Praha - Proti současné vládě protestovalo v Praze přes 150 lidí. Vadí jim, že nový kabinet nemá mandát a činí kontroverzní personální změny. Akci v předvečer hlasování o důvěře kabinetu Jiřího Rusnoka uspořádal spolek Inventura demokracie. Demonstranti přišli s transparenty jako „Ani jeden hlas vládě loutek“ nebo „Miloši, rozpusť to a vládni nám“. Rusnokovu vládu pak aktivisté označili za „politický experiment neomylně řízený z Hradu“. Organizátoři také opakovaně vyzvali účastníky demonstrace k dalším občanským aktivitám. Událost se přitom neobešla bez potíží, ještě před začátkem byla totiž na tuto akci na Facebooku smazána pozvánka.
Demonstrace proti vládě - organizátoři se potýkali s útokem na Facebooku
Podle iniciativy Inventura demokracie došlo k politickému útoku, který byl směřován právě na demonstraci proti současné vládě. Na problém narazilo sdružení na sociální síti. Krátce před plánovaným setkáním s dalšími odpůrci vlády totiž došlo ke smazání pozvánky na připravovanou akci na Facebooku. Organizace uvádí, že šlo zřejmě o cílený útok, jen není jasné, odkud vedl a jestli ho někdo mohl řídit. Organizátoři, kteří takovým způsobem stále častěji oslovují veřejnost, můžou podobně jednoduše kontakt se svým publikem úplně ztratit.
Sdružení, které si klade za cíl zvýšit zájem o veřejné dění, tak přišlo o přístup k události jen necelý den před jejím zahájením. K demonstraci totiž mělo dojít od 19:00 hodin a novou komunikaci začalo zajišťovat teprve dnes ráno.
Organizátoři jsou přesvědčeni o tom, že za vším stojí politika: „Nahlášení stránky se neděje samo od sebe. I když to nemusí být sofistikovaná organizovaná skupina, stačí dát dohromady pár desítek lidí. Je možné, že to pobouřilo tolik lidí, zastánců Rusnokovy vlády, že začali jednat,“ myslí si Vladimír Vojta, předseda organizace Inventura demokracie s tím, že k zablokování došlo neprávem. Jediné, co ale zakladatelé takových stránek můžou dělat, je nahlášení nesouhlasu se zablokováním. Přístup k nim zpět hned tak ale nezískají.
GALERIE
Demonstrace proti vládě autor: Jan langer, zdroj: ČT24
V podmínkách služeb Facebooku, které každý uživatel při registraci odsouhlasí, totiž stojí mimo jiné i to, že sociální síť může bez předchozího varování odstranit profil či stránku. A to pokud se domnívá, že uživatel jakýmkoliv způsobem porušuje podmínky služby.
Samotná pozvánka na událost, tedy reálnou demonstraci proti současné vládě, byla na sociální síti umístěna zhruba dva dny. Před smazáním na ní přislíbilo účast zhruba 650 potvrzených účastníků z celkem 15 tisíc pozvaných. Takto připravená stránka byla sice zablokovaná, Facebook je přesto schopný ji obnovit. Jenže na to organizátoři nemohli čekat. „Když Facebook vyhodnotí, že je možné se do události opětovně přihlásit, zabere její zprovoznění minimálně 24 hodin. Tak jsme se rozhodli, že ji založíme znovu, i když samozřejmě je to ztráta,“ říká Vojta.
V takovém případě ale musí organizátoři začít znovu. Přitom se pro ně zablokovaná stránka stala hlavním místem, kde se lidé k účasti na demonstraci hlásili. I když se zatím iniciativa nedostala ke všem původním přihlášeným, roste napodruhé zájem rychleji. Podle Vojty tomu paradoxně pomohlo právě smazání, které mnozí pochopili jako útok proti jejich názorům.
GALERIE
Demonstrace proti vládě
Politický boj na sociální síti
Není to poprvé, kdy mají podobný problém uživatelé, kteří se snaží prostřednictvím Facebooku ovlivňovat politickou scénu. S rozšířením politických agitací na síti se z ní jednoduše stává veřejná politická aréna.
Oslovování voličů na relativně nové platformě se ve velkém projevilo hlavně během prezidentských voleb. Média se shodla na tom, že jejich facebookovým vítězem se stal Karel Schwarzenberg. Díky tomu, kolik lidí zaujal, se právě na něj a jeho podpůrce snesly aktivity, které k zablokování některých účtů, stránek a událostí vedly. O svůj účet na této síti nakrátko během prezidentského předvolebního boje přišel Matěj Hollan, jeden z autorů i herců videa „Jak odstranit Zemana s Fischerem“. Podobně se dočkal stopky soukromý účet Marka Vocela, volebního manažera Schwarzenberga. Síť zamezila jeho přístupnosti, protože se do něj někdo pokusil nabourat. Smazání se dočkala například i událost „Jdu volit a volím Karla i v druhém kole“.
Odstranění ve virtuálním prostoru přitom může mít reálné důsledky. Tomu napovídá i zájem o zmíněné stránky. Například posledně jmenovaná událost měla přes 170 tisíc potvrzených účastníků. A informace vyvěšené na samotné facebookové stránce Schwarzenberga se dostaly ke dvěma milionům lidí.
Ani takové počty ale nic nemění na tom, že zablokovat něčí profil nebo událost je otázkou několika málo zájemců. Konkrétně v Česku je potřeba zhruba 20 lidí, kteří nahlásí daný profil jako falešný, nebezpečný nebo jako spam. Automatičtí roboti z Facebooku ho bez dalšího zkoumání zablokují. „Ne, neuvidí to ani žádný člověk. A i kdyby viděl, stejně by to nic neznamenalo. Facebook nemá nikoho, kdo by uměl česky, řešit to bude, stejně jako dalších několik set případů v ten den, někdo v Indii. A nebude vědět, která bije,“ uvádí odborník na sociální sítě Daniel Dočekal.
I přes takovou nevýhodu se právě na sociální sítě přesunula veřejná debata o politice. „Facebook je pro nás zásadní a zatím nenahraditelný. Jde o nejjistější způsob, jak si zajistit, že se vám několik set lidí k události přihlásí,“ říká Vojta. I on ale přiznává, že odhadnout, kolik z nich na demonstraci ve skutečnosti přijde, je nemožné. Může to být jen zlomek, ale přijít můžou i virtuálně nepřihlášení a navíc i ti, kteří se o akci dozvěděli z e-mailu nebo úplně mimo internet.
To, že dosah akcí svolávaných přes sociální sítě může být i výrazně větší, než tvůrci zamýšleli, už ukázala například vajíčková kampaň v roce 2009. Protesty, ke kterým vybízela skupina na Facebooku, nakonec přerostly do té míry, že to překvapilo i organizátory. Ti nakonec stránku sami zrušili.