Brno – Tuzemští zákonodárci musejí do konce letošního roku zpřesnit nebo nově vymezit dělbu kompetencí mezi soudci a soudními úředníky. Rozhodl o tom Ústavní soud, který zároveň zrušil část zákona o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství. Norma si totiž vnitřně odporovala. Sporné ustanovení přestane platit 31. prosince 2013.
ÚS: Parlament musí jasně říct, co mají soudci vlastně na starost
Návrh na zrušení sporného ustanovení podal Vrchní soud v Praze už v roce 2010. Spor mezi soudci a soudními úředníky se vedl o pravomoc odmítnout námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu.
Soudci kontra úředníci
Paragraf uvádí, že vyšší soudní úředník smí v občanském i správním soudním řízení samostatně provádět veškeré úkony soudu prvního stupně s výjimkou kompetencí, které zákon výslovně přiznává soudcům. Výlučně soudci tak mohou například vést jednání a rozhodovat formou rozsudku, případně rozhodovat o předběžném opatření, exekucích nebo výchově nezletilých dětí. Naopak úředníci smí třeba odmítat podání pro neodstraněné vady, rozhodovat o soudních poplatcích, odmítnutí pozdě podaného odvolání a přiznání svědečného. Mohou provádět i některé úkony v insolvenčním řízení.
Podle Vrchního soudu v Praze je vymezení kompetencí neurčité a v některých bodech rozporné s jinými částmi zákona. Kompetence soudců a úředníků by v zákoně podle vrchního soudu měly být lépe ohraničeny a definovány.
ÚS: Ze soudnictví se nesmí stát prázdná forma
Kriticky se k zákonu nyní postavil i Ústavní soud, jehož výhrady směřovaly i nad rámec zrušeného paragrafu. Podle soudkyně zpravodajky Ivany Janů je jasné, že soudci nemohou narůstající agendu zvládat bez pomoci asistentů a úředníků. „Snaha o urychlení řízení a odbřemenění soudců ale má své limity a nesmí vést k tomu, aby se ze soudnictví stala prázdná forma,“ řekla Janů. „Kdybychom nechali bez povšimnutí tendenci, kdy bude na soudy kladeno stále více a více (nároků), tak by to v důsledcích znamenalo, že se na soudech nebude soudit, ale úřadovat.“
Vyšší soudní úředníci podle Janů mají plnit jen pomocnou roli a konat jednoduché úkony, a to jen ty, u kterých to výslovně stanoví zákon. U složitějších kroků sice mohou úředníci pomoci s přípravou, avšak rozhodnutí musí podepsat soudce, a vzít tak zodpovědnost na sebe. Pokud tedy kabinet názor Ústavního soudu vyslyší, měla by revidovat podstatnou část zákona.
Mluvčí ministerstva spravedlnosti Štěpánka Čechová: „Ministerstvo spravedlnosti respektuje rozhodnutí Ústavního soudu, důkladně se s nálezem seznámí a následně navrhne přesnější vymezení kompetencí vyšších soudních úředníků.“
Obecným úkolem vyšších soudních úředníků je řešit jednodušší agendu, a částečně tak uvolnit ruce přetíženým soudcům. Vyšším soudním úředníkem se může stát bezúhonný český občan, který absolvuje patřičné vzdělání na Justiční akademii nebo vysoké škole právního zaměření.
Vstup Ondřeje Malého (zdroj: ČT24)