ČR by měla mnohem více usilovat o respektování dějin a romské kultury prostřednictvím symbolických činů, jakým by bylo uzavření vepřína, na jehož místě byl za druhé světové války sběrný tábor Lety, zní z Ženevy. Napětí kolem objektu panuje už téměř 20 let. V letech 2005 a 2008 vyzval k přemístění vepřína české úřady i Evropský parlament.
„Jde o doporučení lidskoprávního výboru OSN, je to tedy nějakým způsobem závazné. Nebude-li to ale plněno, nejsou jasné sankční mechanismy proti ČR. Já toto stanovisko dál zprostředkuji vládě ČR… Víme sami, že politická vůle k tomu, něco s vepřínem udělat, tu v posledních letech nebyla, argumentovalo se především finančními požadavky“ řekla pro ČT vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.
Zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková o otázce vepřína
Šimůnková se chce setkat při dalším pietním aktu ve čtvrtek příštího týdne s premiérem Jiřím Rusnokem. Pokud se na vůli změnit nedůstojnou situaci u památníku romského hoĺocaustu shodnou, pak sama začne hledat řešení celé záležitosti.
Předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička: „Pozůstalí po obětech nacismu z řad Romů tento krok (OSN) velmi vítají. Je to pro nás opravdu radostná zpráva.“
Tábor v Letech u Písku byl otevřen v srpnu 1940 jako kárný pracovní. Do května 1943 jím prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů.
