Praha – Hradnímu kancléři Vratislavu Mynářovi nic nebrání v tom, aby kandidoval v parlamentních volbách za svou bývalou stranu SPOZ. Prezident mu prý v účasti bránit nebude, řekl Miloš Zeman serveru Parlamentnílisty.cz. Šéf prezidentské kanceláře přitom během kampaně může setrvat ve své funkci. Ze Zemanova týmu by se musel poroučet až v případě úspěchu ve volbách. Zda bude Mynář kandidovat, se ještě definitivně rozhodne. Část své předvolební strategie dnes poodkryla také další z nových stran. Hnutí Andreje Babiše ANO by v případě volebního úspěchu odmítlo spolupracovat s levicí. Chce se profilovat spíše středo-pravicově.
Hrad, nebo sněmovna? Mynář má svolení jít do voleb za SPOZ
Mynář je bývalým lídrem Zemanovců. Funkci poté, co se stal Zemanovým kancléřem, na březnovém sjezdu Zemanovců už neobhajoval. „Jako kancléř by měl být nadstranický, ale jako občan má svá práva jako každý jiný. A mimo jiné je i jeho právem kandidovat za tu stranu, kterou si zvolí,“ řekl Zeman o Mynářovi.
Kancléř svůj úmysl kandidovat do voleb vysvětloval nedávno v pořadu Interview ČT24. „SPOZ je pro mě srdcová záležitost, i díky SPOZ jsem tam, kde jsem, mám SPOZ co vracet a byl bych velmi rád, kdybych jí mohl pomoci. Záleží na tom, co mi řekne pan prezident, protože dneska je to můj šéf. Jsem loajální zaměstnanec,“ prohlásil už dříve.
V případě, že by se cesta pro jeho kandidaturu otevřela, chce Mynář i v době předvolebního boje působit jako šéf prezidentovy kanceláře. Setrvání v úřadu by zvažoval teprve v případě, že by se mu podařilo dostat do sněmovny. „V případě úspěchu je naprosto neslučitelné, že bych zastával obě funkce. Pak bych se musel rozhodnout,“ konstatoval ve středečním pořadu.
Politikům i Špačkovi je případná kandidatura proti srsti
Proti Mynářově kandidatuře se postavil šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. Vysocí státní úředníci by se podle něj neměli přímo angažovat v kampaních politických stran. Podobný názor zastává i předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Úřadující šéf ODS Martin Kuba je toho názoru, že by voliči měli rozhodnout o tom, zda takový postup považují za normální. Podle předsedy komunistů Vojtěcha Filipa ponese politické náklady za takové rozhodnutí sama SPOZ.
SPOZ
S rozhodnutím prezidentské kanceláře velmi ostře polemizoval bývalý kancléř z éry Václava Havla Ladislav Špaček. Podle něho bylo dosud naprosto vyloučené podobně směšovat administrativní a politickou činnost. „Státní úředník vedoucí kanceláře prezidenta republiky a stejně jako šéfové kanceláří Senátu a sněmovny, by měl být nestranický, aby zajištoval výkon státní správy ve prospěch všech občanů. Jakákoliv politická svázanost ho znedůvěryhodňuje a jeho úřad také,“ zmínil Špaček.
Rozhodnutí prezidenta a jeho kancléře je podle něj průlomové. Špaček přiznává, že ústava možná Mynářův záměr přímo nezakazuje, představa volebního angažmá je ale prý v rozporu s ústavními zvyklostmi. „Ústava není jen psaný dokument. Británie žádnou psanou ústavu nemá, čerpá jenom z ústavních zvyklostí a tradic. Ty se nám podařilo za těch 23, 25 let vybudovat. Teď jsme svědky toho, že se jimi začíná takto okázale opovrhovat. To si myslím, že je velmi riskantní,“ dodal bývalý šéf prezidentské kanceláře.
Už dříve se proti myšlence Mynářovy kandidatury ohradil další bývalý šéf hradní kanceláře Luboš Dobrovský. Podle něj státní úředníci už za prezidenta Václava Klause vstupovali do politického prostoru a dávali najevo své politické názory, a často i velmi extrémní. Nyní se podobně chovají i nově příchozí státní úředníci.
Luboš Dobrovský, bývalý hradní kacléř:
„Buď se chováme s nějakým respektem k tradicím, zvyklostem a jednáme podle toho, nebo pohrdáme těmi tradicemi, těmi zvyklostmi. A tak to pan prezident dělal, a dokonce se k tomu přiznal, když řekl, že ústavní zvyklosti jsou idiotismus… Já se domnívám, že se tady cosi zásadního mění, a já to vidím jako něco, co je nezbytně nutné pozastavit, a začít tím, že to budeme rozumně kritizovat.“
Karel Schwarzenberg, TOP09:
„Není to tak dlouho, co jsme tu měli spojení administrativy s politickou funkcí – já si to ještě pamatuju. To aby bylo politické směřování k autoritativní vládě jednoznačné. Opouštíme parlamentní demokracii.“
Daniel Kroupa, filosof a politolog:
„Já se domnívám, že to je v rozporu s tím, jak má fungovat státní správa v této zemi. Už jsme přijali zákon o úřednících a smyslem těchto zákonů je odpolitizovat státní správu. Ne že by úředníci nemohli mít své politické preference, ale měli by je projevovat soukromě.“
GALERIE
videogallery_365314
Mynář by mohl být jednička na kandidátce pro Zlínský kraj
Předseda SPOZ Zdeněk Štengl před týdnem uvedl, že strana nabídne Mynářovi kandidaturu na prvním místě kandidátky ve Zlínském kraji, kde hradní kancléř vede stranickou buňku. V kraji bude volebním lídrem ČSSD poslanec Antonín Seďa. V KSČM bude obhajovat svůj post z čela kandidátky poslanec Vladimír Koníček a lidovci zvolili za lídra starostu obce Strání a krajského zastupitele Ondřeje Benešíka. U TOP 09/STAN se očekává, že je ve Zlínském kraji povede předseda poslaneckého klubu Petr Gazdík. ODS a zelení ještě kandidátku sestavují.
Od Zemanovců také zaznělo, že hodlají oslovit s nabídkou kandidatury také všechny ministry úřednické vlády Jiřího Rusnoka mimo těch, kteří budou kandidovat za jinou stranu, nebo kteří kandidaturu odmítli. Ministr vnitra v demisi Martin Pecina by tak mohl vést kandidátku SPOZ v Moravskoslezském kraji - sám s takovou nabídkou souhlasil.
Babišovo ANO odmítá povolební spolupráci s levicí
Hnutí známého podnikatele si nedávno nechalo zpracovat průzkum preferencí, podle kterého má šanci se do dolní komory dostat. Jiné průzkumy ale Babišovu hnutí přisuzovaly preference kolem dvou procent. První místopředsedkyně Věra Jourová řekla, že kvůli rozdílným programům nepřipadá v úvahu spolupráce s KSČM a zřejmě ani s ČSSD. Určité shody vidí ANO například s programem KDU-ČSL. S jakými dalšími stranami by hnutí mohlo spolupracovat, Jourová neřekla. Hnutí by se podle ní rozhodlo až podle toho, kdo se do sněmovny dostane. Jourová je zatím jedinou potvrzenou kandidátkou hnutí, kandidovat bude na Vysočině.
Podle bývalého novináře Martina Komárka, který sestavuje program hnutí, by ANO nemělo po volbách usilovat o účast ve vládě, pokud nebude mít možnost prosadit své programové cíle. Hnutí chce svůj program zveřejnit zřejmě příští týden. O prioritách i kandidátech bude v neděli jednat také vedení ANO.
Kandidátky také pilně sestavuje senátor Tomio Okamura pro své hnutí Úsvit přímé demokracie. Konkrétní jména zatím nesdělil. Řekl jen, že žádné předvolební koalice s nikým neplánuje.