Praha - Úřady pravděpodobně dostanou více času na projednání přestupků, a to nejen v dopravě. V současnosti je musí vyřídit do roka, což je doba, po kterou se mnoha viníkům daří svůj případ oddalovat a trestu se nakonec vyhnout. Úředníci pro to mají dokonce svůj vlastní termín „zročení“. Změnou se opět zabývali poslanci v ústavně-právním výboru. O tom, jak přesně nové lhůty vymezí, přemítají zákonodárci již déle než rok.
Už žádné „zročení“. Úřady mají dostat víc času na projednání přestupků
Lhůta jednoho roku nestačila například k vyřešení případu nehody, kterou v opilosti způsobil Miroslav Antl, tehdy náměstek policejního prezidenta, dnes senátor. Během dvanácti měsíců se neprojednala ani kauza, podle které měl vlivný severočeský sociální demokrat Roman Houska přejet nohu strážníkovi.
„V oblasti dopravních přestupků dochází k dramatickému zneužívání té jednoroční lhůty,“ hlásal již loni v březnu poslanec TOP 09 Stanislav Polčák. Návrh na prodloužení doby na vyřešení přestupku na dva roky však neuspěl. Nyní jsou ve hře další nápady, jak zákon upravit.
- „Dneska, když někdo spáchá přestupek v lednu, máme rok na to, abychom to vyřešili. Nově se promlčecí lhůta začne počítat od doby zahájení řízení. Takže třeba od května a poběží to zase celý rok,“ vyložil možnou úpravu mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.
Kritici však namítají, že čím později přijde trest za přestupek, tím menší dopad na chování řidiče má. Rezervy jsou prý i v práci úředníků. Ti to ovšem odmítají. „Odhadem dojde ke zročení šesti deseti věcí do roka,“ uvedl Miroslav Král, referent odboru dopravy v Rokycanech, kde řeší několik set přestupků ročně.
Přestupků stále přibývá
Potom, co se řidiči od 19. ledna už nemůžou vymlouvat na osobu blízkou, přibylo přestupků projednávaných na úřadech pětinásobně. V hlavním městě šlo začátkem loňského roku o 1213 případů měsíčně, letos pak o 5820.
Nový systém vede řidiče k tomu, aby nehledali výmluvu za své přestupky. Dostanou pak relativně nízkou pokutu, ale nepřijdou o body. Výsledkem je více vyřešených přestupků a také vybraných peněz na pokutách. Například na Ostravsku vybrali v prvním čtvrtletí roku na pokutách o tři čtvrtě milionu korun více než ve stejném období loni. Ve většině případů šlo o postihy za rychlou jízdu.
Podle dopravních odborníků se tím však oslabuje hlavní smysl bodového systému, totiž postihnout ty, kteří pravidla porušují často. „Je to oslabení bodového systému, ovšem záleží na tom, jaká bude praxe,“ říká Petr Moos, bývalý ministr dopravy a prorektor ČVUT.
Promlčecí lhůta přestupků (zdroj: ČT24)