Praha - Protikorupční policie ukončila vyšetřování podezření z trestného činu podplácení a přijetí úplatku při novoroční amnestii tehdejšího prezidenta Václava Klause. „Ve věci jsme v minulých dnech vydali usnesení o odložení věci, neboť provedeným prověřováním jsme došli k závěru, že nejde o podezření z trestného činu,“ řekl deníku Právo mluvčí protikorupční policie Jaroslav Ibehej. Městské státní zastupitelství v Praze rozhodnutí přezkoumává. Amnestie zastavila i kauzu H-Systemu, nespokojení klienti ale boj nevzdávají a podají ústavní stížnost. Jejím cílem ale není zvrátit amnestii, ale uznání toho, že amnestie poškodila ústavní práva klientů.
Policie vyloučila, že by na amnestii měly vliv úplatky
Protikorupční policie se začala podezřením zabývat na základě anonymního podání, které obdržela krátce po vyhlášení amnestie. Bývalý hradní právník Pavel Hasenkopf, kterého policie vyslechla, tehdy uvedl, že podezřelý je zřejmě Klaus nebo někdo z jeho okolí. Právě Hasenkopfa označil Pražský hrad za jednoho z těch, kdo stáli za vznikem amnestie. Hasenkopf to ale popřel.
Klaus vyhlásil amnestii při svém novoročním projevu. Kritiku vzbudil zejména aboliční článek vztahující se na stíhání starší osmi let, u nichž možný trest nepřesahuje desetiletou hranici. Týkal se tak i některých rozsáhlých hospodářských kauz s miliardovými škodami, například Progres Investu a H-Systemu. Ihned se proto objevily spekulace, zda amnestie nebyla šitá někomu na míru. Senátoři dokonce mimo jiné kvůli amnestii krátce před ukončením prezidentského mandátu na Klause podali ústavní žalobu. Ústavní soud se jí ale nakonec odmítl zabývat.
Článek č. II - Zastavení trestního stíhání
Nařizuji, aby bylo zastaveno pravomocně neskončené trestní stíhání, s výjimkou trestního stíhání proti uprchlému, od jehož zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než 8 let, pro trestné činy, za něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující deset let.
Klienti H-Systemu tvrdí, že amnestie poškodila jejich ústavní práva
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman podal k Nejvyššímu soudu dovolání ohledně několika případů, které soudy kvůli amnestii ukončily. Jednalo se mimo jiné právě o Progres Invest a H-System, zaměřil se také na lidi, kteří před spravedlností uprchli do zahraničí. U amnestovaných manažerů H-Systemu Nejvyšší soud obnovení případu zamítl.
Klienti H-Systemu podají ústavní stížnost, která ale nemá za cíl zvrátit amnestii jako takovou. Cílem stížnosti podle advokátky Hany Marvanové, která část poškozených zastupuje, ale je, aby Ústavní soud řekl, že amnestie poškodila ústavní práva jejích klientů. Manažeři společnosti Jaroslav Vítek, Jaroslav Eliáš a Ladislav Tůma se podíleli na miliardovém podvodu při stavbě rodinných domů.
Právník Jan Wintr si nemyslí, že by Ústavní soud mohl zvrátit rozhodnutí Nejvyššího soudu. „Ta ústavní stížnost nemá moc naděje na úspěch. Tam by muselo být dotčeno nějaké základní právo stěžovatelů. A základní právo na to, aby někdo jiný byl potrestán, neexistuje,“ dodal.
Telefonát právníka Jana Wintra (zdroj: ČT24)