Praha - Strany požadující svolání schůze, na které by sněmovna měla rozhodnout o návrhu na její rozpuštění, se dohodly na požadavku posunout termín až na úterý 20. srpna. V rozhovoru pro Českou televizi to uvedl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík s odůvodněním, že tyto strany chtějí mít „naprostou jistotu“ potřebných alespoň 120 hlasů. Původní termín stanovila předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová na příští pátek, kdy se poslanci sejdou a zvednou ruku pro přerušení mimořádné schůze až do následujícího úterý.
O návrhu rozpustit sněmovnu chtějí poslanci hlasovat až v úterý 20. 8.
„Zahájíme ve dvě hodiny schůzi takzvaně rozpouštěcí, přerušíme ji a budeme v ní pokračovat v to úterý,“ shrnula pro ČT předsedkyně sněmovny dohodu s Petrem Gazdíkem. Páteční termín ve 14:00 hodin označil Gazdík za neobvyklý termín pro zasedání. „Nemůžeme si dovolit blamáž, že někdo ze závažných zdravotních důvodů nedorazí a poslanců nebude 120,“ uvedl Gazdík.
Strany by tedy měly mít čas nejméně do 3. září na sestavení a odevzdání kandidátek pro předčasné volby do sněmovny, pokud ji prezident Milošem Zemanem rozpustí na její žádost bezprostředně po 20. srpnu. Volby by se v takovém případě mohly konat už 11. a 12. října.
Podle Němcové strany, které podepsaly žádost o mimořádnou schůzi, spolu „sváděly zápas o to, kdo bude první“, místo aby si promyslely, že ve sněmovně leží zákony, na kterých jim záleží. „My jsme věděli dávno, že nám na nich záleží, také jsme jim to říkali a prosili je o to, abychom dokončili práci sněmovny…,“ dodala šéfka dolní komory.
Miroslava Němcová
Gazdík: Musíme mít jistotu
Gazdík připomněl, že Věci veřejné „dlouhodobě křičely“ o rozpuštění sněmovny, ale listinu o podpoře podepsali pouze 4 poslanci VV. „My chceme mít naprostou jistotu, největší kluby, tedy my, ČSSD a komunistická strana dávají dohromady 122 hlasů. To je těsná většina a na ostatní kluby se nemůžeme spolehnout,“ dodal.
GALERIE
videogallery_361367
Zda proběhne hlasování o návrhu na rozpuštění sněmovny až o tři dny později oproti původnímu termínu, Gazdík nepovažuje za natolik závažný posun. Obzvláště s přihlédnutím, že sněmovnu rozpouští fakticky až prezident po rozhodnutí dolní parlamentní komory, zdůraznil.
Miroslava Němcová: „Do jaké míry se rozhodne vyhovět případnému návrhu na rozpuštění sněmovny, je na prezidentovi samotném. On vyhovět musí, ale lhůtu žádnou stanovenu nemá, na tento vývoj událostí si budeme muset počkat… Ústavní právníci se shodují na jednom týdnu, slyšela jsem i názor z Hradu, že může jít i o několik týdnů.“
Páteční setkání, kdy bude pokračovat i nynější schůze, by zákonodárci chtěli věnovat ještě schvalování několika zásadních předloh zákonů. Na pořad jednání by se měl dostat návrh omezující podporu obnovitelných zdrojů energie uvedených nově do provozu a předloha, která mimo jiné odkládá převod přidělování sociálních dotací ze státu na kraje o rok.
Po schválení zákona sněmovnou legislativní proces nekončí, musí být ale dokončen ještě za trvání současné sněmovny. „Jinak proces nevratně končí a není možné v něm pokračovat, jakmile přestane existovat Poslanecká sněmovna,“ zdůraznil nedávno pro ČT předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Senát má na projednání sněmovnou schválených norem lhůtu třiceti dnů.
Odhadované náklady na předčasné volby
Pokud prezident Miloš Zeman na žádost poslanců rozpustí sněmovnu a uskuteční se předčasné volby, bude na ně stát muset najít zhruba miliardu korun. Na obdobnou částku vyšly i poslední sněmovní volby, jejich organizační zajištění spolklo 463 milionů korun a další 502 miliony byly vyplaceny úspěšným stranám, které získaly více než 1,5 procenta voličských hlasů.