Praha - Kabinet premiéra Jiřího Rusnoka přináší nové vítěze i poražené. Někteří získali už jen jmenováním do vlády, jiným přibyla možnost ovlivnit agendu, o kterou dlouho usilovali. Dosazením Zemanových vyvolených zas tratí jeho dosavadní odpůrci. Změny přinesou hlavně zákony, které jsou uprostřed projednávání. Ať už novou podobou, kterou jim ministři přisoudí, nebo třeba i jejich odsunutím.
Restart pro Fischera, porážka knížete a hrozba pro solárníky
VÍTĚZOVÉ
Jan Fischer – Dříve oblíbený premiér úřednické vlády, po prezidentské volbě ale ponížený a zadlužený muž. Obrat nastal poté, co se jeho jméno začalo skloňovat v souvislosti s ministrem financí. Na Fischerově transparentním účtu během několika dní přistály peníze nutné k úhradě dluhu. Angažmá v Rusnokově vládě nabízí Fischerovi veřejný restart - pokud nebude zásadně zpochybněna transparentnost pěti milionů zaslaných na jeho kampaňový účet na poslední chvíli.
Jiří Balvín – Bývalý šéf ČT, TV Óčko a naposledy mediální poradce Zemana přijal funkci ministra kultury prý kvůli věku - vládní angažmá považuje za „hezké zakončení“ své kariéry. Resort kultury nepatří mezi Zemanovy priority, a tak se Balvín, opět v hledáčku kamer, nemusí příliš obávat tlaku z Hradu.
miliardáři Chrenek a Světlík – Vlastník Třineckých železáren Tomáš Chrenek má ve vládě hned dva spřízněné ministry silových rezortů. Fischerovi poslal miliony na kampaň a v novém ministrovi průmyslu bude mít velice loajálního zastánce. Jiří Ciencala totiž dlouhou dobu ve vedení železáren působil a pro Aktuálně.cz přiznal, že bude ve vládě hájit také Chrenkovy zájmy. Ministr vnitra Martin Pecina zase dosud působil jako generální ředitel společnosti Vítkovice Power Engineering spadající pod Světlíkův holding. Navíc měl od července ještě povýšit, jenže přišla vládní nabídka.
Jiří Cienciala
SPOZ – Strana práv občanů ZEMANOVCI má zajištěnou propagaci díky osobě prezidenta, teď navíc tři ministerské posty obsadí lidé, o kterých se spekuluje, že ve volbách povedou kandidátky SPOZ. Jde o Pecinu na severu Moravy, Jana Kohouta v Praze a Marii Benešovou ve středních Čechách. Ministři Rusnokovy vlády získají prostor v médiích, což podle politologů nahraje straně před volbami.
občanský zákoník – Rozsáhlý zákon, který se připravoval několik let, má začít platit od ledna příštího roku. Parlamentem ale ještě musí projít balík úprav, který ho sladí s ostatními normami. Opozice proti zákoníku protestuje, koalice ale tvrdí, že má dost sil prosadit doprovodné zákony. Vše také nasvědčuje tomu, že se nenajde dostatek hlasů pro rozpuštění sněmovny, což by schvalování doprovodných zákonů zkomplikovalo. Navíc i nová ministryně spravedlnosti Marie Benešová označila balík zákonů za svou hlavní prioritu a zasadit se o něj chce i Rusnok.
příjemci minimální mzdy – Jedním z prvních kroků Rusnokovy vlády zřejmě bude zvýšení minimální mzdy, což si přeje Rusnok i Zeman. Minimální mzda se zvyšuje vládním nařízením, nikoli zákonem, a nová vláda by tak nepotřebovala sněmovnu.
NEJISTÍ VÍTĚZOVÉ
Penzijní reforma - Sporným vítězem je zatím nijak úspěšný druhý pilíř důchodového pojištění. Zatímco ČSSD ho chce zrušit, u nové vlády má naopak podporu. Jiří Rusnok působil jako prezident Asociace penzijních fondů a prosazuje povinnou účast na povinné spoření v nich. „Spořit si na penzi je normální. A ve většině zemí EU v nějaké formě povinné,“ uvedl pro HN. Konkrétní představy, co s důchodovkou, Rusnok ještě nesdělil.
Vysoké školy - Léta připravovanou novelu zákona o vysokých školách připomínkovali akademici na konci června a poté ji měla projednat předchozí vláda. O schválení měla zájem, byla totiž součástí jejího programového prohlášení. Teď novelu čeká přinejlepším odsunutí. Nový ministr školství Dalibor Štys, dosavadní spolupracovník Fialy, ovšem prohlásil, že chce pokračovat v nastoleném směru a vysokoškolský zákon prosadit.
Leoš Heger – Skončivší ministr zdravotnictví sice v samém závěru funkčního období utrpěl porážku u Ústavního soudu ohledně klíčových částí zdravotnické reformy, v Rusnokově vládě však našel zastánce. Nový gesční šéf Martin Holcát totiž stojí za nadstandardy ve zdravotnictví a chce připravit zákon, který by je upravoval. (ÚS je zrušil kvůli tomu, že jsou popsány jen ve vyhlášce k zákonu, nikoli přímo v něm, pozn. red.). Holcát je s Hegerem zajedno také v otázce zákazu kouření v restauracích a není ani proti poplatkům za pobyt v nemocnicích. Ke všem těmto krokům ale Holcát potřebuje souhlas sněmovny, a proto není jasné, zda s nimi uspěje.
Zákon o úřednících - Česko je poslední zemí EU, která nemá zákon o úřednících. K přijetí zákona se přitom ČR zavázala už při svém vstupu do Evropské unie a Evropská komise hrozí v případě jeho nepřijetí zastavením přísunu unijních miliard. Vláda proto v červnu poslala do sněmovny návrh, který si ovšem vysloužil vlnu kritiky od opozice i expertů. ČSSD vládní verzi odmítá a ve sněmovně chce předložit vlastní, strany ale může na poslední chvíli sjednotit zájem nenechat si utéct miliardové dotace z Bruselu.