Brno/Praha - Advokát exposlance ODS Marka Šnajdra Lukáš Trojan tvrdí, že jeho klient už po rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS) není obviněný. Nynější výslechy svědků prý proto nejsou zákonné. Poslal proto v této věci stížnost k Nejvyššímu státnímu zastupitelství. Ištvan je naopak přesvědčen, že obvinění exposlanců stále trvá, a stejný názor má i Nejvyšší soud, podle něhož musí rozhodnout žalobce. Verdikt, který vedl k propuštění exposlanců ODS z vazby, připravil tříčlenný senát složený ze soudců trestního kolegia. Senát tvořili bývalý ústavní soudce Vladimír Jurka a soudci Petr Šabata a Pavel Šilhavecký. Podle mluvčího soudu Petra Knötiga trojice soudců stále pracuje na odůvodnění svého rozhodnutí: v úterý poskytli účastníkům řízení jen výrok.
Šnajdrův advokát: Můj klient už není obviněný, přesto výslechy pokračují
Exposlanec ODS Ivan Fuksa se sice na soud sám neobrátil, nicméně právní názor, podle kterého politické dohody a kompromisy zákonodárců kryje imunita, analogicky dopadl i na něj. Díky tomu se stíhání pravděpodobně vyhne i expremiér Petr Nečas. Verdikt vedl k rychlému propuštění všech tří exposlanců ODS, kteří čelí obvinění z korupce, z vazby. Vyjmul je totiž z pravomoci policistů, žalobců a soudců. Podle žalobce Ivo Ištvana ale verdikt neznamená, že by nebylo možné trestní stíhání vést dál. Musí se prý nejdřív vyjasnit, jaký je rozsah poslanecké imunity.
Jsou nebo nejsou obviněni? Ištvan i Nejvyšší soud tvrdí, že stále ano
Ištvan v rozhovoru pro Lidovky.cz řekl, že má náznaky, že exposlanci jednali i mimo Poslaneckou sněmovnu. Předmět žaloby chce tak v řádu týdnů nově zformulovat a pak hodlá po Nejvyšším soudu požadovat upřesnění rozhodnutí. Advokát si nemyslí, že v tuto chvíli má žalobce jakýkoliv prostor pro další konání.
Šnajdrův advokát Lukáš Trojan se dnes zúčastnil policejního výslechu svědka Miroslava Dvořáka. Dvořák je předsedou představenstva Českého Aeroholdingu, do nějž po složení mandátu zamířil jeden z obviněných poslanců Ivan Fuksa. „Hned na začátku výslechu jsem vznesl námitky k jeho zákonnosti. Výslech se totiž konal ve věci obviněných Šnajdra, Fuksy a dalších. Trojice bývalých poslanců už přitom obviněna není,“ uvedl.
Ištvan k tomu nicméně poznamenal, že obvinění exposlanců trvá, přičemž o jeho dalším osudu rozhodne Nejvyšší státní zastupitelství, které bude posuzovat stížnosti obviněných proti zahájení trestního stíhání. To, že rozhodnutí o vynětí z trestního řízení automaticky neznamená zrušení obvinění, potvrdil i mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig. „O tom musí rozhodnout státní zástupce a policejní orgán,“ řekl.
- „Rozhodnutím Nejvyššího soudu nemají orgány činné v trestním řízení, včetně žalobce, nad osudem pana Šnajdra v té části skutku, jak je popsána v rozhodnutí soudu, absolutně žádnou pravomoc,“ řekl Trojan v rozhovoru pro server iDNES.
Kauzu rebelů ODS řešil mimo jiné i bývalý ústavní soudce Jurka
Předsedkyně NS Iva Brožová rozhodnutí senátu respektuje a nemůže jej komentovat či přehodnocovat. Ústavní právník Jan Kysela v deníku Právo uvedl, že soud zvolil absurdní interpretaci ústavy, přičemž nyní neexistuje cesta, jak případ dostat k Ústavnímu soudu. Podle Brožové musejí zohledňovat a aplikovat ústavu všichni soudci - nejen ti ústavní. „Všichni soudci jsou povinni při výkladu podústavní normy poměřovat i ústavním rámcem,“ řekla Brožová.
Třetí senát trestního kolegia podle rozvrhu práce rozhoduje o všech návrzích na vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, které k Nejvyššímu soudu přijdou. Rozvrh se nedávno měnil, podle Knötiga ještě předtím, než dorazily návrhy Tluchoře a Šnajdra. Kauza mu připadla podle nedávno změněného rozvrhu práce, důvodem změny bylo podle předsedkyně NS Ivy Brožové přetížení předchozího senátu. Před změnou rozvrhu návrhy připadaly senátu ve složení Antonín Draštík, Karel Hasch a Stanislav Rizman. Tento senát také loni vyhověl návrhu poslance Věcí Veřejných Víta Bárty na částečně vynětí z pravomoci policie, žalobců a soudů v údajné korupční kauze. Právě na starší verdikt kolegů se nyní odvolává i nový senát.
Jurka v letech 1993 až 2003 působil u Ústavního soudu, poté přešel k Nejvyššímu soudu, kde patří k nejstarším a nejzkušenějším členům trestního kolegia. Šabata je soudcem Nejvyššího soudu šest let, Šilhavecký přišel teprve 1. května. Čtvrtým členem senátu je zkušený Eduard Teschler. Senát se ale vždy schází jen v počtu tří soudců. Tentokrát to byli Jurka a Šabata, kteří si u návrhů Tluchoře a Šnajdra vyměnili úlohy zpravodaje a předsedy, a spolu s nimi jako řadový člen senátu Šilhavecký. Všichni jinak řeší především trestní kauzy, tedy dovolání pravomocně odsouzených zločinců.
Problémy s internetem komplikovaly propuštění
Justice se od úterního rána potýká s problémy ve své centrální počítačové síti, nedostupné byly e-maily i soudní rejstříky. Příčinou byl podle mluvčí soudu výpadek zabezpečení sítě. Úplná, byť provizorní obnova fungování systému se předpokládá během dneška. Právě potíže s elektronickou komunikací v úterý komplikovaly propuštění tří bývalých poslanců ODS z vazby, podle zástupců justice nefungovaly ani datové schránky. Česká pošta, která má jejich provoz na starosti, ale uvedla, že v informačním systému datových schránek žádný výpadek neregistrovala.
Příkazy k propuštění bývalých poslanců ODS Ivana Fuksy, Marka Šnajdra a Petra Tluchoře z vazby putovaly kvůli potížím s elektronickou komunikací do věznic faxem.
Vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení je zvláštní institut zakotvený v trestním řádu pro osoby s různými formami imunity. V minulosti se vynětí neúspěšně domáhal například soudce Zdeněk Sovák v kauze opisování odborných textů, který se nakonec s poškozenými mimosoudně vyrovnal, nebo falešný poslanecký asistent Lukáš Kohout. Loni Nejvyšší soud nevyhověl ani návrhu kladenského soudce Vlastimila Matuly, stíhaného za nadržování v kauze přerušení výkonu trestů dvou zlodějů.
PŘÍPAD TŘÍ REBELŮ
Skupinu rebelů v občanské demokracii tvořili Ivan Fuksa, Marek Šnajdr a Petr Tluchoř; loni na podzim komplikovali vládní záměr zvýšit DPH, když odmítali zvednout ruku pro daňový balíček ministra financí Miroslava Kalouska. Zaštiťovali se tehdy slovy o dodržování programové čistoty ODS a opírali se mj. o autoritu tehdejšího prezidenta Václava Klause, který záměr Nečasova kabinetu rovněž kritizoval. Vláda se tak vystavila hrozbě svého pádu, protože premiér Petr Nečas spojil hlasování o daňových změnách s hlasováním o důvěře celému kabinetu.
Poté, co rebel Fuksa na dušičkovém kongresu ODS neúspěšně vyzval Nečase k boji o předsednické křeslo, se všichni tři rebelové svého poslaneckého mandátu vzdali a sněmovna díky tomu daňové změny odsouhlasila. Fuksa obdržel post v Českém Aeroholdingu, Šnajdr se pak stal členem a později i předsedou dozorčí rady společnosti Čepro, Tluchoř měl zamířit do orgánů ČEZu.