Čierna nad Tisou – Necelý měsíc před invazí vojsk Varšavské smlouvy se v železničních vagonech na slovenských hranicích v Čierné nad Tisou pokusil Leonid Brežněv „přivést k rozumu“ Alexandra Dubčeka. Dubčekovo vedení odmítalo obvinění ze sílící kontrarevoluce a rovněž nechtělo dát souhlas s Brežněvovou tezí o internacionální pomoci při obraně socialismu v jiné zemi. Tzv. „vagonové jednání“ začalo 29. července 1968.
1968: Čierna nad Tisou - místo, kde měl Dubček podlehnout
Brežněv ale vše viděl po svém: „Dali jste nám slib, že budete bojovat. Ze své strany však prohlašujeme, že jsme ochotni vám v tomto boji poskytnout neomezenou pomoc. A jsme na tuto pomoc už plně připraveni. Kdyby se náš plán zhatil, bylo by těžké svolávat nějaké nové setkání. To říkám zodpovědně. Proto vám přijdeme na pomoc.“ (ze stenozáznamu společného zasedání předsednictva ÚV KSČ a politbyra ÚV KSSS dne 31. července 1968)
Čtyřdenní schůzka ve východoslovenském pohraničním městečku Čierná nad Tisou, která začala 29. července 1968 - někdy označovaná jako „vagonová jednání“ - je dodnes obestřena jistým tajemstvím. Nikdo totiž nebyl svědkem rozhovoru mezi Brežněvem a Dubčekem ve vlaku 31. července 1968. Z jejich soukromého rozhovoru není ani žádný protokolární záznam.
Čierna nad Tisou je nejen místem jednání, které mělo zastavit reformní proces v Československu, ale během setkání se sovětskou delegací kandidát předsednictva ÚV KSČ Antonín Kapek údajně předal Rusům jeden z takzvaných zvacích dopisů žádajících o intervenci.
Klíčové datum ale bylo 1. srpna. Rozhovor se tehdy soustředil na čtyři Brežněvovy požadavky: že Dubčekovo vedení obnoví centrální kontrolu nad stranickým aparátem a sdělovacími prostředky, zakáže KAN a K 231, nepřipustí obnovu sociální demokracie a provede kádrové změny.
Kromě souhlasu s poradou šesti stran, která se uskutečnila 3. srpna 1968 v Bratislavě, se ale jednající strany na ničem neshodly. Brežněv však chápal informaci o dalším postupu KSČ jako závazný slib a naléhal na plnění dohod. Připravovaný vojenský vpád socialistické „pětky“ do Československa tak jednání v Čierné a poté v Bratislavě jen o něco oddálily, ale neodvrátily.
„Z Čierné jsme odjeli s umírněným optimismem, že se to povedlo uhrát. Kriegel se Smrkovským předvídali, že hrozí intervence. Dnes víme, že to Sověti měli připravené,“ řekl pro server iDNES.cz historik Jan Křen, bývalý poradce člena ÚV Josefa Smrkovského.