Praha - Prezident Miloš Zeman se snaží „žehlit“ diplomatickou roztržku s Ázerbájdžánem, kterou nedávno vyvolal ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Ten o autoritářském režimu prezidenta Ilhama Alijeva hovořil jako o „solidní rodinné diktatuře“. Tuzemské firmy by v zemi kvůli sporům mohly přijít o kontrakty. Zeman proto na Hradě přijal velvyslance Ázerbájdžánu Tahira Taghizadeho. Při té příležitosti ocenil růst obchodní výměny mezi Českou republikou a Ázerbájdžánem. Vzájemný obchod se za poslední roky zvýšil ze 200 milionů na 32 miliard korun.
Zeman odsoudil Schwarzenbergovy výroky o diktatuře v Ázerbájdžánu
Velvyslanec Taghizade se už začátkem týdne sešel se Zemanovým kancléřem Vratislavem Mynářem. Ten po schůzce uvedl, že se pokusí sjednat schůzku diplomata s hlavou státu. „Prezident odsoudil některé neuvážené výroky, které brání českým firmám v uzavírání dalších kontraktů a vedou k pozastavení či odložení kontraktů dosavadních,“ prohlásila Zemanova mluvčí Hana Burianová.
Vztahy mezi novým prezidentem a ministrem zahraničí jsou napjaté už od prezidentské volby, ve které se utkali ve druhém kole. Schwarzenbergovy výroky o režimu v Ázerbájdžánu ke změně trendu nepřispěly.
Vládu v zemi známé svým ropným průmyslem kritizují nevládní organizace i mezinárodní společenství kvůli nedostatku demokracie.
Alijev převzal v roce 2003 prezidentskou funkci po svém otci Gejdarovi. Opozice jeho zvolení označila za zmanipulované a vytrvale si stěžuje na omezování svých práv.
Karel Schwarzenberg v OVM
„Jsem rád, že pan prezident tím, že ta (schůzka) byla ve velmi krátkém čase, tomu problému samozřejmě dává velkou vážnost. A proto se s panem velvyslancem sešel,“ konstatoval Mynář. Jednání podle něj trvalo zhruba tři čtvrtě hodiny.
Zeman a Taghizade spolu prý probírali možnosti, jak pošramocené vztahy napravit. „Myslím, že se nabízí, že by pan prezident pozval v této záležitosti možná pana Schwarzenberga,“ uvedl k možnému řešení diplomatického sporu mezi oběma zeměmi Mynář. Zeman by se také podle některých zdrojů měl setkat s podnikateli a o hovořit s nimi o obchodu.
Miloš Zeman se také vyjádřil k celosvětové ekonomické krizi. Podle něj neexistuje a týká se pouze Ameriky a Evropy. Navíc může trvat velice dlouho, protože si tyto kontinenty žijí nad poměry na úkor investic. Česko by se proto podle prezidenta mělo víc orientovat na ekonomické tygry ze skupiny BRICS, kam patří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika.
„Podíl Ruska na celkovém objemu zahraničních investic v ČR je 0,8 procenta, podíl Číny je dokonce prakticky nulový. Jak se říká v jednom slavném filmu, máme ještě rezervy,“ řekl český prezident.
České bankovky
Zrušení kontraktů - reálné nebezpečí
Většinu zakázek, o které se zajímají české firmy, zadává centrální vláda v Baku, případně je do nich vláda svým podílem zapojena. Může se tedy stát, že budou kontrakty opravdu zrušeny. O zakázky mají údajně zájem třeba kopřivnická Tatra a společnost OHL. „V obou případech do toho stát bezprostředně vstupuje, takže to (zrušení kontraktů) opravdu hrozí,“ řekl ČTK tento týden informovaný zdroj.
Obchodní vztahy se v uplynulých letech zintenzivnily. Prezident země Alijev navštívil Prahu loni na jaře, kdy ho přijal tehdejší prezident Václav Klaus. Klaus také již dříve podepsal několik ázerbájdžánsko-českých dokumentů, které zahrnují třeba problematiku standardizace a ochrany investic.
Ilham Alijev
- Schwarzenberg kritizoval Alijevův režim na počátku března na filmovém festivalu Jeden svět v Praze.
- V rámci přehlídky byl cenou za lidská práva Homo Homini vyznamenán ázerbájdžánský právník Intigam Alijev.
- Schwarzenberg se tehdy „opřel“ také do západního světa, který podle něj toleruje diktátorský režim v zemi.
Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí výroky šéfa české diplomacie označilo za neobjektivní a neseriózní. Mluvčí ministerstva Elman Abdullajev 6. března prohlásil, že podobné výroky mohou poškodit vztahy obou zemí v politické, hospodářské i humanitární oblasti.