Praha/Newcastle - Po povodních hojně diskutovaná Vltavská kaskáda dokáže záplavovým oblastem ulevit pouze v případě malých a středních povodní. Za velkých povodní naopak dobu, za kterou povodňová vlna dorazí z Lipna do Prahy, výrazně zkracuje, varuje emeritní profesor hydrauliky na Newcastle University a odborník na protipovodňovou funkci Vltavské kaskády Pavel Novák. Portrét vědce židovského původu, který si v britském exilu dokázal vydobýt celosvětový věhlas, přinesl David Macháček z Reportérů ČT.
Expert: Vltavská kaskáda zrychluje postup velkých povodní o deset hodin
Na začátku června, kdy se Českou republikou hnala velká voda, mluvil o Vltavské kaskádě skoro každý. Ani jednou ale nezazněl hlas muže, který zkoumání povodňových vln způsobených po výstavbě Slap a Orlíku zasvětil život. Profesor hydrauliky Pavel Novák řídil v 60. letech minulého století práce na obřím modelu Vltavské kaskády. Hlavním úkolem experimetu lokalizovaného v pražské Podbabě bylo prozkoumat transformaci a postupové doby povodňových vln v nově regulovaném řečišti.
Výzkum přinesl dodnes platné výsledky, podle Nováka však byla část informací ze závěrečné zprávy výzkumu v období výstavby přehrad v časech gottwaldovské pětiletky utajena veřejnosti. Občané nebyli obeznámeni například s tím, které části Prahy budou v případě povodní zatopeny. „Je nutno si uvědomit, že povodním, jako byly v roce 2002 nebo teď, se nedá zabránit. Kaskáda pomáhá zabránit pouze malým či středním povodním,“ řekl pro ČT profesor Novák. Informační embargo bylo komunistickou vládou podle něj nasazeno zejména proto, aby se mezi lidmi nešířila panika.
Zatímco malé povodně kaskáda zadrží, je podle Nováka její velkou nevýhodou výrazné zkrácení doby postupu povodňové vlny od Lipna do Prahy v případě velkých povodní. „Asi tak o deset hodin. Takže je nutno mít v pořádku dispečink a varovnou službu,“ upozorňuje Novák.
Matka představená vládne sektě tvrdou rukou (zdroj: ČT24)
Doc. Ing. Dr. Pavel Novák, DrSc.
*17. září 1918. Pochází z židovské rodiny ze západočeského Stříbra. Jako jedinému z rodiny se mu podařilo v roce 1939 utéct do Velké Británie, kde se zapojil do odboje jako člen domobrany s výcvikem pro tajnou službu. V 60. letech řídil práce na 260 metrů dlouhém modelu Vltavské kaskády znázorňujícím 180kilometrové řečiště od ústí Lužnice až po Řež u Prahy. Výzkum ukončil v roce 1966 v pozici ředitele Ústavu hydrodynamiky. V roce 1968 odchází opět do Velké Británie, kde získává plnou profesuru stavebního inženýra hydrauliky. Univerzita v Newcastlu po něm pojmenovala vědeckou laboratoř a za vynikající objevy uděluje studentům cenu Pavla Nováka. Ve svém oboru získal celosvětový věhlas, byl například přizván jako nestranný expert k rozsouzení sporu mezi projektanty na stavbě obří přehrady Mriča v Indonésii.