Praha - Dnešek patří rovnosti žen a mužů. A právě o ni usiluje i vládní výbor pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a na rozhodovacích pozicích, který připravil návrh, jak by Česko mohlo zvýšit počet žen ve vedení ministerstev, úřadů a státních firem. Podle Strategie „+1“ by se každý rok měl počet žen v řídících funkcích zvýšit o jednu, dokud by podíl nedosáhl 40 procent. V „přefeminizovaných“ institucích by se pravidlo naopak týkalo mužů. Kvůli současné vládní krizi ale není jasné, kdy a jaký kabinet návrh projedná.
Vládní výbor: Rovnost mužů a žen zajistí Strategie „+1“
„Jedná se o praktický a nekontroverzní návrh, jak je možné problematickou situaci v české státní správě účinně měnit,“ uvedl výbor, který je součástí vládní rady pro rovné příležitosti. Opatření by se mělo týkat na ministerstvech postů náměstků, ředitelů odborů a šéfů státních institucí i vedoucích oddělení a detašovaných pracovišť. Vztahovat by se mělo také na představenstva a dozorčí rady podniků s většinovou majetkovou účastí státu.
Výbor volá mimo jiné po pružné pracovní době
Podle výboru je možné dosáhnout vyrovnaného zastoupení žen a mužů různě. Úřady a firmy by měly třeba zveřejňovat informace o výběrových řízeních na vedoucí pozice. V inzerátech by měly přímo vyzývat zástupce „podprezentovaného pohlaví“, aby se přihlásili. Vyrovnané by mělo být i složení výběrových komisí. V nabídce by měla být pružná pracovní doba i školky.
Ilustrační foto
„Výsledkem Strategie “+1„ by měla být pestřejší a lépe fungující státní správa, která dokáže adekvátně reagovat na potřeby všech občanů a občanek,“ uvedl výbor.
Podle výboru dokážou smíšené týmy vidět problémy v širší perspektivě z pohledu obou pohlaví. Mohou tak lépe řešit třeba nezaměstnanost, finanční krizi či nedostatek sociálních služeb. Navíc by ubylo segregace podle pohlaví. Mnohé soukromé firmy si to již podle výboru uvědomují a podnikají různé kroky, česká státní správa „je ale z hlediska pohlaví homogenní“.
Ženy tvoří tři pětiny zaměstnaných ve státní správě. S vyššími pozicemi ale jejich podíl klesá.
- V sedmnáctičlenné odstupující vládě jsou tři ministryně.
- Na konci loňska ženám připadlo na ministerstvech 16 procent křesel náměstků.
- Post ředitele odboru zastávalo 69 procent mužů a 31 procent žen.
- Čtyřicetiprocentního podílu dosáhly ženy podle výboru až na pozici vedoucích oddělení.
- Mezi odbornými pracovníky je 62 procent žen a 38 procent mužů.
- Ženy řídí pětinu státních institucí a 17 procent detašovaných pracovišť.
- Podle údajů Evropské komise tvoří 15 procent představenstev a dozorčích rad největších českých společností, které obchodují na burze.
Evropská komise (EK) mezitím prosazuje směrnici, jež se vztahuje na firmy s víc než 250 zaměstnanci a obratem přes 50 milionů eur, které obchodují na burze. V těch soukromých by v dozorčích radách mělo do roku 2020 být 40 procent žen, ve státních do roku 2018. Pravidla platí i pro členy správních rad bez výkonných pravomocí. Návrh EK schválila v polovině listopadu loňského roku. Uvedla, že ženy tvoří tři pětiny absolventů vysokých škol, ve vedení firem v EU je jich ale jen 13,7 procenta.
Úřednice
Návrh EK sklidil v řadě zemí kritiku, Česko jej odmítlo
Předloha EK ovšem vyvolala spory mezi státy. Proti povinným kvótám se stavěly i některé evropské komisařky, kterých je mezi 27 členy komise devět, tedy 33 procent, uvedl Týden.cz. Návrh směrnice už odmítl český parlament i vláda, polští poslanci a také německá vláda.
Návrh v komisi prosadila loni v listopadu komisařka pro spravedlnost Viviane Redingová, pro definitivní přijetí ale bude potřebovat souhlas států EU a Evropského parlamentu.