Praha – Šéf Prahy Tomáš Hudeček (TOP 09) v těchto dnech napjatě čeká, jestli ho policie obžaluje v případu Opencard. Podle svého slibu by totiž Hudeček z funkce musel rezignovat a po Bohuslavu Svobodovi (ODS) by se tak stal další „čistou“ obětí ságy. Skuteční konstruktéři celého projektu totiž zůstávají neodkrytí. A to přesto, že kauzu policie šetří už od roku 2010.
Odtikávání v kauze Opencard: Přijde Praha těsně před volbami o primátora?
Smlouvu na čipové karty MHD uzavřela Praha se společností Haguess v říjnu 2006 - v té době byl primátorem Prahy Pavel Bém (ODS). Hodnota původní zakázky na takzvanou opencard byla 98,1 milionu korun včetně DPH. Dnes se odhaduje, že se kritizovaný projekt už vyšplhal na těžko uvěřitelných 1,25 miliardy korun. Náklady rostly hlavně ze začátku, například v roce 2009 činilly už 733 milionů korun.
Proti spojení magistrátu s firmou Haguess se brzy začala objevovat první podezření. Trestní oznámení padlo v prosinci roku 2009. Podala ho pražská zastupitelka Jana Ryšlinková (nez.) s tím, že projekt je předražený. V souvislosti se skandálem rezignoval vedoucí magistrátního odboru informatiky Václav Kraus. Policie začala projekt Opencard prověřovat až v únoru 2010, materiály z magistrátu si navíc vyzvedla až v březnu. Podezření bylo namířeno na některé zaměstnance radnice s tím, že mohli porušit povinnost při správě cizího majetku. Přesto ještě v březnu 2010 podepsal magistrát s firmou Haguess dodatek smlouvy.
Postupně vyšlo najevo, že firma Haguess za různé zakázky od města inkasovala nejméně 320 milionů korun, na další peníze si formou „salámové metody“ měly přijít další příbuzné podniky. Smlouvy s Haguess byly pro Prahu nevýhodné a zaručovaly výsadní postavení tohoto dodavatele. Město za některé zakázky platilo dvakrát, nakoupilo zastaralé technologie a nevymáhalo smluvní sankce. Podle některých auditorů byly zakázky záměrně děleny tak, aby na ně nemuselo být vypsáno výběrové řízení.
Vlastnická struktura firmy Haguess byla od počátku neprůhledná. Na nátlak médií a posléze výzvu Béma v roce 2010 změnila formu akcií a zveřejnila jména vlastníků. Většinovým vlastníkem je podnikatel Jaroslav Turek, zároveň předseda dozorčí rady firmy Allshare, která dodala prvotní plán opencard. Dosud má ale Haguess anonymní akcie na majitele.
Navíc jeden z vedoucích pracovníků odboru informatiky na pražském magistrátu Petr Kolbek dřív pracoval pro firmu Haguess. Z magistrátu odešel a od projektu se distancoval s tím, že s ním nemá nic společného. S tím nesouhlasil další aktér kauzy – bývalý ředitel odboru Václav Kraus, který má být podle médií napojen například na „kmotry“ Romana Janouška či Tomáše Hrdličku.
Problémům se nevyhnulo ani policejní vyšetřování kauzy. V ČT bývalý ministr vnitra Radek John (VV) uvedl, že dle jeho informací z doby, než se stal ministrem, by policisté s vyšetřováním začali o půl roku dřív, ale nedovolil jim to příslušný státní zástupce. Kriminalisté v roce 2011 dokonce odložili části kauzy, ve které zjišťovali, jestli při zadávání veřejných zakázek na dodávku právních a konzultačních služeb k projektu nebyl porušen zákon. Uvedli, že nezjistili pochybení. Nejvyšší státní zastupitelství toto odložení později zrušilo. V průběhu následného vyšetřování odstoupili dva policisté, údajně kvůli velkému tlaku, že šetření politicky citlivé kauzy raději dobrovolně vzdali. Noví vyšetřovatelé tak museli začít od nuly.
Kauza Opencard
Protizákonné jednání? Teprve loni
Před soud se mělo dostat pět bývalých úředníků pražského magistrátu, zatím je ale řízení odročeno na neurčito. Státní zástupkyně Dagmar Máchová podala před jeho začátkem námitku podjatosti proti předsedovi soudního senátu Jiřímu Říhovi. Soudcova manželka totiž zastupuje jednoho z obviněných v související kauze - obvinění desítky pražských radních za zakázku, kterou i přes probíhající vyšetřování firma Haguess získala ještě v roce 2012.
Právě loni totiž Haguess vyhrála údržbu a správu softwaru za zhruba 74 milionů korun od Prahy. Aktéry začala policie trestně stíhat až kvůli této smlouvě. Jde o deset současných i bývalých radních z TOP 09 a ODS včetně někdejšího primátora, předsedy pražské ODS Bohuslava Svobody. Podezřívá je z porušení povinnosti při správě cizího majetku a porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, když novou zakázku zadali firmě v takzvaném jednacím řízení bez uveřejnění.
Radní uvedli, že neměli jinou možnost než firmě Haguess zakázku dát, neboť je výhradním držitelem licencí a jako jediná může spravovat systém. Podle radních byly smluvní vztahy špatně nastaveny už v roce 2006. „Nic se neschvalovalo na radě, všechny podpisy proběhly v úřednickém aparátu,“ prohlásil Hudeček.
Karta Opencard
Jenže podle mnohých zatímco policie obviňuje radní, skuteční viníci zůstávají skryti. „Ta první kauza byla složitější. Na začátku jsme nějaký čas tápali, jakým směrem trestní řízení vést. Také jsme museli více do minulosti,“ vysvětlila pro server iDNES.cz žalobkyně Dagmar Máchová. Podle ní se totiž ten zásadní skutek - uzavření prvotních smluv s firmou Haguess - stal téměř čtyři roky před zahájením vyšetřování.
Zato ve Svobodově případu stačilo jen pět měsíců vyšetřování k obvinění primátora a devíti radních. „Za ty tři roky předchozího vyšetřování se už vyznáme ve smluvních vztazích, víme, jak jsou ošetřené licence a podobně,“ říká Máchová s tím, že v kauze už byla zorientovaná - ve vyšetřování tentokrát netápala.
Svoboda i radní jsou přesvědčeni, že jsou stíháni na „politickou objednávku“ skutečných pachatelů pravděpodobného tunelu do pražské kasy a na Máchovou podali trestní oznámení za zneužití pravomoci veřejného činitele.
Vyšetřování v kauze deseti obviněných zatím běží. V srpnu policisté ukončili výslechy pražských radních a pokračují výslechy svědků.