Praha – Ministr zdravotnictví Martin Holcát (nestr.) bude prvním členem vlády, od něhož v příštích dnech do Senátu přistane zákonné opatření. Holcát chce předložit snížení poplatku za pobyt v nemocnicích ze sta na šedesát korun, ale také navýšení plateb státu zdravotním pojišťovnám. V nejvyšší variantě by šlo o skoro sedm a půl miliardy korun. Premiér v demisi Jiří Rusnok (nestr.) ale ČT24 řekl, že počítá spíše s poloviční variantou. „Zdroje státu nejsou bezedné,“ uvedl Rusnok. Proti Holcátově návrhu se staví i strážce státní kasy Jan Fischer (nestr.).
Holcát chce do zdravotnictví napumpovat miliardy, Rusnok ho krotí
Ještě před definitivním odesláním Senátu předloží ministr Holcát tři varianty: První počítá se zvýšením státních dotací o 3,7 miliardy, druhá o 5,7 miliardy a třetí o téměř sedm a půl miliardy. Sám podporuje tu nejvyšší – u šéfa kabinetu s tím ale může narazit. „Jsem spíše pro nižší variantu. Jde totiž také o to, aby si rezort uvědomil, že zdroje státu nejsou bezedné a je nutné se smířit se systémovým řešením v oblasti výdajů na zdravotnictví,“ zmínil Rusnok s tím, že je připraven o návrhu dál jednat. „Já vím, že je to složité, ale zase vychovávat rezort tím, že to přece vždycky daňoví poplatníci zaplatí, to není správné,“ dodal premiér v Interview Daniely Drtinové.
Zvýšení státních dotací by mělo příští rok pomoci hlavně nemocnicím. Podle ministra má nyní třetina nemocnic vážné finanční problémy - čekací doby na operace se prodlužují, někde už se uzavírají lůžka. Podle ČSSD je Holcátův požadavek logický, protože se platby za státní pojištěnce (děti, seniory či nezaměstnané) zvedly naposledy v roce 2010. Nyní činí 723 korun na osobu. Šéf senátorského klubu ODS Jaroslav Kubera je ale proti tomu, aby se věc řešila cestou zákonného opatření.
Ani ministr financí v demisi Fischer se k Holcátův návrhu nestaví kladně. Je ochoten přistoupit na nejnižší variantu čítající 3,7 miliard korun. „Jestliže jsme zvyšovali schodek ze 105 na 110 miliard korun, tak dominantní proporci v tom hraje těch 3,7 miliardy na platbu za státní pojištěnce,“ vysvětlil Fischer.
Martin Holcát
Možné korekce asi nezůstane ušetřeno ani druhé Holcátovo opatření ohledně snížení poplatků za pobyt v nemocnicích. Zde se nehraje ani tak o konkrétní výši – se snížením na 60 korun za den oba souhlasí – ale o stanovení limitu. Ministr Holcát není jeho přílišným zastáncem. Pro server Týden.cz uvedl, že při ustanovení výše splatných dnů by vybírání prakticky nemělo význam. „Já s tím navýšením prostředků věcně souhlasím, ale s limitem také. Myslím, že nemá smysl, aby někdo, kdo leží v LDN, platil bez limitu i tisíce korun ročně. Musí se nějak vyřešit otázka spolufinancování těch lůžek… V tuto chvíli to chce diskuzi a argumenty,“ vzkázal na dálku Rusnok s tím, že navrhuje platbu 60 korun a limit.
Na to, čí pohled nakonec vyhraje, ale nakonec nemusí vůbec dojít. Premiér totiž nevylučuje, že vláda nakonec plánovaná zákonná opatření stáhne. „…Mimo jiné to je pro mě důvod, jestli se tím nemá zabývat až další sněmovna, protože se z toho stává mnohem větší politikum,“ zmínil premiér. Jasno o konkrétních krocích vlády slibuje do 14 dnů. Pokud Senát opatření dostane, bude rozhodovat na začátku října. Pokud je přijmou a ve stejné podobě potvrdí do konce roku i poslanci, začnou zákony od začátku roku.
Co to je zákonné opatření?
Po srpnovém rozpuštění Poslanecké sněmovny možnost měnit zákony nezanikla. Hlavní slovo při tvorbě legislativy přešla na Senát. Horní komora teď může schvalovat zákonná opatření, která jí předloží vláda. Aby Senátem přijaté opatření zůstalo v platnosti, musí je poslanci po volbách potvrdit na své první schůzi. Pokud by tak neučinili, opatření by pozbyla účinnosti. Podle článku 33 ústavy ale senátoři mohou zákonná opatření projednávat výhradně „ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona“.
Gripeny vláda připraví, případné změny restitucí ponechá dalším
Rusnok dále v pořadu potvrdil zprávy o navýšení rozpočtového schodku o 5 miliard, tedy na celkový objem 105 miliard korun. Dnešní Lidové noviny zmínily, že oproti předchozím slibů by se přesto mělo škrtat ve školství a dopravě. Rusnok ale tyto zprávy vyvrací s tím, že ministerstva o slíbené peníze nepřijdou. Deficit rozpočtu má přesto zůstat pod 3 % HDP. „V konečném důsledku půjde do dopravy o něco více než letos. Školství bude plus mínus stejné. Ještě záleží, jak se vláda rozhodne, zda mírně navýšíme mzdy ve veřejném sektoru. Pokud se to povede a já bych rád, tak půjde do školství o něco více než letos,“ slibuje Runok.
Premiér v demisi též uvedl, že církevní restituce bude řešit až příští vláda. Novou politickou reprezentaci čeká i konečné rozhodnutí o gripenech, byť Rusnok očekává, že na smlouvě není třeba nic zásadního měnit. „Švédská nabídka leží na stole, podle všech hodnocení je velmi seriózní a hodnocená jako výhodná, protože dojde k výraznému snížení těch leasingových poplatků, řádově o 30 až 35 procent. Hlavně je tady vynikající zkušenost s tím výrobkem a nejenom to, že je to kvalitní, ale je i perfektně zajištěn servis. Naše letadla na rozdíl od jiných prakticky nestojí v hangárech a nečekají, až někdo doveze náhradní díly… Je to víceméně domluveno, myslím, že to předložíme nové vládě na stříbrném podnosu, nové vládě, která by to měla oficiálně stvrdit,“ komentoval Rusnok.
GALERIE
videogallery_368169