znamenalo by to, že celý obsáhlý spis převezme a nastuduje jiný soudce. Veřejné jednání a finální rozhodnutí by se tím významně oddálilo.
Co vadí stěžovatelům a co na to protistrana
- Věci veřejné si stěžují i na průběh projednávání zákona o církevních restitucích. „Z projednávání zákona v pozdních hodinách je patrná snaha vládní koalice své odpůrce unavit,“ tvrdily VV před Ústavním soudem s tím, že během jejich vystoupení byl záměrně velký hluk.
- Vláda ve svém stanovisku odmítla porušení české ústavnosti a uklidňovala veřejnost: „Vatikán nic z restitucí neobdrží, vlastníky se stanou konkrétní církevní subjekty, charity nebo fary, nikoli církev římskokatolická, která v minulosti nic nevlastnila.“
- Poslanecká sněmovna nepovažuje průběh přijímání zákona o restitucích za protiústavní. Zkrácená lhůta řečníků, kterou stížnost mj. napadá, se netýkala celého procesu, argumentuje její vedení.
Jak byly podle advokáta senátorů Karola Hrádely přijaty restituce? Byla vyhlášena přestávka, představitel vládních stran ji námitkou zrušil, odpůrci restitucí v tu chvíli ve sněmovně ale již nebyli a sněmovna následně restituce schválila. „Došlo k zabránění tomu, aby menšina mohla ovlivňovat většinu a aby poslanci z většiny mohli změnit své stanovisko,“ uvedl Hrádela ve svém vystoupení před Ústavním soudem.
Podle Hrádely se faktická odluka církve od státu nekoná, protože církve, které budou provozovat např. charitativní činnost, budou moci i nadále požadovat státní příspěvek; ČR je jen na základě vyrovnání nebude smět vyloučit.
- Karol Hrádela: „To, čeho jsme svědky, není snaha o spravedlnost, ale o bezpráví, snaha zničit to, na čem stojí naše vlast.“
- „Finanční náhradu dáváme někomu, kdo majetek prokazatelně nevlastnil.“
- „Je to stejné, jako kdybychom Volkswagen odškodňovali za škodu, která vznikne nějaké vnukovské organizaci škodovky.“
- Karol Hrádela autor: Bořivoj Hájek, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4719/471826.jpg
- Lubomír Zaorálek autor: Bořivoj Hájek, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4719/471825.jpg
- Pavel Rychetský a Stanislav Balík autor: Václav Šálek, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4719/471822.jpg
- Jednání Ústavního soudu o církevních restitucích autor: Bořivoj Hájek, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4719/471812.jpg
Soud postupně dostal tři řádné návrhy na zrušení zákona o církevních restitucích. První podala z iniciativy Věcí veřejných skupina senátorů, protože strana sama neshromáždila dost poslaneckých podpisů. Druhý návrh sepsali poslanci ČSSD, třetí zákonodárci KSČM s podporou části sociálních demokratů. Druhý a třetí návrh soud odmítl, zabývá se tím prvním. Sociální demokraté a komunisté ale mají statut vedlejších účastníků řízení, a tak soud může přihlížet i k jejich argumentům.
Senátory zastupuje Hrádela, za poslance přijeli Lubomír Zaorálek (ČSSD) a Zuzka Bebarová-Rujbrová (KSČM). Zájmy vlády hájí ministr bez portfeje Petr Mlsna. Zástupci Senátu a sněmovny se omluvili.
Jednání Ústavního soudu o restitucích (zdroj: ČT24)