Praha - Od chvíle, kdy byla Milada Horáková popravena komunisty na dvoře pankrácké věznice, uplynulo 63 let. Horáková byla obětí justiční vraždy během komunistických politických procesů. Na řadě míst v Česku se dnes, v Den památky obětí komunistického režimu, konají pietní vzpomínkové akty. Zároveň probíhá kampaň společnosti Člověk v tísni - Proti ztrátě paměti, která se snaží zamezit zapomínání komunistických zločinů a zločinců. „Mladí lidé často ani netuší, protože se o tom doma nemluví. Je tu mlčící většina,“ řekl spoluautor projektu a fotograf Tomki Němec.
Překrytí růžovou mlhovinou
Českou společnost jako by v posledních letech postihovala ztráta paměti. Čím dál silněji se prosazuje smířlivý pohled na naši komunistickou minulost, zločinná podstata tehdejšího režimu upadá v zapomnění. „Je přirozené, že naše paměť funguje selektivně, že to ošklivé zapomínáme a vzpomínáme na to, jak jsme byli mladí, jak jsme trávili volný čas. V české společnosti je to hlubší trend. Průzkum ukázal, že jen 46 procent lidí věří tomu, že se dnes žije lépe než před rokem 89. Nepomáhají tomu ani masmédia, která prostřednictvím veselých retroseriálů tu dobu přibližují velmi zkresleným, nostalgickým, narůžovělým způsobem. Mladí lidé, kteří nemají osobní zkušenost, si pak myslí to samé,“ uvedl ředitel projektu Příběhy bezpráví Karel Strachota.
Milada Horáková: Neteskněte moc - dlouhou nesvobodu už by mé srdce nevydrželo
Dnes uplynulo 63 let od chvíle, kdy byla Horáková popravena komunisty na dvoře pankrácké věznice. Horáková byla obětí justiční vraždy během komunistických politických procesů v 50. letech minulého století za vykonstruované spiknutí a velezradu. Byla jedinou ženou popravenou v rámci těchto soudních řízení. Díky své neústupnosti během svého soudu se stala symbolem odporu proti totalitě vládnoucí komunistické strany. Z dopisu, který psala jen několik hodin před smrtí, vyplývá, že ani tehdy nepodlehla zoufalství.
„Ptáci už se probouzejí, začíná svítat. Jdu s hlavou vztyčenou - musí se umět i prohrát. To není hanba. I nepřítel nepozbyde úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá, a co je jiného život než boj,“ napsala Horáková v dopisu. Na odkaz Milady Horákové se snaží mladou generaci upozorňovat Klub doktorky Milady Horákové. Podle něj totiž hrozí, že se vyplní přání jejích vrahů a mladá generace na ni zapomene. „Tři generace se vlastně nic nepřednášelo, nic neučilo. Byl jsem několikrát na škole a tam jsem z hrůzou zjistil, že i ti, co učí, nic nevědí,“ uvedl František Šedivý z Konfederace politických vězňů.
Dnešní symbolický průvod končí na Tylově náměstí
Kampaň Proti ztrátě paměti trvá už od 17. 6. „Dopoledne proběhne v Národním divadle projekce filmu Ztráta paměti od Milana Maryšky, je to projekce pro děti ze základních a středních škol. Poté symbolickým průvodem půjdeme od Národního divadla na Tylovo náměstí. Na místě trhovců dnes budou lidé, kteří nemají pozitivní zkušenosti s komunismem, zejména bývalí političtí vězni,“ řekl ředitel projektu Karel Strachota. Na webových stránkách je tento film ke zhlédnutí, společně s filmem České děti.
Akce probíhá v rámci projektu Příběhy bezpráví, který informuje o období komunistického Československa.
„Mladí lidé často ani netuší, protože doma se o tom nemluví. Je tu mlčící většina. Vážím si všech lidí, kteří byli tehdy aktivní,“ řekl fotograf Tomki Němec, držitel ocenění World Press Photo a bývalý osobní fotograf Václava Havla.
Pietní vzpomínkové akty se konají i jinde. Například na Újezdě u Pomníku obětem komunismu, kterého se zúčastní mimo jiné předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Památku popravené Milady Horákové uctí ve vazební věznici Pankrác. Zúčastní se zástupci vlády, Českého svazu bojovníků za svobodu, Klubu Milady Horákové, Sdružení bývalých politických vězňů a církví.
