Praha – Lidé půjdou k volbám pravděpodobně 25. a 26. řijna. Prezident Miloš Zeman je připraven tento termín vyhlásit, pokud si sněmovna příští týden odhlasuje rozpuštění. Řekl to v rozhovoru pro Haló noviny. „Nevidím důvod, proč nechat sněmovnu měsíc bez práce,“ dodal prezident. Avizovaný termín přivítali šéfové poslanců TOP 09 a ČSSD Petr Gazdík a Jeroným Tejc. Podle ODS jde o pravomoc prezidenta, kterou bude strana akceptovat. Poslední říjnový víkend je prodloužený, na pondělí totiž vychází státní svátek 28. října a na něj pak ve školách navazují dvoudenní podzimní prázdniny. To se může promítnout na volební účasti.
Zeman navrhuje volby ke konci října, těsně před svátkem
Premiér Jiří Rusnok nebyl z plánovaného termínu voleb nijak překvapený. S variantou konce října nebo začátku listopadu se prý počítalo a pro vládu se tak nic nemění. „Budeme dál plnit ty základní funkce řízení jednotlivých resortů,“ zmínil Rusnok.
Premiéra Jiřího Rusnoka termín hlasování nepřekvapil. „Já myslím, že ten termín je očekávaný, tak nějak se hovořilo o konci října, začátku listopadu, takže bezprostředně pro naši vládu to neznamená nic nového. Budeme dál plnit ty základní funkce řízení jednotlivých resortů a na tom se nic nemění,“ řekl Rusnok ČTK a České televizi.
Ve sněmovně podle dosavadních informací ústavní většina 120 hlasů pro rozpuštění dolní komory existuje. Utvořila se poté, co úřednická vláda Jiřího Rusnoka nezískala důvěru, ale zároveň bývalá vládní koalice ztratila většinu 101 hlasu. Pod žádost o svolání schůze, na níž by sněmovna měla schválit návrh pro prezidenta, aby ji rozpustil, se podepsali zástupci ČSSD, TOP 09, KSČM a Věcí veřejných.
Rozpuštění sněmovny v minulém týdnu podpořili také občanští demokraté, upozornili ale na to, aby byl termín odložen kvůli schvalování některých důležitých zákonů. Zeman ale v rozhovoru odmítl argumenty, že rozpustí-li se sněmovna před tím, než v ní schválené zákony přijme i Senát, tyto zákony spadnou pod stůl. „Zákony spadnou pod stůl, pokud je Senát neschválí. Pokud je Senát schválí, pod stůl nespadnou, ať se sněmovna rozpustí kdykoli,“ řekl prezident.
Gazdík: Bude víc času na rozpočet
Šéf poslanců TOP 09 Petr Gazdík avizovaný termín přivítal s tím, že jde o poměrně brzké datum a umožní příští vládě schválit státní rozpočet ještě do konce roku. V opačném případě by minimálně na několik týdnů až do schválení nastalo rozpočtové provizorium.
„Já jsem rád, že se nepotvrdily spekulace šířené pravicí, že prezident bude odkládat volby na listopad nebo prosinec,“ dodal předseda poslanců ČSSD Jeroným Tejc. Přitom odmítl spekulace o tom, že ČSSD a TOP 09, obě strany hlasitě volající po brzkých volbách, přemýšlí o povolební spolupráci ve formě opoziční smlouvy. „Já osobně budu podporovat to, abychom se jasně před voliči zavázali k tomu, že nic takového po volbách neučiníme,“ prohlásil Tejc.
Představitelé ODS termín voleb blíže nekomentovali. „Rozhodl to prezident, je to jeho pravomoc. Takže pokud to bude tento víkend, tak my se tomu stejně jako všechny politické strany přizpůsobíme,“ řekl novinářům úřadující předseda ODS Martin Kuba. Obavy z volební účasti, kterou by mohl ohrozit termín v době prodlouženého víkendu, neměl.
Volební urny
Ochotu volit otestuje prodloužený víkend
Jak on, tak také Gazdík ale upozornili, že konání voleb v prodlouženém víkendu může ovlivnit účast lidí. „To, z čeho máme obavy, je prodloužený víkend. Nicméně věříme, že se nám podaří vysvětlit pravicovým voličům, že by měli odvolit a pak teprve odjet na prodloužený víkend, protože v případě, že se tak nestane a neodvolí, budou se vracet do úplně jiné země,“ prohlásil Gazdík.
Právě pravicovým stranám termín těsně před volnem mohl uškodit, myslí si analytik Jan Hezmann. Na víkend totiž z města odjíždějí spíš lidé mladšího a středního věku a movitější. Podle Herzmanna se tak může snížit volební účast ODS, TOP 09 nebo pirátské straně. Volební místnosti by se ale v pátek otevřely už od 14:00, a tak mohou i ti, kteří se chystají na víkend pryč z měst, dodal politolog Tomáš Ledeba.
Podle politologa Daniela Kunštáta může plánovaný termín ovlivnit volební účast zhruba stejně jako třeba hezké počasí, kdy jdou lidé také spíš do přírody než k volebním urnám. Kunštát navíc upozornil, že kdyby se volby měly konat o týden dřív, bylo by to už opravdu příliš narychlo, odložení voleb až na listopad by zase mohlo způsobit problémy například kvůli pozdějšímu schvalování rozpočtu.
GALERIE
videogallery_363407
VOLEBNÍ KALENDÁŘ
Pokud prezident Zeman skutečně vyhlásí volby na 25. a 26. října, rýsují se podle lhůt volebního zákona také následující termíny:
- 5. září - Nejpozději do tohoto dne by Zeman musel zamýšlený termín oficiálně stanovit.
- 15. září - Do tohoto termínu musejí voliči bydlící mimo ČR dodat žádost o zápis do zvláštního seznamu vedeného zastupitelským úřadem.
- 17. září - Termín pro podávání kandidátních listin příslušnému krajskému úřadu.
- 29. září - Termín pro odstranění případných závad na kandidátkách.
- 2. října - Státní volební komise vylosuje čísla, kterými budou označeny hlasovací lístky.
- 10. října - Začátek vydávání voličských průkazů.
- 24. října - Termín pro dodání hlasovacích lístků voličům.
- 25. října - Pravděpodobný první den voleb. Hlasování začíná ve 14:00 a končí ve 22:00.
- 26. října - Pravděpodobný druhý den voleb. Hlasování začíná v 8:00 a končí ve 14:00.
Vládu s KSČM by Zeman jmenoval, komunisté ale podle něj mají 4 roky počkat
Už v kampani před prezidentskou volbou Zeman říkal, že je pro něj představitelné v prezidentské funkci jmenovat vládu, která by se vzhledem k výsledku voleb přímo či nepřímo opírala o KSČM. Nejdříve by ale KSČM měla po jedno volební období podporovat menšinovou vládu ČSSD, řekl prezident deníku. „Ale je to samozřejmě můj osobní názor. Tím se nevměšuji do věcí KSČM či ČSSD. Jak se tyto strany rozhodnou, tak bude,“ dodal.
Šéf klubu ČSSD Tejc ale dnes možnost koaliční spolupráce s KSČM vyloučil. „My samozřejmě o koalicích budeme hovořit až po volbách. Jediné, co můžeme už dnes vyloučit, je přímá spolupráce s KSČM. To znamená koaliční vláda za účasti ministrů KSČM či jimi vyslaných odborníků,“ řekl novinářům.
Pro ČSSD stále zůstává v platnosti tzv. bohumínské usnesení, které sociálním demokratům zakazuje spolupráci s komunisty na vládní úrovni. O jeho zrušení se hlasovalo naposledy na březnovém sjezdu v Ostravě, pro bylo jen devět delegátů.