Praha - Registry dlužníků v Česku mohou obsahovat údaje dlužníků jen s jejich souhlasem, přičemž každý z nich má právo ho kdykoli odvolat. Rozhodl o tom Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), který prověřoval registr dlužníků SOLUS. Sdružení SOLUS s rozhodnutím nesouhlasí a chce podat správní žalobu.
Úřad: V registrech mohou být údaje dlužníků jen s jejich souhlasem
Podle SOLUSu rozhodnutí úřadu nerespektuje evropské právní normy ani doporučení Světové banky či OECD. Oprávněnost nakládání s osobními údaji byla podle něj v uplynulých více než deseti letech průběžně konzultována s ministerstvem vnitra, které je gestorem zákona o ochraně osobních údajů, i s ÚOOÚ. Ke změně názoru a popření dřívějších vyjádření úřadu došlo prý teprve přibližně před rokem.
Podle mluvčí úřadu Hany Štěpánkové ÚOOÚ dospěl k závěru, že provoz a zpracování osobních údajů v dlužnických registrech v ČR nejsou upraveny žádným zákonem, proto mohou data klientů obsahovat jen s jejich souhlasem podle zákona o ochraně osobních údajů. „V takovém případě je sdružení SOLUS povinno osobní údaje z dlužnického registru odstranit, neboť pro jejich zpracování nemá zákonný podklad,“ uvedla mluvčí.
„Vzájemná výměna dat mezi bankami prostřednictvím Bankovního registru klientských informací je v souladu se zákonem o bankách, který bankám umožňuje vzájemně sdílet informace, a souhlas klienta není v takovém případě vyžadován. Naopak v případě Nebankovního registru klientských informací jsou veškerá data klientů zpracovávána výhradně na základě jejich písemného souhlasu. Ten klient poskytl v souvislosti s žádostí o uvěrový produkt, a to na stanovenou dobu,“ uvedli v prohlášení ředitelé Bankovního a Nebankovního registru klientských informací Zuzana Pečená (výkonná ředitelka CBCB) a Jiří Rajl (výkonný ředitel CNCB).
Oba registry jsou podle nich základním nástrojem, který finančním institucím umožňuje naplňovat povinnost prověřovat před poskytnutím půjčky finanční situaci žadatele, stanovenou zákonem o spotřebitelském úvěru.
Současně doplnila, že sdružení SOLUS sice tvrdí, že osobní údaje řadí do registru jen se souhlasem klienta, ale podle zjištění úřadu na to nelze použít ani žádnou zákonnou výjimku z povinnosti mít souhlas ke zpracování osobních údajů.
SOLUS upozornil, že evropská směrnice a zákon o ochraně osobních údajů umožňují zpracovávat osobní údaje za účelem uskutečnění oprávněného zájmu bez toho, aby k tomu byl potřeba nějaký zákon. Prevence úvěrových podvodů a předlužení spotřebitelů jím prý nesporně je. Evropská směrnice o spotřebitelských úvěrech naopak po ČR požaduje, aby zajistila, že věřitelé budou prověřovat dlužníky v podobných databázích. Pokud by se dlužník mohl kdykoli nechat vymazat, je smysl tohoto požadavku zcela popřen. Česká národní banka navíc potvrdila, že existence registrů je potřebná, uvedl SOLUS.
SOLUS má nyní 46 členů. Je mezi nimi 19 nebankovních finančních institucí, 12 bank, tři stavební spořitelny, šest telekomunikačních firem, čtyři energetické společnosti, velkoobchodní řetězec a pojišťovna.
Členství ve sdružení umožňuje přístup nejen k informacím o klientech, kteří čelili nebo čelí potížím se splácením svých závazků, ale také k databázi odcizených a neplatných dokladů a k insolvenčnímu registru. Členská společnost se na základě dotazu do databáze dozví informaci o existenci dluhu klienta, případně o jeho úhradě. Ta je v registru uchována tři roky. Sdružení vzniklo v létě 1999.